Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 357/2022-29
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, částka, částka, co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu okres dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, a smluvní pokuty ve výši částka, jakož i nákladů řízení. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil dle vlastní volby parametry zápůjčky. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, vyžádala si od žalovaného potřebné informace o rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka na účet žalovaného číslo bankovní účet dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši částka. Jistina a poplatek byly splatné datum. Žalovaný však neuhradil ničeho. Předmětem žaloby byla smluvní pokuta ve výši částka Smluvní pokutu žalobkyně požadovala v souladu s článkem 2. 3. smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny částka za období od datum do datum. Dále se domáhala úhrady částky částka v souladu s článkem 2. 3. smlouvy, kdy celkem pětkrát vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky a to písemnými upomínkami datovanými anonymizována dvě slova, datum, anonymizováno, datum (5 x částka). Žalovaný uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně datovanou datum.
2. Okresní soud okres usnesením ze dne datum vyslovil svojí místní nepříslušnost a po právní moci usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech.
3. Okresní soud v Klatovech ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne datum vhozením do adresátem užívané schránky. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když u nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
4. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.
5. Z předložené smlouvy o zápůjčce bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne datum mezi žalobkyní a žalovaným, na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet číslo bankovní účet částku částka. Žalovaný se zavázal uvedenou částku včetně poplatku za poskytnutí ve výši částka uhradit nejpozději do datum, při sjednané nulové zápůjční úrokové sazbě. Nedílnou součástí této smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dle článku 2. 3. uvedené smlouvy pro případ prodlení klienta – žalovaného s plněním jeho závazků dle uvedené smlouvy se zavázal uhradit věřiteli – žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, jakož i zákonný úrok z prodlení, jakož i další účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s prodlením vzniknou, zejména předáním pohledávky k vymáhání inkasní agentuře ve výši až částka. Rovněž se zavázal k úhradě nákladů za každou písemnou upomínku ve výši částka. V článku 2. 4. uvedené smlouvy byl upraven poplatek za prodloužení splatnosti o sedm dní 15 % z výše aktuálně dlužné jistiny, o patnáct dní pak tento činil 25 % a v případě prodloužení splatnosti o třicet dní 32,5 % z výše aktuálně dlužné jistiny.
6. Soud danou smlouvu o zápůjčce hodnotil jako smlouvu absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 odst. 1 o. z. Uvedené ustanovení § 580 odst. 1 o. z., představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, které nemohou požívat právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Soud v daném případě posoudil uzavřenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným ze dne datum ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od samého počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. Z obsahu dané smlouvy je zřejmé, že žalovaný v ní vystupoval v pozici spotřebitele, tak jak jej vymezuje ustanovení § 419 o. z. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť případné poplatky za prodloužení splatnosti úvěru jdou v časových řadách, jak popsáno shora. V případě prodlení může žalobkyně požadovat i další účelně vynaložené náklady, jak ostatně požadovala ve výši částka za každou písemnou upomínku (žalobou se domáhala úhrady pět upomínek po částka, tedy celkem částky částka), a dále mohla dle smlouvy požadovat i účelně vynaložené náklady, které by jí vznikly zejména předáním pohledávky inkasní agentuře. Tyto náklady pak mohly dosahovat až výše částka celkem. V případě prodlení se splacením a následné změně splatnosti se veškeré přirostlé úroky z prodlení od původního dne splatnosti k okamžiku schválení příslušné žádosti stávají k okamžiku schválení součástí jistiny zápůjčky (viz článek 2. 3. smlouvy). V případě sjednaných poplatků je nutné zdůraznit, že i případně sjednané poplatky v souvislosti s poskytováním finančních prostředků by měly mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou za zapůjčení finančních prostředků by měl být úrok. V daném případě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, představující tedy 33 % poskytnuté částky. Takovýmto ujednáním o jednotlivých poplatcích, ať již za sjednání smlouvy či za prodloužení splatnosti dochází k dalšímu, neúměrnému navyšování dlužné částky, kdy věřitel zřejmě kalkuloval i s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Tedy pouze zdánlivě je zapůjčení prostředků bez„ úroků“, jak bylo uvedeno v článku 1. 3. smlouvy o zápůjčce. Vedle těchto ujednání si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky ve výši 0,1 % denně (viz článek 2. 3. smlouvy), a to bez ohledu na zavinění klienta. Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy, takovéto jednání věřitele nemůže požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle. Ani autonomie vůle nemůže být bezbřehá, tuto musí ovlivňovat korektivy právního řádu. Věřitel by nepochybně jinou smlouvu neuzavřel, než jak byla žalovanému na webových stránkách předestřena.
7. S ohledem na shora uvedené, kdy soud shledal smlouvu uzavřenou mezi účastníky řízení za absolutně neplatnou, vztah účastníků posoudil v intencích § 2991 odst. 1 o. z., a to jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud tedy žalovanému bylo na jeho účet poskytnuto částka, jak bylo prokázáno oznámením o provedení příkazu k úhradě (listinné důkazy na č. l. 9 spisu), a žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by žalobkyni cokoli zaplatil, vznikl mu dluh, a to z titulu bezdůvodného obohacení, ve výši částka vůči žalobkyni. Žalovaný tak získal majetkový prospěch bez právního důvodu, tedy bezdůvodně se na úkor žalobkyně obohatil ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., o částku částka. Je proto povinen dle § 2991 odst. 1 o. z., vydat žalobkyni jako ochuzené oč se obohatil, tzn. v daném případě o částku částka. S ohledem na uvedený právní závěr soud žalobě vyhověl co rozsahu částky částka tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy žalobkyně k úhradě peněžitého plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. Tato výzva byla učiněna v dopise ze dne datum, který byl dán téhož dne k poštovní přepravě (jak prokázáno výzvou i podacím lístkem), když dle § 573 o. z., se výzva dostala dne datum do dispoziční sféry adresáta – žalovaného. Dle uvedené výzvy mělo být hrazeno do třech dnů, což znamená do datum. Pokud žalovaný do uvedeného data neposkytl žalobkyni peněžité plnění, dnem datum se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost k úhradě též úroku z prodlení dle § 1968 , § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení ke dni prodlení činila 8,5 % ročně v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.
8. S ohledem na shora uvedený názor soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. V této souvislosti uvádí, že částka částka představovala smluvní pokutu, částka částka poplatek a částka náklady upomínání dle smlouvy o úvěru sjednané. Ujednání o smluvních pokutách i nákladech jsou však existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvních pokut utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Ujednání o smluvní pokutě v dané smlouvě tak nebylo soudem shledáno platné, stejně tak ani ujednání o výši poplatku za jednotlivé upomínky, a poplatek, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh.
9. Soud sice k důkazu provedl všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, ale s ohledem na shora vyslovený právní názor z nich nedovodil pro věc žádných zjištění.
10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy každý z účastníků měl úspěch prakticky co do 50 % předmětu sporu. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
11. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka, ale soud k jejímu návrhu elektronický platební rozkaz nevydal, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, tedy do výše částka. Doplatek představuje částka. Soud uložil oběma účastníkům zaplatit částka, jak z výroků rozsudku pod bodem IV., V. je patrno, do 3 dnů od právní moci rozsudku, a to dle míry úspěchu ve věci, za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
12. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).