Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 275/2022-22
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Petráškem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 18 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 2 550 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 16 000 Kč od 7. 10. 2021 do 14. 10. 2021 ve výši 8,25 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 542,47 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 449,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 2 550 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 16 000 Kč od 7. 10. 2021 do 14. 10. 2021 ve výši 8,25 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 542,47 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, se zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 449,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2022 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 18 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovanou dne 26. 10. 2020 smlouvu o úvěru číslo dne 7. 4. 2021 smlouvu o úvěru téhož čísla, na základě kterých poskytl žalované částku ve výši 16 000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy o úvěru byly Obchodní podmínky a Sazebník právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se zavázala zaplatit zpět právnímu předchůdci žalobkyně úvěr i s příslušenstvím nejpozději do 7. 5. 2021. Žalovaná úvěr s úrokem ve stanovené době řádně neuhradila. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 16 000 Kč taktéž nárok na zákonný úrok z prodlení a také na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka za žalovanou převedena na žalobkyni. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 16 000 Kč, úroku z prodlení z jistiny ode dne 7. 10. 2021, tj. následujícího dne po dni účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky, do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, dále kapitalizovaného úroku ve výši 542,47 Kč a nákladů na upomínání ve výši 434 Kč. Dále se také žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 400 Kč, tedy 0,1 % za každý den prodlení z jistiny za období ode dne 8. 5. 2021, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do dne 5. 10. 2021.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Podáním ze dne 3. 11. 2022 pak vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 2 550 Kč představující požadované příslušenství, tedy kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 400 Kč. Soud tak v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
5. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané:
Ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 10. 2020 soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, podpis žalované není připojen. Výše úvěru je ve smlouvě uvedena v částce 5 000 Kč, úvěr měl být uhrazen do 25. 11. 2020. V případě prodlení byla uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení.
Ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 4. 2021 soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, podpis žalované není připojen. Výše úvěru je ve smlouvě uvedena v částce 16 000 Kč, úvěr měl být uhrazen do 7. 5. 2021. V případě prodlení byla uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení.
Z výzvy před podáním žaloby ze dne 7. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky do 27. 10. 2021. Tato výzva byla žalované zaslána dne 11. 10. 2021, jak vyplývá z podacího archu.
Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky do 15. 2. 2022. Tato výzva byla žalované zaslána dne 7. 2. 2022, jak vyplývá z podacího archu.
Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně bylo zjištěno, že na účet č. bankovní účet byla dne 13. 11. 2020 zaslána právním předchůdcem žalobkyně částka 1 000 Kč, dne 13. 11. 2020 zaslána právním předchůdcem žalobkyně částka 1 000 Kč, dne 13. 11. 2020 zaslána právním předchůdcem žalobkyně částka 1 000 Kč, dne 18. 11. 2020 částka 1 000 Kč, dne 29. 10. 2020 částka 2 000 Kč, dne 29. 10. 2020 částka 2 000 Kč, dne 30. 10. 2020 částka 3 000 Kč, a dne 26. 10. 2020 částka 5 000 Kč, celkově tedy 16 000 Kč.
Z dopisu ze dne 5. 8. 2022 od právnická osoba bylo zjištěno, že majitelem účtu č. bankovní účet byla ke dni 26. 10. 2020 žalovaná.
Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni s tím, že celková dlužná částka ke dni postoupení činí 19 078 Kč.
6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu ust. 1879 o. z., neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byly uzavřeny předmětné úvěrové smlouvy, neboť smlouvy o úvěru byly předloženy bez podpisu žalované. Soud si je vědom, že měly být tyto smlouvy uzavřeny prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, nicméně žalobkyně v řízení pouze prokázala z předloženého potvrzení o provedených platbách, že byla žalované poukázána na její účet celková částka ve výši 16 000 Kč. V řízení tak bylo pouze prokázáno, že žalované byly zaslány peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč, a naopak nebyl nikterak prokázán právní důvod (uzavření předložených smluv o úvěru včetně sjednaných podmínek), soud proto postupoval dle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), když se jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni uhradit.
8. Jelikož nebylo prokázáno uzavření úvěrových smluv mezi účastníky, nemá v žalobním tvrzení oporu ani nárok na náhradu nákladů na upomínání ve výši 434 Kč. Soud proto musel v této části žalobu zamítnout.
9. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení od 7. 10. 2021, tj. ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. S tímto požadavkem žalobkyně se soud neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že:„ Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“. Dluh se stal splatným až učiněnou výzvou, resp. oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2021, které bylo žalované zasláno dne 11. 10. 2021 lhůta k plnění v této výzvě učiněna nebyla. Žalovaná je tudíž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z., a byla povinna plnit, nikoliv však prvního den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle současné účinné úpravy v ust. § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). V oznámení lhůta určena nebyla, soud proto vycházel při stanovení splatnosti jak uvedeno výše a přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 15. 10. 2021 ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Zároveň s ohledem na výše uvedené, kdy soud přiznal žalobkyni pouze částku 16 000 Kč představující bezdůvodné obohacení, soud zamítl požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z částky 16 000 Kč od 7. 10. 2021 do 14. 10. 2021 a jak uvedeno rovněž požadavek na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.
10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 18 400 Kč. Co do 15 % předmětu řízení tak byl úspěšný žalovaný a co do 85 % předmětu řízení žalobkyně, žalovaný by tak měl uhradit žalobkyni 70 % z jejích nákladů řízení. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, po 300 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) , ust. § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění – půl úkonu). Celkem náklady řízení činí 2 070,50 Kč. Přičemž tedy 70 % z nákladů činí částku 1 449,35 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na soudní exekuci podle zák. č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.