Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 304/2022-104

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa

právně zastoupená titul jméno jméno, advokátem

se sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 41 682 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 41 682 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 41 682 Kč od 8. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 41 682 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 41 682 Kč od 8. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 41 682 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 41 682 Kč od 8. 3. 2022 do zaplacení, jakožto dlužné částky ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, adresa anonymizováno 7 slov číslo, země (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 7. 1. 2020, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 41 682 Kč, přičemž tento měl být splacen nejpozději do 7. 3. 2022. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do data splatnosti nevrátila. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován na bankovní účet žalované. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Žalobkyně navrhuje, aby soud v případě, že neuzná nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, posoudil nárok v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalobkyně se dne 29. 12. 2022 k výzvě soudu vyjádřila k posouzení úvěruschopnosti žalované tak, že uvedla, že právní předchůdce žalobkyně lustroval žalovanou ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, dále pak výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. K těmto tvrzením žalobkyně ničeho nedoložila. Žalobkyně se dále vyjádřila k procesu uzavírání smlouvy, doložila fotokopie občanského průkazu žalované, kterými byla ověřována totožnost žalované a sdělila, že žalovaná čerpala úvěr následovně: Dne 7. 1. 2020 čerpala částku 8 000 Kč, dne 7. 1. 2020 čerpala dále částku 8 000 Kč, dne 13. 1. 2020 čerpala částku 8 000 Kč, dne 28. 1. 2020 čerpala částku 6 000 Kč, dne 29. 10. 2020 čerpala částku 30 000 Kč, dne 15. 1. 2021 čerpala částku 4 500 Kč, dne 28. 6. 2021 čerpala částku 3 000 Kč, dne 30. 7. 2021 čerpala částku 1 300 Kč a dne 16. 9. 2021 čerpala částku 900 Kč. K tomuto tvrzení doložila žalobkyně potvrzení o provedených platbách. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila celkem 80 233,50 Kč, k čemuž žalobkyně doložila platební historii žalované. Po postoupení pohledávky dle sdělení žalobkyně žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 29 372,11 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a úroku 11 559,89 Kč.

3. Žalovaná se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Dle ustanovení , , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle , kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

5. Dle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Dle ustanovení , , , , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

10. Dle ustanovení , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru (na které absentuje podpis žalované, příp. ověřovací kód) soud zjistil, že coby věřitel je v ní označen právní předchůdce žalobkyně a coby dlužník žalovaná, identifikovaná jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, telefonním číslem a e-mailem. Smluvní vztah mezi věřitelem a dlužníkem se dle výslovného ujednání řídí a Na základě tohoto ujednání měl právní předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Úroková sazba činí 10,5 % měsíčně, RPSN činí 231,39 %. Dlužník je dle smlouvy povinen splácet úvěr měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek. V případě prodlení dlužníka se splacením jakékoliv částky může věřitel požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dlužníka ve výši 250 Kč. Žalobkyně k žalobě dále doložila listinu„ standardní informace o spotřebitelském úvěru“ a obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně.

12. Z platební historie žalované vyplývá, že žalovaná čerpala celkem částku 69 700 Kč (dne 7. 1. 2020 částku 2x 8 000 Kč, dne 13. 1. 2020 částku 8 000 Kč, dne 28. 1. 2020 částku 6 000 Kč, dne 29. 10. 2020 částku 30 000 Kč, dne 15. 1. 2021 částku 4 500 Kč, dne 28. 6. 2021 částku 3 000 Kč, dne 30. 7. 2021 částku 1 300 Kč a dne 16. 9. 2021 částku 900 Kč). Z platební historie žalované dále vyplývá, že žalovaná uhradila celkem částku 80 233,50 Kč (dne 7. 2. 2020 částku 2 640 Kč, dne 5. 3. 2020 částku 30 193,50 Kč, dne 9. 11. 2020 částku 4 000 Kč, dne 7. 12. 2020 částku 3 500 Kč, dne 8. 1. 2021 částku 3 200 Kč, dne 8. 2. 2021 částku 3 800 Kč, dne 8. 3. 2021 částku 3 600 Kč, dne 6. 4. 2021 částku 3 500 Kč, dne 7. 5. 2021 částku 3 500 Kč, dne 7. 6. 2021 částku 4 000 Kč, dne 7. 7. 2021 částku 3 500 Kč, dne 9. 8. 2021 částku 3 500 Kč, dne 7. 9. 2021 částku 3 600 Kč, dne 7. 10. 2021 částku 3 700 Kč a dne 29. 11. 2021 částku 4 000 Kč). Tuto skutečnost rovněž potvrdila žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 20. 12. 2022.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami společnosti za jinými dlužníky na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 4. 2022 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru (žalobkyně doložila podací lístek dokládající odeslání této výzvy a oznámení o postoupení pohledávky).

14. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

15. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel (věřitel) a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne 7. 1. 2020 ujednání nazvané jako smlouva o revolvingovém úvěru – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka celkem ve výši 69 700 Kč. V souladu s ustanovením je žalovaná povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl právní předchůdce žalobkyně dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobkyně měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.

17. Právní předchůdce žalobkyně tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalované sdělení o jejích veškerých příjmech, které měla prokázat (např. výplatní páskou, výpisem z účtu) a dále si vyžádat přehled výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků atd.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit a dále se měl zabývat tím, jakým způsobem žalovaná plnila své dosavadní závazky.

18. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně požadoval doložení příjmu žalované, přičemž pokud žalobkyně tvrdí, že došlo k porovnání příjmů a výdajů žalované, toto soudu nedoložila. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaná byla prověřen v databázích ISIR, CEE, SOLUS BRKI a NRKI, přitom k těmto svým tvrzením žalobkyně ničeho ani přes výzvu soudu nedoložila. Uvedené vzbuzuje pochybnosti o způsobu, jakým právní předchůdce žalobkyně přistupoval k plnění zákonné povinnosti.

19. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva.

20. Na základě shora uvedeného došel soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně postupoval v rozporu s ustanoveními § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, když neposoudil úvěruschopnost žalované z databází umožňujících takové posouzení úvěruschopnosti a dále se nezabýval způsobem plnění jeho dosavadních závazků, přičemž nebylo prokázáno ani to, že by právní předchůdce žalobkyně zkoumal výši příjmů a výdajů žalované. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval také Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci

C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo.

21. Soud dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru je neplatná dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy, zejména ujednáním o sjednaném úroku z úvěru a dalších poplatcích.

22. Porušením , však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Platby realizované žalovanou, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované.

23. S ohledem na uvedené by tak žaloba mohla být důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 69 700 Kč, kdy žalovaná měla tuto částku vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Jelikož žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem částku 80 233,50 Kč, ač s ohledem na shora uvedené měla žalobkyni vrátit částku 69 700 Kč, nezbylo soudu, než žalobu zamítnout.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla plně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.