Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 336/2022-34
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupený JUDr. jméno příjmení,
advokátem se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 17 916,71 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 17 916,71 Kč spolu s úrokem ve výši 1 921 Kč a dále spolu s úrokem z prodlení z částky 14 008,91 Kč ve výši 11,75 % ročně od 10.1.2022 až do zaplacení a dále spolu s náklady na vymáhání ve výši 144 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení úroků ve výši 8 027,43 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 128 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 17 916,71 Kč spolu s úrokem ve výši 1 921 Kč a dále spolu s úrokem z prodlení z částky 14 008,91 Kč ve výši 11,75 % ročně od 10.1.2022 až do zaplacení a dále spolu s náklady na vymáhání ve výši 144 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení úroků ve výši 8 027,43 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 128 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 15 409,80 Kč spolu úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 14 008,91 Kč od 7.6.2022 až do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 450,97 Kč, úrokem ve výši 12 454,80 Kč (celou tuto částku soud jako úrok nekvalifikuje, viz dále) a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 144 Kč. V odůvodnění uvedl, že dne 9.11.2020 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o podnikatelském úvěru číslo. Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s částkou 12 888 Kč představující úroky, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek do 9.1.2022 ve 14 splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný uhradil pouze jedinou splátku ve výši 2 000 Kč. Od 10.1.2022 je tedy v prodlení se zaplacením celé dlužné částky, čímž právními předchůdci žalobce rovněž vzniklo právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, konkrétně pak z částky 14 008,91 Kč za dobu od 10.1.2022 do 19.4.2022 v celkové výši 1 400,89 Kč. Dlužná částka po započtení jediné splátky představuje 14 008,91 Kč na jistině a 12 454,80 Kč skládajících se z nesplaceného úroku ve výši 1 255,87 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí ve výši 6 822,89 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 293,96 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 506,37 Kč a smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 575,71 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 450,97 Kč odpovídá úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny za dobu od 10.1.2022 do 20.4.2022 Náklady na vymáhání ve výši 144 Kč odpovídají dvěma telefonickým hovorům s upomenutím, každý zpoplatněn 72 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.6.2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný nic neuhradil i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem.
2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu a místa podnikání shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.
3. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.4.2022 a z jejího dodatku ze dne 3.6.2022 vyplynulo, že předmětná pohledávka za žalovaným byla shora uvedenou společností postoupena žalobci.
4. Z oznámení ze dne 8.7.2022 a 21.6.2022 vyplynulo, že žalobce i jeho právní předchůdce tímto informovali žalovaného o postoupení předmětné pohledávky. Dle přiloženého poštovního archu byla písemnost právního předchůdce žalobce žalovanému odeslána dne 23.6.2022.
5. Z předžalobní výzvy ze dne 3.10.2022 vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě v žalobě uplatněného dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby.
6. Z listiny označené jako výpis úkonů ze dne 20.10.2022 vyplynulo, že zde zaměstnanec žalobce jméno příjmení uvedl, že dne 24.6.2022 a 12.10.2022 byly provedeny telefonáty žalovanému.
7. Ze smlouvy číslo ze dne 9.11.2020 vyplynulo, že tuto uzavřela společnost shora uvedená jako věřitel a žalovaný jako dlužník, jejím předmětem bylo poskytnutí podnikatelského úvěru. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že obdržel v hotovosti 15 000 Kč Tyto se žalovaný zavázal splatit po 1 992 Kč ve 14 měsíčních splátkách spolu s částkou 12 888 Kč, která je ve smlouvě dále specifikována jako úrok ve výši 1 444 Kč, úplata za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Ve smlouvě (byla dále pro případ prodlení žalovaného se splácením sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Ke smlouvě žalobce dále doložil žádost o úvěr ze stejného dne, kde žalovaný uvedl své osobní údaje a údaje o svých příjmech a výdajích.
8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: právnická osoba poskytla dne 9.11.2020 na základě uzavřené a shora specifikované smlouvy žalovanému 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 12 888 Kč ve splátkách shora specifikovaných. Žalovaný v dané souvislosti uhradil pouze 2 000 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila zmíněná společnost žalobci, což bylo žalovanému oznámeno, následně žalobce také zaslal žalovanému předžalobní výzvu.
9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
12. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), ve znění zákona č. 186/2020 Sb. účinném od 24.4.2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Dle § 122 odst. 5 zákona o SP se odstavce 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.
13. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ovšem nikoli zcela. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 15 000 Kč na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi oběma subjekty, kde se žalovaný zavázal tuto vrátit spolu s částkou 12 888 Kč, tedy celkem 27 888 Kč, jak je již shora uvedeno. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, netvrdil tedy a tím méně pak i prokázal, že by právnímu předchůdci žalobce či žalobci uhradil více, než žalobce tvrdí, tedy 2 000 Kč. Je tedy zřejmé, že z obou množin nároků zbývá po dané splátce dohromady uhradit 25 888 Kč. Pokud právní předchůdce žalobce započetl pro žalovaného výhodně část splátky i na jistinu, z níž zbývá uhradit 14 008,91 Kč, zbývá z druhé množiny nároků (úrok a poplatky) uhradit 11 878,09 Kč. Pokud žalobce požaduje z dané množiny úhradu 12 454,80 Kč, není žaloba v daném rozsahu důvodná. Rozdíl představuje částku 575,71 Kč, tedy částku, kterou žalobce v žalobě bez dalšího vysvětlení specifikuje jako smluvní úrok po revizním přepočtu. Úroky byly v předmětné smlouvě dány pevnou částkou, není tedy zřejmé, jakým způsobem by mohlo dojít k jejich navýšení či jakékoliv revizi. Svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být poučen dle § 118a odst. 1 o.s.ř. ve smyslu doplnění tvrzení, případně i následně důkazů.
14. Co se pak týče zaplacení částky 11 878,09 Kč ani tuto pak soud v celé její šíři neshledal důvodnou. Úplatu za poskytnutí úvěru a úplatu za vyhodnocení úvěru nelze kvalifikovat jinak než jako skrytý úrok. Nejedná se o žádnou dodatečnou službu poskytovanou úvěrovanému či nestandardní služby v rámci splácení úvěru (jako může být možnost hotovostního inkasa, odložených splátek apod.). Interní náklady úvěrujících na zpracování úvěru samozřejmě lze přenášet na úvěrovaného, ovšem započítáním do sazby úroků, jak běžně poskytovatelé úvěrů činí, když úrok je ze své podstaty součtem nákladů úvěrujícího na poskytnutí úvěru a podnikatelského zisku. Při výkladu právních jednání pak není podstatné, jak je jednání či jeho část nazvána, ale jakému právnímu institutu svou povahou opravdu odpovídá. Za svého druhu poplatek lze pak s odkazem na výše uvedené považovat úplatu za hotovostní inkaso splátek v bydlišti žalovaného, když zde se jedná právě o poskytnutou službu, s níž vznikají úvěrujícímu další náklady nad rámec samotného poskytnutí úvěru a proces jeho běžné správy.
15. Pokud pak soud od částky 11 878,09 Kč odečte zbývající část poplatku za hotovostní inkaso v nárokované výši 2 506,37 Kč, zbývá částka 9 371,72 Kč, která s odkazem na závěry v odstavci 13. tohoto rozsudku představuje v celém svém rozsahu uplatněné úroky. S ohledem na datum uzavření smlouvy a na skutečnost, že žalovaný je v prodlení se splácením delším než 90 dnů, se však na daný právní vztah již vztahuje zákon č. 186/2020 Sb., jímž byla provedena novela zákona o SP. Na žalovaného jako na fyzickou osobu podnikatele v rámci daného právního vztahu se pak v důsledku této novely vztahují omezení obsažená v § 122 zákona o SP (nikoli již však omezení jiná, zejména povinnost právního předchůdce žalobce zkoumat úvěruschopnost žalovaného). Omezení se pak týká možné oprávněné výše smluvní pokuty (tuto žalobní nárok splňuje) a dále omezení možné oprávněné výše úroků, které jsou zákonem omezeny na míru zákonných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Právní předchůdce sjednal úrok ve výši 10 188 Kč (navýšení oproti jistině po odečtení inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč) na 14 měsíců. Měsíční úroky tedy činí 728 Kč (10 188/14) a roční činí dvanáctinásobek této částky, tedy 8 733 Kč. S ohledem na jistinu ve výši 15 000 Kč pak daná míra úroků představuje roční míru 58,22 %. Žalobce nedostatečně specifikoval, kdy došlo k úhradě splátky ze strany žalovaného, je však zřejmé, že nejpozději byl žalovaný v prodlení k 10.1.2022, kdy již pominula splatnost všech předchozích splátek. Zákonná míra úroků z prodlení v první polovině roku 2022 pak dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činila 11,75 % ročně. Žalobce požaduje uhradit úroky v míře 58,22 % ročně, nad rámec 11,75 % je žaloba neoprávněná. Danou míru z dlužné jistiny 14 008,91 Kč pak představuje částka 1 646 Kč ročně (14 008, 91/100 x 11,75), za 14 měsíců pak ve výši 1 921 Kč (1 646/12 x 14).
17. S odkazem na výše uvedené závěry a § 2395 občanského zákoníku pak soud žalobě vyhověl ohledně zaplacení jistiny 14 008,91 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 506,37 Kč. Co se týče uplatněných úroků, tak na jejich zaplacení vzniklo žalobci právo dle § 2395 občanského zákoníku, nicméně po omezení dané zákonem o SP nikoli ve výši 9 371,72 Kč, ale ve výši 1 921 Kč. Soud pak žalobci rovněž přiznal sjednanou smluvní pokutu ve výši 1 400,89 Kč, a to dle § 2048 občanského zákoníku, když její výše odpovídá omezením daným § 122 zákona o SP, tedy míře 0,1 % z dlužné jistiny denně za shora uvedené období a nepřesahuje součin 0,5 a dlužné jistiny. Rovněž lze žalobci přiznat náklady na vymáhání ve výši 144 Kč, když tyto sice nebyly sjednány ve smlouvě a žalobce nijak nedoložil, že by žalovanému bylo telefonováno (výpis úkonů není věrohodným důkazem), nicméně žalobce by měl stejně dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., právo na úhradu paušálních nákladů na vymáhání ve výši 1 200 Kč, které jako takové neuplatnil a do nichž lze náklady na telefonické upomínání díky jejich povaze zjevně započítat. Jelikož pak žalovaný dlužnou jistinu ke dni 9.1.2022 ve výši 14 008,91 Kč neuhradil, když k tomuto dni již byly splatné všechny předchozí splátky, je od následujícího dne v prodlení a žalobci náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku), tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 452 Kč (1 000 + 1 200 + 252). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 17 916,71 Kč s příslušenstvím, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 21 898,34 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 8 027,43 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 29 925,77 Kč tak představuje úspěch žalobce 73 %, úspěch žalovaného 27 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 46 % svých nákladů, z částky 2 452 Kč tedy ve výši 1 128 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se návrhem domáhat výkonu rozhodnutí.