Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
112 C 194/2022-70
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 14 728 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 476 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 476 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 13 252 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 919,78 Kč od datum do zaplacení, s úrokem 29 % ročně z částky 4 395,78 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 274,34 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 476 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 476 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 13 252 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 919,78 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 29 % ročně z částky 4 395,78 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 274,34 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 14 728 Kč s obchodním a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 395,78 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba smlouvu číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí hotovostní zápůjčky žalované ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 652 Kč představující jednak úrok sjednaný v zápůjční úrokové sazbě ve výši 29 % ročně, jednak částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkem mělo být uhrazeno 13 652 Kč ve 45 splátkách po 304 Kč, avšak žalovaná uhradila pouze 5 524 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně při prodlení žalované s úhradou jednotlivých splátek a je požadována pouze ve výši 3 500 Kč. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalované byla původním věřitelem s odbornou péčí zjišťována její schopnost úvěr splácet, kdy věřitel vycházel z informací získaných z nebankovního registru klientských informací a registru příjmení. Prověřil úvěruschopnost žalované prostřednictvím dalších registrů a databází, např. z insolvenčního rejstříku, interních registrů, kdy nebyl ve vztahu k žalované zjištěn žádný pozitivní záznam. Kompletně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalované, bylo zjištěno, že je zaměstnána s měsíčním čistým příjmem 10 819 Kč, což bylo také ověřeno dle výplatních pásek a pracovní smlouvy. Věřitel konfrontoval doložené skutečnosti žalovanou s dostupnými údaji umožňujícími posouzení její úvěruschopnosti a také vycházel z ekonomických modelů. Dospěl k závěru, že nejsou žádné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 4 395,78 Kč na nesplacené jistině, dále částky 3 732,22 Kč představující poplatky za poskytnutí a správu úvěru, smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč, sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč (za upomínky a vymáhání) a dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 274,34 Kč, obchodní úrok ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny 4 395,78 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu.
2. Ze smlouvy o zápůjčce číslo – ulice v hotovosti ze dne datum soud zjistil, že byla sjednána mezi právnická osoba a žalovanou a jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 7 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy se závazkem žalované vrátit tuto zápůjčku spolu s poplatkem v celkové výši 5 302 Kč sestávající z úroku ve výši 932 Kč, částky za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a částky za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, celkem mělo být uhrazeno 13 652 Kč ve 45 týdenních splátkách po 304 Kč Součástí smlouvy jsou standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z listin označených jako výpočet zákonného úroku a výpočet smluvní pokuty soud zjistil, že žalovaná na zápůjčku uhradila v nepravidelných platbách částku 5 524 Kč. Současně je v této listin ě vyčíslen výpočet zákonných úroků z prodlení, jakož i smluvní pokuty.
3. Ze zákaznické karty sepsané dne datum zástupcem původního věřitelem paní jméno příjmení soud zjistil, že pro požadovanou výši zápůjčky ve výši 30 000 Kč je ve vztahu k žalované uvedeno, že bydlí jako spolubydlící, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako pomocná kuchařka u jméno příjmení a její čistý příjem činí 10 819 Kč s tím, že žalovaná předložila pracovní smlouvu s údaji, že je uzavřena na dobu neurčitou od datum a dále dvě výplatní pásky za prosinec 2018 a leden 2019. Dále bylo zjištěno, že další čisté příjmy domácnosti činí 20 181 Kč, celkové příjmy 31 000 Kč, běžné měsíční výdaje žalované činí 1 000 Kč na externí splátky zápůjček a odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Dále je v kartě uvedeno, že žalovaná má zápůjčky u jiné společnosti, nemá kreditní kartu a je na její jméno veden bankovní účet. Uvedenou listin u sepisovala jméno příjmení, z jejíž svědecké výpovědi soud zjistil, že pro společnost právnická osoba pracuje na základě živnostenského listu jako obchodní zástupce, přičemž potvrdila, že uvedenou zákaznickou kartu sepsala s žalovanou, na bližší podrobnosti si však již nepamatuje. Potvrdila to, že žalovaná svědkyni předložila k nahlédnutí pracovní smlouvu a dva výplatní lístky, jak je v kartě zaznamenáno. Měsíční výdaje na jiné závazky ve výši 1 000 Kč jí sdělila žalovaná, avšak svědkyně již nezjišťovala, o jaké konkrétní závazky se jedná, ani to, jak dlouho tento závazek potrvá. Ve vztahu k výdajům zjišťuje svědkyně jen náklady na bydlení, tedy nájem, inkaso, které pak vydělí počtem spolu žijících osob. Dále od zájemce zjistí jeho další osobní výdaje, výdaje na jídlo a dopravu. Není jí známo, zda a jaké doklady v tomto případě žalovaná dokládala. Postup při sjednávání spotřebitelských smluv je takový, že u klientů požaduje informace o příjmech, tedy pracovní smlouvu, dva výplatní pásky, nebo dva výpisy z účtu, popř. rozhodnutí o dávkách, ústřižky poštovních poukázek, které dokládají hlavní příjem klienta. Je zjišťován i příjem dalších osob, ale tyto příjmy se nijak nepřezkoumávají a není třeba je dokládat. Svědkyně má za to, že se k těmto dalším příjmům nepřihlíží. K výdajům je k nahlédnutí předkládán evidenční list, popř. nájemní smlouva k prokázání toho, že klient skutečně v domácnosti bydlí. Ve vztahu k výdajům vychází svědkyně z údajů, které jim osoba, která má zájem o úvěr, sdělí. Všechny tyto údaje svědkyně vloží do mobilní aplikace, přičemž v době, kdy byla sjednávána předmětná úvěrová smlouva, ještě tato aplikace neexistovala, ale formou SMS zpráv tuto zasílala do klientského centra a následně dostala pokyn od společnosti právnická osoba, jakou půjčku může poskytnout a zda je potřeba dodat nějaké doklady, popř. zda je žádost zamítnuta. Svědkyně nenahlížela do registrů, tuto lustraci v nezbytných registrech dělá automatizovaný systém, který vyhodnotí údaje zaslané svědkyní do aplikace, popř. v minulosti prostřednictvím SMS zpráv a sdělí výši úvěru, délku splatnosti a podle toho i výši týdenních či měsíčních splátek.
4. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že ve vztahu k žalované jsou k datu datum vedeny dvě exekuce zde specifikované, které byly zahájeny dne datum a datum.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že byla sjednána mezi právnická osoba a žalobkyní, které byla dle této smlouvy mj. postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo (prokázáno přílohou k této smlouvě).
6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že tuto zaslala žalobkyně žalované, vyzvala ji k úhradě nesplaceného závazku ze smlouvy číslo v celkové výši 15 002,34 Kč, a to do datum. Výzva byla odeslána datum (prokázáno potvrzením podání).
7. Předžalobní upomínkou ze dne datum byla žalovaná opětovně vyzývána k úhradě dlužné částky ve výši 15 316,43 Kč z nesplacené smlouvy do sedmi dnů, přičemž zásilka byla žalované zaslána doporučeně dne datum (prokázáno potvrzením podání).
8. Původní věřitel dne datum vyhotovil oznámení o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy pro žalovanou, v níž jej vyzýval k úhradě nesplacené částky 15 002,34 Kč do 10 dnů od doručení dopisu, nebylo však prokázáno jeho odeslání žalované.
9. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná je měla vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky tak, že celkem měla zaplatit částku 13 652 Kč v ujednaných týdenních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradila toliko 5 524 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradila něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z.
10. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně svou povinnost splnila, avšak soud má za to, že toto učinila nedostatečně. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení i zákaznické karty je možno tedy učinit závěr, že byly náležitě prověřeny příjmy žalované, i skutečnost, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s příjmem 10 819 Kč. Tuto skutečnost soud nezpochybňuje, pokud však jde o další čisté příjmy domácnosti, svědkyně se vyjádřila v tom smyslu, že má za to, že s nimi věřitel nepočítá a tyto nebylo třeba nějakým způsobem ověřovat. Stejně tak svědkyně uvedla a vyplývá to i z listinných důkazů, že nebyly předloženy žádné doklady o výši výdajů uváděných žalovanou, tedy v částce 1 000 Kč na zápůjčky u jiných společností a v částce 5 000 Kč na odhadované měsíční výdaje, zejména výdaje na bydlení. Soud má za to, že věřitel splní svou povinnost vyplývající z výše uvedených zákonných ustanovení nikoli jen tím, že podstatné skutečnosti od spotřebitele zjistí, ale je nutné, aby je také dostatečně ověřil a prověřil. Nic nebránilo zprostředkovateli úvěru požadovat po žalované přeložení listin týkajících se jejich dalších závazků k ověření, v jaké výši zápůjčky fakticky splácí, v jakých splátkách a po jak dlouhou dobu bude trvat toto splátkové zatížení a také k prokázání toho, jaké má faktické náklady na bydlení. Tyto listin y jsou bezpochyby běžně dostupné a bylo v možnostech žalované je při návštěvě zástupce věřitele předložit. Ověření výdajů takovýmto způsobem nepřekračuje rámec běžného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud jde o prověřování žalované v centrálních registrech, jak je tvrzeno, pak k tomu byl doložen pouze výpis z centrální evidence exekucí ve vztahu k žalované, který však byl činěn až dne datum a u žalované byly zjištěny dvě exekuce v roce 2021, nicméně nebylo z této listin y zjištěno, že toto prověření prováděl původní věřitel již v době, kdy byl žalované poskytován úvěr, tedy v roce 2019. Stejně tak nebylo prokázáno, že by bylo nahlíženo do dalších tvrzených registrů tímto věřitelem.
11. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované a tudíž je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o zápůjčce neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 7 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny zápůjčky, ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni již poskytla. Žalovaná před podáním žaloby uhradila 5 524 Kč, takže je povinna žalobkyni vrátit 1 476 Kč. Jelikož je žalovaná se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z přiznané částky, avšak až ode dne datum do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne datum s termínem splnění do datum. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Za dobu předchozí byly úroky z prodlení v kapitalizované výši 247,34 Kč zamítnuty. Rovněž byla jako nedůvodná zamítnuta žaloba v částce 13 252 Kč s obchodním úrokem, jakož i zákonným úrokem z prodlení z částky přesahující 1 476 Kč, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě (smluvené úroky, poplatky, smluvní pokuta).
12. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která měla ve věci převážný procesní úspěch, v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.