Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 293/2022-49
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 164 249,73 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Změna žaloby, učiněná podáním žalobkyně dne 25. 10. 2022, se připouští.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 414,36 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Návrh, žalobkyně na zaplacení částky 64 835,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 164 249,73 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 6 919,90 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 586,59 Kč a úrok ve výši 9,80 % ročně z částky 158 861,73 Kč od 20. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 808,96 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Změna žaloby, učiněná podáním žalobkyně dne 25. 10. 2022, se připouští. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 414,36 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Návrh, žalobkyně na zaplacení částky 64 835,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 164 249,73 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 6 919,90 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 586,59 Kč a úrok ve výši 9,80 % ročně z částky 158 861,73 Kč od 20. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 808,96 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 164 249,73 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 919,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 586,59 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 160 361,73 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úroku ve výši 9,8 % ročně z částky 158 861,73 Kč od 20. 3. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba), se sídlem adresa, IČO a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet. Dle smluvního ujednání jsou její součástí také všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 220 000 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet. Úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet sjednaný ve smlouvě. Žalovaný se hradit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 9,80% p. a.. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Vedle těchto splátek úvěru byl povinen hradit měsíčně také sjednané poplatky. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. příjmení proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. smlouvy a dopisem ze dne 19. 3. 2021 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni datum. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021, a to s účinností ke dni 22. 11. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 9. 12. 2021. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Dlužná částka však uhrazena nebyla.
3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 5. 10. 2022, č. j. 6 C 293/2022 -8 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Dále, aby uvedla, kdy a v jakých částkách žalovaný čerpal úvěr a v jakých částkách splácel poskytnutý úvěr.
4. Žalobkyně, v doplnění žaloby ze dne 24. 10. 2022 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o úvěr ze dne datum, když žalovaný žádal o úvěr ve výši 220 000 Kč. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného příjmení kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, a další. V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází příjmení z příjmu, který klient doloží v potvrzení o příjmu, nebo příjmu který klient deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. Žalovaný příjmení doložil potvrzení o výši přijmu ze dne 30. 8. 2017, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný byl od 1. 3. 2015 na dobu neurčitou zaměstnán jako transportér ve právnická osoba právnická osoba, IČO, že výše průměrného čistého přijmu žalovaného za poslední 3 měsíce činila částka, že výše hrubého příjmu žalovaného za posledních 12 měsíců činila částka, že výše čistého přijmu žalovaného za posledních 12 měsíců činila částka, že ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, že žalovaný nebyl ve zkušení době a nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Žalovaný v Žádosti o úvěr zároveň uvedl, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí částka a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. příjmení žádosti žalovaného vyhověla a schválila žalovanému úvěr ve výši 220 000 Kč. Žalobkyně v doplnění žaloby dále uvedla, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 220 000 Kč, který se zavázal splácet v 84 pravidelných anuitních měsíčních splátkách ve výši 3 629,57 Kč a zavázal se hradit poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 324 Kč měsíčně. Žalovaný na předmětný úvěru uhradil částku ve výši 120 585,64 Kč. Žalobkyně rovněž rozšířila žalobu v běžícím zákonném úroku z prodlení o zákonný úrok z prodlení z částky 3 888 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne 8. 2. 2023 se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Právní zástupce žalobkyně u jednání navrhl, aby soud žalobě vyhověl, když má za to, že úvěruschopnost byla řádně zkoumána.
6. Soud dle ustanovení § 95 odst. l zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) připustil změnu žaloby, učiněnou podáním žalobkyně ze dne 25. 10. 2022.
7. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 220 000 Kč. Úvěr byl poskytnut jako neúčelový, jednorázově převodem na běžný účet č. bankovní účet. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou ve výši 9,80 % a s roční procentní sazbou nákladů na úvěr ve výši 10,46 %. Splácen měl být v 84 měsíčních splátkách po 3 629,57 Kč s poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 324 Kč, vždy k 14 dni v měsíci, počínaje dnem datum (ze Smlouvy o úvěru ze dne datum) Dle čl. 43 Všeobecných obchodních podmínek z částek, s jejichž splacením je klient v prodlení, zejména se splacením jistiny, úroků, poplatků, případně jiných peněžitých dluhů vůči bance, je banka oprávněn a účtovat klientovi úrok z prodlení nebo smluvní úrok sjednaný v úrokovém lístku, není-li sjednáno jinak. Úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, má právo banka připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo smluvním úrokem sjednaným v úrokovém lístku, není-li sjednáno v Produktových podmínkách jinak. Dle čl. 31d), 32a) a c) Všeobecných obchodních podmínek, jestliže se klient ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky anonymizováno nebo pokud je proti klientovi zahájen soudní výkon rozhodnutí, je anonymizováno oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku anonymizováno za klientem za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení a ukončit smluvní vztah s klientem. S ohledem na skutečnost, že ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání, když žalovaný byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 19. 3. 2021 (z Všeobecných obchodních podmínek, z Všeobecných produktových podmínek) Žalovaného o zesplatnění uvědomila dopisem ze dne 21. 3. 2021, úvěr zesplatnila a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 179 090,52 Kč do 6. 4. 2021 (z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 21. 3. 2021) Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021, a to s účinností ke dni 22. 11. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 9. 12. 2021 (ze Smlouvy o postoupení pohledávky, z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2021) Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného, dopisem ze dne 14. 4. 2022, k úhradě dlužné částky, žalovaný však dlužnou částku neuhradil. (z Výzvy k plnění ze dne 14. 4. 2022)
8. Z Žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný bydlí v nájmu, je zaměstnán od 1. 3. 2015 na dobu neurčitou u zaměstnavatele příjmení jméno anonymizována tři slova, IČO, obec. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaný uvádí ve výši částka, celkový příjem domácnosti částka. Neuvádí žádné výdaje. Z potvrzení o výši příjmu od právnická osoba anonymizováno anonymizována tři slova ze dne 30. 8. 2017 má soud zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného za tři měsíce činil částku částka (z Žádosti o úvěr, z Potvrzení o výši příjmu)
9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru a žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 220 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 9,80 % ročně. Částku ve výši 220 000 Kč poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na účet č. bankovní účet. Žalovaný celkem uhradil na splátkách úvěru částku 120 585,64 Kč. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr a dále z Potvrzení o výši příjmu. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem ze dne 21. 3. 2021 a také předžalobní upomínkou.
10. Dle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb. ) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z., která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb. , zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018 , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
17. Právní předchůdkyně žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen poskytnuté peněžní prostředky vrátit. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o úvěr ze dne datum. Žalovaný doložil pouze Potvrzení o výši příjmu, které právní předchůdkyně žalobkyně považovala za dostačující. Pokud žalovaný v Žádosti o úvěr uváděl celkový měsíční příjem domácnosti ve výši částka, pak toto tvrzení nebylo ničím doloženo. Pokud se týká výdajů žalovaného, pak tyto nebyly zjišťovány. Žádným způsobem právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala skutečné výdaje žalovaného (náklady na bydlení, energie, obživu apod.) přičemž jejich výše je významná pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr. Nebyly doloženy žádné další doklady, jako např. pracovní smlouva, nájemní smlouva apod. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018 )
18. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 220 000 Kč a žalovaný dosud vrátil v součtu 120 585,64 Kč. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně 99 414,36 Kč.
19. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).
20. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 99 414,36 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru nemůže být shledán důvodným žalobní nárok na zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. (srovnej 33 Cdo 3675/2021 )
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení jen částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 808,96 Kč, přičemž tato částka představuje 8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 213 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 164 249,73 Kč sestávající z částky 7 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 2. 2023 náhrada 561,13 Kč za 44 ujetých km v částce 361,13 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,3 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 561,13 Kč ve výši 6 837,84 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za požadovaný 1 úkon právní pomoci spočívající ve vyjádření ze dne 24. 10. 2022, jelikož toto doplnění žaloby, v řízení, kdy je žalobkyně zastoupena advokátem, mělo být součástí perfektního žalobního návrhu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.