Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 370/2022-32

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10.789 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.067,08 Kč a dále co do úroku z úvěru ve výši 221,92 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.500 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 878,73 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba se zamítá co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.067,08 Kč a dále co do úroku z úvěru ve výši 221,92 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.500 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 878,73 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 10.789 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.789 Kč od datum do zaplacení – to vše z titulu smlouvy o úvěru č. spisová značka, která byla údajně uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, tj. anonymizována dvě slova s. r. o., a žalovaným dne datum, na základě které právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalovanému úvěr ve výši 7.500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný úvěr údajně vyčerpal, respektive poskytnuté finanční prostředky spotřeboval, nicméně do dnešního dne je nevrátil. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhl žalobce přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky ve výši 7.500 Kč byly prokazatelně poukázány na bankovní účet žalovaného, a to v březnu 2021. Dlužná částka ve výši 10.789 Kč byla dle žaloby tvořena jistinou údajně poskytnutého úvěru ve výši 7.500 Kč, poplatkem za poskytnutí věru 3.067,08 Kč a smluvním úrokem 221,92 Kč. Žalobce dále požadoval zaplacení zákonných úroků z prodlení v zákonné výši za období od datum.

2. Podle , :„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle , :„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum + Podacím lístkem ze dne datum. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:

Odpovědí banky právnická osoba doručenou soudu dne datum měl soud za prokázané, že účet č. bankovní účet patří žalovanému (na čl. 21) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané, že na tento bankovní účet žalovaného byla z účtu právního předchůdce žalobce poukázána platba ve výši 7.500 Kč dne datum (na čl. 22).

Potvrzením o platbě z účtu právního předchůdce žalobce měl soud za prokázanou platbu z tohoto účtu ve výši ve výši 7.500 Kč na výše uvedený účet žalovaného dne datum.

Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. spisová značka ze dne datum rozhodnutí – nepodepsanou žalovaným měl soud za prokázané znění této smlouvy, avšak nikoliv fakt, že smlouvu v této podobě s právním předchůdcem žalobce uzavřel skutečně žalovaný – viz podrobněji následující odstavec odůvodnění.

Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – nepodepsaným žalovaným měl soud za prokázaný obsah tohoto formuláře, který obsahuje zákonné náležitosti, nicméně neměl za prokázané, že se s těmito informacemi žalovaný seznámil, neboť dokument není žalovaným podepsán, ani není opatřen jiným projevem vůle žalovaného.

Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum učiněnou zástupcem žalobce + Podacím lístkem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobce řádně vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. bankovní účet byla ze strany právního předchůdce žalobce poskytnuta částka 7.500 Kč, a to převodem na tento účet dne datum (že šlo o účet patřící žalovanému, soud zjistil z odpovědi banky na č. l. 21 spisu). Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřel se žalobcem skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil, to že žalobce tvrdil, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka 7.500 Kč došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. bankovní účet dne datum, jak soudu na dotaz sdělila právnická osoba ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne datum (na čl. 21 – 22 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka 7.500 Kč. Soud tak žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši 7.500 Kč. Částku 7.500 Kč soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobcem uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.

6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení až , (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. , ve spojení s ust.

7. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení , dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení.

8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku 12.469,20 Kč) a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku 8.667,90 Kč). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 69,51 %, neúspěch žalobce, a tudíž úspěch žalovaného, tak činil 30,49 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce, dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobci přiznal ve výši 39,02 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily 2.252 Kč, tzn., že soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 878,73 Kč. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle , 2 písm. c) bod 2 (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. , advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po 100 Kč, tj. 300 Kč, dle a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 252 Kč dle Podle je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení nebo podle řádu exekučního,