Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 258/2022-55
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 30.029 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení částky 30.029 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9.600,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9.600,51 Kč od 18. 3.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 483,56 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba na zaplacení částky 30.029 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9.600,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9.600,51 Kč od 18. 3.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 483,56 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 30.029 Kč s příslušenstvím a tvrdila, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce a v hotovosti obdržel částku ve výši 26.000 Kč. Současně se žalovaný zavázal ve smlouvě o zápůjčce uhradit předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 17.861 Kč. Celková částka k úhradě činila 43.861 Kč a měla být uhrazena v 60. týdenních splátkách po 732 Kč a poslední splátka ve výši 673 Kč. Žalovaný na daný případ uhradil částku ve výši 29.532 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu ve výši 9.600,51 Kč, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši 4.728,49 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 13.000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 483,56 Kč a sankční poplatky ve výši 2.700 Kč Smluvní pokuta ve výši 13.000 Kč je sazba 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné splátky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení ke dni 1. 2. 2022 dle přiloženého výpočtu. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 483,56 Kč požaduje žalobkyně dle přiloženého výpočtu. Sankční poplatky ve výši 2.700 Kč požaduje žalobkyně dle smluvních ujednání v rámci čl.„ Postup při prodlení zákazníka“. Žalobkyně v žalobě uvedla, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla ze strany věřitele posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a bylo vycházeno z veřejných registrů a z evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů a interních úřadů. Věřitel rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, když doložené skutečnosti žalovaný konfrontoval se statistickými demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů a provedl následnou důkladnou analýzu. V doplnění žaloby uvedené v podání z 31. 1. 2023 žalobkyně uvedla, že věřitel vycházel zejména z informací, které si sám aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, a to ze zdrojů veřejných i neveřejných a provedl komplexní analýzu. Z veřejných registrů bylo zjištěno, že u žalovaného není veden žádný negativní zájem. Dále žalobkyně uvedla, že co se týká příjmu žalovaného, věřitel scoringovým modelem provedl zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat a behaviorálních dat. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný předložil před podpisem smlouvy pracovní smlouvu, ze které je patrné, že byl zaměstnán u uvedeného zaměstnavatele se sídlem adresa. Žalobkyně pak soudu nepředložila pracovní smlouvu a ani tvrzené výpisy z bankovního účtu za měsíce březen a duben roku 2018. Dále žalobkyně tvrdila, že jméno příjmení bylo ověřeno, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem ve výši 19.000 Kč a ostatní příjmy žalovaného jsou ve výši 15.000 Kč, což bylo doloženo výpisy z bankovního účtu za měsíce březen a duben roku 2018. Dále byly doloženy čisté příjmy domácnosti ve výši 15.000 Kč a vše bylo ověřeno následně ze stany jméno příjmení. Výdaje žalovaného vyhodnotil věřitel a právní předchůdce žalobkyně, po posouzení příjmů žalovaného provedl vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalovaného. Posuzoval výdaje sdělené a doložené žalovaným, ale konfrontoval je i s právními instituty z oblasti státní sociální politiky, např. životní minimum a částkami vycházejícími ze statistických dat. Co se týká původně navrženého výslechu paní jméno příjmení, tak tento návrh byl vzat zpět u jednání soudu dne 16. 2. 2023.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci a má za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přiloženého seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu a oznámení). Dále bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu nazvanou jako smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti, na základě které žalovaný čerpal v hotovosti částku ve výši 26.000 Kč. Byl sjednán poplatek za zápůjčku ve výši 17.861 Kč skládající se z úroku ve výši 4.650 Kč, částky za zpracování doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 10.068 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3.143 Kč. Celková dlužná částka 43.861 Kč měla být splacená v 60. týdenních splátkách po 732 Kč a poslední splátka činila 673 Kč. V části smlouvy o zápůjčce číslo je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Dále v čl. 6 je sjednán sankční poplatek za upomínku 300 Kč a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením centrálního vymáhání pohledávek ve výši 1.000 Kč (smlouva o zápůjčce). Žalovaný na daný případ uhradil celkem částku ve výši 29.532 Kč (tvrzení žalobkyně). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 21. 3. 2022 (předžalobní upomínka). Žalovaný byl vyzván přípisem ze dne 10. 2. 2022 k okamžitému splacení dluhu s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena do 17. 3. 