Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 70/2022-127
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka a úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 10 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně a ohledně úroku 15,2 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce
JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], ohledně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně a ohledně úroku 15,2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku
z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka
od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši
částka a úroku 15,2 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi původním věřitelem právnická osoba, IČO, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka z úvěrového účtu č. bankovní účet převodem na běžný účet žalovaného. Úrok byl sjednán v sazbě 15,2 % ročně. Žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil pouze částku částka. Pohledávka úvěrujícího z uvedené smlouvy vůči žalovanému byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností
od datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Jelikož žalovaný nic dalšího na uvedenou smlouvu neuhradil, domáhá se žalobce nároků z uvedené smlouvy vyplývajících touto žalobou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž
se dostavil pouze zástupce žalobce. Žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř. “), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal
z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.
3. právnická osoba je bankou a existuje od datum, byť původně podnikala pod jiným názvem. Žalobce existuje od datum (zjištěno z obchodního rejstříku).
4. Z žádosti o úvěr ze dne datum podepsané žalovaným, z listin y nazvané„ Smlouva
o úvěru s pojištěním schopnosti splácet datované dnem datum, ve spojení s produktovými podmínkami, z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. bankovní účet
a z výpisu z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet za období od datum
do datum soud zjistil, že mezi společností právnická osoba, a žalovaným byla na základě návrhu žalovaného dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se jmenovaná banka zavázala poskytnout žalovanému dne datum neúčelový úvěr ve výši částka, poukázáním uvedené částky na jeho běžný účet
č. bankovní účet, což banka splnila dne datum. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 15,20 % ročně ve anonymizováno pravidelných měsíčních splátkách
po částka včetně pojištění vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem datum,
a to až do zaplacení celkové částky částka. V žádosti o úvěr je uvedeno,
že žalovaný byl v době žádosti v pracovním poměru na dobu určitou od datum
do datum, že měl průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce částka, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti žalovaného činil částka, že žalovaný bydlel v nájemním bydlení, byl svobodný. Co se týká výdajů žalovaného, pak v žádosti jsou uvedeny pouze„ ostatní nezbytné měsíční náklady“ ve výši částka. Žádné další údaje o běžných výdajích žalovaného v této žádosti uvedeny nejsou. Ve vyjádření žalobce k procesu posouzení úvěruschopnosti z datum, konkrétně v připojené tabulce je uvedeno jako deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného částka, který je stejný jako čistý měsíční příjem domácnosti, že žalovaný je svobodný, bydlí v pronajatém bytě, že se na nákladech
na bydlení podílí v rozsahu 100 %, ale žádné takové náklady tam vyčísleny nejsou,
a že má práci na dobu určitou. Z potvrzení o výši příjmu vydaného zaměstnavatelem žalovaného dne datum soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného za poslední
3 měsíce činil částka.
5. Z upomínky ze dne datum a z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne datum soud zjistil, že jmenovaná banka opakovaně zasílala žalovanému výzvy k úhradě dlužných splátek na uvedenou smlouvu. Z dokumentu označeného jako„ oznámení
o prohlášení úvěru za splatný“ ze dne datum soud zjistil, že jmenovaná banka úvěr
ke dni datum zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky,
tedy k vrácení celé zbývající části poskytnuté částky a jejího příslušenství. Z poštovního podacího archu ze dne datum vzal soud za prokázané, že uvedené oznámení
o prohlášení úvěru za splatný bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou jako kontaktní v žádosti o úvěr. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného číslo za období
od datum do datum soud zjistil, že jmenovaná banka evidovala na tomto účtu uvedený úvěr, předepsané platby i uhrazené splátky, že v uvedeném období byla
na uvedený úvěr uhrazena pouze částka částka, což odpovídá i záznamům v dokladu označeném jako platební historie týkající se uvedené smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postupovaných pohledávek, a k ní vztahující
se dohody z téhož dne uzavřené mezi jmenovanou bankou a žalobcem, jakož i z potvrzení jmenované banky o postoupení pohledávek ze dne datum, soud zjistil, že jmenovaná banka jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným z uvedené smlouvy na žalobce jako postupníka. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že jmenovaná banka postoupení pohledávky žalobci oznámila žalovanému. Z výzvy k plnění ze dne datum a z podacího lístku ze dne
datum soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce a vyrozuměl jej rovněž o skutečnosti postoupení pohledávky.
6. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku a sjednaných poplatků na základě smlouvy
o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona
č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění do datum (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením
je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí,
v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází
i její příslušenství a práva s ní spojená.
7. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud
je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo
i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel
při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel
je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran
s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
9. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena
jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16 , IV. ÚS 702/20 ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo
je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce,
že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.
10. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů
a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že se právnická osoba, jako poskytovatel úvěru (předchůdce žalobce) řádně zabývala úvěruschopností žalovaného
ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by vůbec zjišťovala běžné výdaje žalovaného, že by po žalovaném doložení těchto výdajů požadovala a z žádného z předložených důkazů takové výdaje nevyplývají. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně.
11. Podle § 2991 odst.1 OZ , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první OZ , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
12. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce žalovanému
na základě neplatné úvěrové smlouvy ze dne datum poskytl téhož dne částku
částka, sám žalobce uvedl, že žalovaný na předmětnou smlouvu zaplatil celkem částku částka a v řízení nebylo zjištěno, že by bylo na uvedenou smlouvu zaplaceno více,
a žalobce prokázal, že mu nárok úvěrujícího z uvedené smlouvy byl postoupen, je žalovaný povinen zaplatit žalobci jako postupníkovi rozdíl mezi mu poskytnutou a jím vrácenou částkou, tj. zaplatit částku částka, proto žalobě ohledně této částky vyhověl (výrok I.).
13. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by se výzva věřitele k úhradě uvedené částky dostala do dispoziční sféry žalovaného dříve, než doručením žaloby, což bylo
datum, je dle názoru soudu žalovaný v prodlení od následujícího dne a je tedy povinen žalobci zaplatit i úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, což je úroková sazba požadovaná žalobce, která je nižší, než zákonná úroková sazba. Soud proto žalobci tento úrok z prodlení přiznal.
14. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst.2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšnější než žalovaný, nárok na poměrnou náhradu účelně vynaložených a doložených nákladů řízení. Žalobce byl úspěšný ohledně částka, což je 60,68 % předmětu řízení, kterou byla ke dni vyhlášení tohoto rozsudku částka částka, což je součet žalované částky a požadovaných úroků i úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, a neúspěšný tedy byl ohledně 39,32 % předmětu řízení,
a má tedy právo na náhradu 21,36 % účelně vynaložených nákladů. Soud má totiž za to,
že s ohledem na výši žalobcem požadovaného příslušenství je spravedlivé toto příslušenství v kapitalizované výši ke dni vyhlášení rozsudku pro účely posuzování úspěchu ve sporu zahrnout do předmětu řízení. Účelně vynaložené náklady žalobce činí částka
a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a z nákladů na zastoupení advokátem ve výši částka, kterému náleží odměna ve výši částka stanovená
dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši částka za 4 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby včetně všech jejích doplnění a účast u jednání dne datum), paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka za uvedené 4 úkony právní služby po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada cestovních nákladů
na dopravu osobním automobilem Volkswagen Touareg z obec do obec a zpět v souvislosti s jednáním dne datum ve výši částka (ujetých 46 km při průměrné spotřebě motorové nafty 8, číslo km při ceně motorové nafty částka a při sazbě základní náhrady na 1 km jízdy částka), náhrada ve výši částka za ztrátu času v délce dvou půlhodin po částka podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu strávených cestou k jednání dne datum z obec do obec a zpět dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta, tj. 21% částky
částka, ve výši částka. Poměrná část těchto nákladů odpovídající 21,36 %
(z částky částka) činí částka a tuto částku je žalovaný povinen na náhradě nákladů řízení žalobci zaplatit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.