Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

210 C 220/2022-29

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec - část obce

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa, obec

o zaplacení 16 580 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 360 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 360 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částek 3 640 Kč, 580 Kč a 2 500 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od 7. 9. 2021 do 6. 10. 2022 a z částky 3 640 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 360 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 360 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částek 3 640 Kč, 580 Kč a 2 500 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od 7. 9. 2021 do 6. 10. 2022 a z částky 3 640 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení dlužné jistiny + poplatku ve výši 16 000 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 580 Kč (po snížení původní smluvní pokuty ve výši 4 220 Kč o částečnou úhradu žalované), dále se domáhala zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky. Uvedla, že se jedná o dluh žalované ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 30. 6. 2021 mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem, na základě které žalovaná obdržela zápůjčku ve výši 10 000, kterou se zavázala splatit ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 6. 9. 2021 spolu s poplatkem ve výši 6 000 Kč, přičemž uhradila pouze částku 3 640 Kč. V důsledku prodlení žalované vznikla též povinnost zaplatit paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky sjednanou ve smlouvě a sjednanou smluvní pokutu 0,10% denně z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky.

2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.

3. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila prostřednictvím své právní zástupkyně a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle a při jednání vycházel z listinných důkazů, založených ve spise.

4. Z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 6. 2021, všeobecných smluvních podmínek spolu s potvrzením o platbě z účtu žalobkyně a nesporným tvrzením o vyplacení částky 10 000 Kč bylo prokázáno, že žalobkyně z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce zaslala žalované na její účet částku 10 000 Kč. Jak prokazuje nerozporované tvrzení žalobkyně, žalovaná zaplatila žalobkyni pouze částku 3 640 Kč, která byla zcela zahrnuta na smluvní pokutu.

5. Soud z předložených listin uzavřel, že žalobkyně nedoložila, tedy neunesla důkazní břemeno ohledně své povinnosti před poskytnutím zápůjčky posoudit úvěruschopnost žalované.

6. Podle . , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Podle zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

7. Podle ,2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Z důvodové zprávy k  , o spotřebitelském úvěru (dále jen také„ zsu“) je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Z důvodové zprávy k  zsu se podává, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem…

9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018 sp. zn. odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dle Nejvyššího soudu již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1. zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dle Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí dovodil také Nejvyšší Správní soud v rozhodnutí sp. zn. ze dne 1.4.2015. V nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. ze dne 26.2.2019 se Ústavní soud taktéž zabýval splněním povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele dané ustanovením . a obiter dictum mimo jiné uvedl, že stávající účinná právní úprava zakotvená v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je obsahově obdobná předchozí právní úpravě, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila.

10. V souzeném případě soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla smlouva o zápůjčce platně uzavřena z důvodu porušení povinnosti žalobkyně dané § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, nicméně prokázáno bylo, že žalobkyně na poskytla žalované částku 10 000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni dosud zcela nevrátila. Nevrácená část představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně. Soud proto podle uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 6 360 Kč (10 000 Kč – 3 640 Kč).

11. Nárok z bezdůvodného obohacení byl podle splatný k výzvě žalobkyně, k čemuž došlo až upomínkou žalobkyně ze dne 3. 10. 2022, kde je určena splatnost v tomto konkrétním případě do dne 6. 10. 2022. Jestliže žalovaná dluh tohoto dne nezaplatila, dostala se podle dnem 7. 10. 2022 do prodlení a je podle ve spojení s a ve spojení se žalobou (kdy soud nejde nad žalobní návrh) povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši, jak uvedeno v I. výroku rozsudku.

12. Nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty byl zamítnut, protože při neplatně sjednané smlouvě o zápůjčce povinnost zaplatit uvedené částky žalované z žádné smlouvy, či právního předpisu nevyplývá. Nárok na úrok z prodlení ve výši dle II. výroku tohoto rozsudku byl zamítnut z důvodu nedůvodnosti jistiny a dále pro absenci prodlení v období do dne 7. 10. 2022.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle za stavu, kdy neúspěch žalobkyně převyšoval neúspěch žalované, která ale náklady řízení neuplatnila.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci nařízení exekuce, nebo soudního výkonu rozhodnutí.