2022, stane se celý dluh tímto datem splatný (výzva). Z dokumentu„ standardní informace o spotřebitelském úvěru zelená v hotovosti“ bylo zjištěno, že se jedná o druh spotřebitelského úvěru - neúčelovou zápůjčku s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, sjednaná smlouva o zápůjčce na dobu určitou, zápůjčka ve výši 26.000 Kč na 60 týdnů – 60. splátek, výše splátek 673 Kč. Celková dlužná částka činí 43.861 Kč (uvedený doklad). K prokázání tvrzení žalobkyně, že poskytnutím úvěru byla řádně zkoumána úvěruschopnost a k prokázání tvrzeného postupu navrhla žalobkyně vázaného zástupce jméno příjmení a na jednání soudu dne 16. 2. 2023 vzala tento návrh zpět. Dále k prokázání těchto tvrzení žalobkyně předložila zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr, ze které bylo zjištěno, že je zde uvedena požadovaná výše zápůjčky 26.000 Kč, týdenní splatnost 60. Jedná se o formulář společnosti právnická osoba, na kterém je hlavička anonymizováno. K žalovanému jsou uvedeny osobní údaje, včetně rodného čísla a čísla občanského průkazu. Dále je u žalovaného uvedeno počet vyživovaných osob 1, je majitel auta. Dále údaje o zaměstnání – plný pracovní úvazek a zaměstnání ověřeno z pracovní smlouva. Pracovní zařazení zámečník – svářeč u zaměstnavatele anonymizována tři slova právnická osoba, obec. Uveden telefon do zaměstnání, a že žalovaný není dosažitelný na uvedeném čísle. Příjem čistý žadatele 19.000 Kč + ostatní příjmy žadatele 15.000 Kč, celkem čisté příjmy domácnosti 49.000 Kč a počet zdroj příjmů 2. Běžné měsíční výdaje interní splátky PF 4.512 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 5.000 Kč, kreditní kartu nemá, zápůjčku od jiné společnosti nemá, bankovní účet na jméno žadatele ano. Dále je zde uvedeno, že ověřené dokumenty byla pracovní smlouva/ŽL do 31. 12. 2018 a 3 x výpisy z bankovního účtu 3, 4 - 2018 (zákaznická karta). Z předloženého seznamu exekucí bylo zjištěno, že je vedena 1 exekuce zahájená v roce 2022 (výtisk seznamu exekucí).
4. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. obč. zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné smlouvy.
5. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná.
6. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona
č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. , také při výkladu
ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019 -103 ze dne 5. 11. 2019).
7. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb (tedy její právní předchůdce) a poskytovatel spotřebitelských úvěru nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Co se týká dokladů, podle kterých měly být ověřeny příjmy žadatele, tak v kartě zákazníka je uvedeno, že byly předloženy 3 výpisy z bankovních účtů a oproti tomu výpis z bankovního účtu za březen a duben 2018. Dále je z karty zákazníka zřejmé, že žalovaný pokud měl uzavřenou pracovní smlouvu, tak byla uzavřena pouze do 31. 12. 2018. Mělo se tedy jednat o pracovní smlouvu na dobu určitou, která nepokryla ani dobu, po kterou měly být hrazeny splátky dle dané smlouvy. Soud má dále za to, že i pokud by byly předloženy 2 výpisy z bankovního účtu, nebylo by možné z těchto ověřit běžné měsíční výdaje žalovaného. Stejně tak není možné ze 2 bankovních výpisů žalovaného ověřit celý čistý příjem domácnosti čítající zřejmě 2 osoby. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele tedy není možné jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr odvodit pouze na základě zjištěných informací od spotřebitele, ověřením ve veřejných registrech a ze dvou výpisů z bankovního účtu (které ani soudu předloženy nebyly). Již z těchto tvrzení žalobkyně vyplývá, že se její právní předchůdce dostatečně nezabýval příjmovou a ani výdajovou stránkou poměrů žalovaného, když jsou zde zohledněna pouze tvrzení žalovaného a zohledněno životní minimum a nejsou zde uvedeny ani konkrétní náklady na bydlení. Dále nebylo zjišťováno, zda a jaké má žalovaný náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby atd. Příjem a výdaje žalovaného pak nebyly řádně prověřovány. Tím, že právní předchůdce žalobkyně nedostatečně zkoumal a neprověřil otázku příjmů a ani výdajů žalovaného, nesplnil nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, aniž by na tomto závěru mohlo cokoliv změnit to, že byla provedena lustrace žalovaného s negativním výsledkem ve veřejných registrech, neboť není možné učinit závěr, že pokud žalovaný v těchto registrech nebyl veden, neznamená to automaticky, že žalovaný je schopen úvěr splácet.
8. Podle § 588 obč. zákoníku soud k neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu, když je v rozporu se zákonem, když smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti tohoto právního jednání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil s odbornou péčí v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet a soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 obč. zákoníku přihlédl, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. U dané úvěrové smlouvy se tedy jedná o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu o spotřebitelském úvěru (§ 86) a které současně zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele, jehož smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. S ohledem na neplatnost dané smlouvy posoudil soud daný případ v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě pak žalovaný poskytl veškeré částky, které od žalobkyně v tomto případě obdržel. S ohledem na výše uvedené žalobkyni žádné další uplatněné nároky z neplatné smlouvy nevznikly, a proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přihlédl k tomu, že procesně úspěšný žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval a dle obsahu spisu mu žádné nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.