Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 518/2022-21
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 18.574 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18.574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18.574 Kč od 20.8.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18.574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18.574 Kč od 20.8.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 18.574 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne datum kolem údaj o čase hod. v obci obec na adrese adresa, pojištěnce žalobkyně, kterému způsobil poškození na zdraví s tím, že žalobkyně za léčení poškozeného zaplatila částku ve výši 18.574 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván k úhradě této částky, v termínu splatnosti, jakož ani později, ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 18.574 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný dne datum kolem údaj o čase hod. v obci obec v areálu pekárny na adrese adresa, pojištěnce žalobkyně, kterému způsobil poškození na zdraví, když jej opakovaně udeřil do obličeje, jak je patrné z trestního příkazu název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, jenž nabyl právní moci dne datum. Žalobkyně za léčení poškozeného zaplatila částku ve výši 18.574 Kč (viz vyčíslení nákladů léčebné péče ze dne datum). Žalovaný, třebaže byl vyzván k úhradě této částky, v termínu splatnosti, jakož ani později, ničeho neuhradil.
5. Lze konstatovat, že žalovaný žalobkyni nezaplatil částku 18.574 Kč.
6. Dle § 55 odst. 1 ZoVZP platí, že příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.
7. Ze skutkového zjištění soudu je patrné, že žalobkyně vydala na léčení poškozeného náklady, jež musela vydat výhradně v důsledku protiprávního jednání žalovaného, který protiprávním jednáním způsobil poškozenému zranění. V takovém případě má zdravotní pojišťovna, v projednávané věci žalobkyně, právo na náhradu nákladů vůči osobě, kvůli níž musela vydat náklady na léčení poškozeného. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyni s poukazem na § 55 odst. 1 ZoVZP svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů, které vynaložila v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. Konkrétně se jedná o náhradu nákladů ve výši 18.574 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětnou částku v termínu splatnosti nezaplatil, ocitl se následující den v prodlení dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), pročež soud nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení posoudil jako důvodný dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném ke dni, kdy se žalovaný ocitl v prodlení.
8. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce