Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 217/2022-32

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 16.776,11 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5.600 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 5.600 Kč od 19.9.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobce se v částce 11.176,11 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.663,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10.855,12 Kč, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 12.860,96 Kč od 7.12.2019 do 18.9.2020, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 7.260,96 Kč od 19.9.2020 do zaplacení, s 23,72% úrokem ročně z částky 12.860,96 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.275,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.340,35 Kč, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3.915,15 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a s 20,98% úrokem ročně z částky 3.915,15 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5.600 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 5.600 Kč od 19.9.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba žalobce se v částce 11.176,11 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.663,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10.855,12 Kč, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 12.860,96 Kč od 7.12.2019 do 18.9.2020, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 7.260,96 Kč od 19.9.2020 do zaplacení, s 23,72% úrokem ročně z částky 12.860,96 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.275,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.340,35 Kč, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3.915,15 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a s 20,98% úrokem ročně z částky 3.915,15 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 16.776,11 Kč s příslušenstvím, neboť na základě uzavřené smlouvy o půjčce číslo dne 24.4.2015 mezi společností právnická osoba a žalovanou byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky, za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč, jakož i za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje 1. květnem 2015, při splatnosti poslední splátky 3.6.2016. Na poskytnutou částku žalovaná uhradila toliko 9.400 Kč.

2. Na základě smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 5.2.2015 mezi společností právnická osoba a žalovanou byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.365 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 555 Kč, počínaje dnem 12.2.2015, při splatnosti poslední splátky 3.12.2015. Na poskytnuté peněžní prostředky žalovaná uhradila celkem 19.040 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z karty zákazníka ze dne 24.4.2015 soud zjistil, že příjmy domácnosti žalované představující celkem 15.800 Kč a sestávající se ze státní podpory ve výši 3.800 Kč a ze mzdy ve výši 12.000 Kč ulice výdaje domácnosti žalované představují 13.270 Kč, a to 3.000 Kč nájem, 4.000 Kč výdaje na domácnost, 400 Kč výdaje na telefon a 5.870 Kč splátky/půjčky/alimenty. Použitelný příjem tak představuje 2.530 Kč. Z karty zákazníka - žalované ze dne 5.2.2015 soud zjistil, že celkové příjmy domácnosti žalované představují 15.800 Kč a tvoří státní podporu ve výši 3.800 Kč a mzdu ve výši 12.000 Kč ulice výdaje domácnosti žalované představují celkem 11.160 Kč, a to 4.000 Kč nájemné, 4.000 Kč výdaje domácnosti, 1.200 Kč spoření, 1.560 Kč splátky/půjčky/alimenty a 400 Kč výdaje na telefon. Použitelný příjem pak činí 4.640 Kč. Ze smlouvy o půjčce ze dne 5.2.2015 soud zjistil, že žalované byla poskytnuta půjčka ve výši 15.000 Kč spolu s poplatky v celkové výši 8.865 Kč sestávající se z poplatku za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč, z úroku ve výši 1.365 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek 4.500 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 23.865 Kč se žalovaná zavázala splácet prostřednictvím 43 týdenních splátek po 555 Kč, počínaje dnem 12.2.2015, při splatnosti poslední splátky 3.12.2015. Ze smlouvy o půjčce ze dne 24.4.2015 soud zjistil, že žalované byla poskytnuta půjčka 15.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky ve výši 11.100 Kč sestávající se z poplatku za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč, z úroku ve výši 2.100 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč, tedy v celkové částce 26.100 Kč prostřednictvím 58 týdenních splátek po 450 Kč, počínaje dnem 1.5.2015, při splatnosti poslední splátky 3.6.2016. Výzvou k plnění se základním, skutkových a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3.9.2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 18.9.2020. Podáním ze dne 6.12.2019 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Dne 6.12.2019 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, kdy součástí smlouvy je i nárok vůči žalované.

5. S ohledem na datum vzniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky ve smyslu (dále jen o.z.), neboť se jedná o právní poměr vzniklý až po 1.1.2014.

6. Ve smyslu ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Dle ust. § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto usnesení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle ust. o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba po úpravě je důvodná, byť z jiného důvodu, než bylo původně žalobcem požadováno. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne 24.4.2015 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo dne 5.2.2015 smlouva o zápůjčce číslo ve smyslu ust. a následující o.z. ve spojení s ustanoveními o spotřebitelském úvěru. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. citovaného zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. citovaného zákona). V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30.000 Kč (2 x 15.000 Kč).

14. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka jen na návrh dlužníka, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C -679/18, ve kterém se zcela jednoznačně soudní dvůr vyjádřil k otázce relativní či absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru. V citovaném rozhodnutí je uvedeno, že: "Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v Článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které s porušením této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu". Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobce z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna i společnost jako celek před různými sociopatologickymi jevy (k tomu dále srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2018, pod sp.zn. ).

15. Ohledně splnění povinnosti ve smyslu ust. žalobce nebyl soudu schopen předložit důkazy vážící se k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Jelikož žalobce nebyl schopen soudu ani tvrdit ani předložit žádné doklady či skutečnosti, které by řádné posuzování úvěruschopnosti žalovaného prokazovaly, lze uzavřít, že žalobce jako věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2019, pod sp.zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, pod sp.zn. , kdy dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje a schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žalovaným, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Jinými slovy tak lze uzavřít, že žalobce zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně nijak, natož s odbornou péčí neposuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet, když nezjistil majetkové poměry žalované, jeho výdaje, počet vyživovacích povinností apod. Schopnost splácet úvěr není přitom určena toliko výší příjmů ze zaměstnání či jiné činnosti, takže jen na okraj soud doplňuje, že nepostačuje ověření případného příjmu ze zaměstnání, ale je potřeba zkoumat celou řadu dalších faktorů mimo jiné též, zda dlužník nesplácí současně jiné splátky, jaký má životní styl, jaké jsou jeho reálné výdaje apod. Žalobce si teda počínal zcela lehkomyslně a musel si být vědom vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného. Případnou rezignací na ověření úvěruschopnosti žalovaného navíc žalobce porušil svoji povinnost uloženou mu ust. ,2 o spotřebitelském úvěru. S ohledem na nesplnění povinnosti shora uvedené, má tato v důsledku i význam pro širší společnost, neboť neschopnost dlužníka dluh splácet se nedotýká pouze dlužníka samotného, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, pod sp.zn. soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ust o.z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet ve shodě se závěry Nejvyššího soudu ČR v rozsudku ze dne 25.7.2018, pod sp.zn. či Ústavního soudu, jak shora uvedeno). S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, a to v rozsahu částky 5.600 Kč vyvěrající ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 24.4.2015, tedy částky, která byla žalované prokazatelně poskytnuta a žalovanou dosud nevrácena (15.000 Kč mínus 9.400 Kč). Žalovaná je tedy povinna vrátit žalobci částku 5.600 Kč, neboť dle ust. o.z. se žalovaná na úkor žalobce obohatila bez spravedlivého důvodu, neboť přijala plnění bez právního důvodu. Soud tak vyhověl žalobě jak v části jistiny, tak i v části příslušenství pohledávky ve smyslu ust. o.z. ve spojení s vládním , kdy prvý den prodlení soud odvozuje ode dne následujícího po dni, jež byl stanoven jako krajní mez pro zaplacení dlužné částky v písemné výzvě ze dne 3.9.2020. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná byla ve věci zcela pasivní, neprokázala, že by žalobci dlužnou částku zaplatila a netvrdila ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, které by prokazovaly, že nárok uplatněný žalobou vůči ní z hlediska hmotněprávního je nedůvodný. Pokud se týká zápůjčky ze smlouvy číslo uzavřené dne 5.2.2015, tak v tomto rozsahu soud považuje žalobu jako nedůvodnou, neboť na poskytnutou částku 15.000 Kč žalovaná celkem zaplatila 19.040 Kč, tedy jinými smlouvy v tomto případě žalovaná zaplatila žalobci více, než o co se na něm bezdůvodně obohatila. Optikou ust. o.z. tak není na základě rozhodnutí soudu z této zápůjčky povinna žalobci již ničeho vracet.

16. S ohledem na shora uvedené a vzhledem k právnímu posouzení věci pak soud ve zbývajících nárocích žalobu jako nedůvodnou zamítl, když smlouva byla shledána neplatnou a tyto nároky žalobce jsou z tohoto důvodu zcela neoprávněné.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , kdy žalovaná byla ve věci částečně úspěšná a této tak přísluší poměrná část jinak účelně vynaložených nákladů řízení, jež se vypočítává jako odečet neúspěchu od úspěchu žalované. Jelikož však této dosud žádné náklady nevznikly, soud jí tak ničeho nepřiznal.

18. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle , soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího a to ve třech písemných vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.