Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 474/2022-65

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 134 398 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh na uzavření smíru se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 76 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 76 350 Kč od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách, ve výši 2 665 Kč, splatných vždy do 16. dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení dluhu. V případě prodlení žalované s úhradou i jediné splátky o délce 10 dnů nastává okamžitá splatnost celé pohledávky žalované vůči žalobkyni, a to bez dalšího.

III. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 38 366 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 114 716 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 366 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokuty 19 682,88 Kč, úroku ve výši 54,82 % ročně z částky 99 579,26 Kč od datum do datum ve výši 3 512,64 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 99 579,26 Kč od datum do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 083 Kč,

a to do čtyř měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Návrh na uzavření smíru se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 76 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 76 350 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách, ve výši 2 665 Kč, splatných vždy do 16. dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení dluhu. V případě prodlení žalované s úhradou i jediné splátky o délce 10 dnů nastává okamžitá splatnost celé pohledávky žalované vůči žalobkyni, a to bez dalšího. III. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 38 366 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 114 716 Kč od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 366 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty 19 682,88 Kč, úroku ve výši 54,82 % ročně z částky 99 579,26 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 512,64 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 99 579,26 Kč od [datum] do zaplacení. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 083 Kč, a to do čtyř měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 134 398 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o úvěru číslo (dále jen: Smlouva), na jejímž základě téhož dne poskytla žalované na účet uvedený ve Smlouvě peněžní prostředky ve výši 103 000 Kč. Žalovaná se Smlouvou zavázala žalobkyni úvěr vrátit společně s úrokem v nominální sazbě 54,82 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 5 330 Kč splatných každého 16. dne v měsíci počínaje měsícem listopad 2021. Žalovaná na svůj dluh ze Smlouvy uhradila pouze částku 26 650 Kč, a to těmito platbami: 5 330 Kč a též 1 Kč dne datum, ve výši 5 330 Kč dne datum, ve výši 5 329 Kč

a 1 Kč dne datum, ve výši 5 329 Kč a 1 Kč dne datum, ve výši 3 001 Kč dne

datum a ve výši 2 328 Kč dne datum. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátek číslo v délce 30 dnů, byla proto povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle bodu 6.1 Smlouvy ve výši 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek číslo

6 a 7 o délce 15 dnů byla žalovaná povinna dle bodu 6.2 Smlouvy zaplatit žalobkyni náhradu vzniklých nákladů ve výši 3 x 200 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení v délce 65 dnů s úhradou splátky číslo splatné dne datum, nastala dne datum dle bodu 6.3 Smlouvy automaticky splatnost celého úvěru. Dle bodu 6.4 Smlouvy se dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 113 118,52 Kč. Žalovaná byla povinna tuto novou jistinu úvěru zaplatit v den zesplatnění úvěru. Žalovaná novou jistinu úvěru v den zesplatnění neuhradila, a byla proto povinna dle bodu 6.5 Smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Za období od datum ke dni vyhotovení žaloby činí tato smluvní pokuta 19 682,88 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani přes předžalobní upomínku.

2. K prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy o úvěru žalobkyně doplnila, že žalovaná dosahovala čistého měsíčního příjmu 16 200 Kč, její celkové náklady činily 8 220 Kč, z toho náklady na bydlení 2 603 Kč, a volné zdroje tudíž činily 6 980 Kč. Žalobkyně prověřila úvěrovou historii žalované v databázích NRKI a příjmení a dále žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku a v evidenci neplatných dokladů. Žalobkyně prověřila, že žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, a že zaměstnavatel žalované nebyl v insolvenčním rejstříku. Žalovaná neměla žádnou vyživovací povinnost.

3. Před jednáním ve věci samé žalobkyně předložila návrh na schválení soudního smíru uzavřený účastníky dne datum.

4. Žalovaná při jednání ve věci samé uvedla zejména následující: s žalobkyní při poskytování úvěru osobně nejednala. Vyplnila on-line formulář, kde uvedla to, na co se jí žalobkyně ptala. Její finanční situace byla již v době uzavírání Smlouvy velmi nepříznivá, výrazně se zhoršila po uzavření Smlouvy. V době uzavření Smlouvy žalovaná bydlela v nájmu, kde hradila nájemné 14 000 Kč měsíčně, přestože její příjem ze zaměstnání činil 18 000 Kč čistého. Není tedy pravdou, že by uvedla, že nehradí žádné nájemné. Do práce žalovaná chodila pěšky, takže náklady na cestu neměla. Telefon v době uzavírání Smlouvy hradila pravidelnou měsíční částkou 700 Kč. V této době byla již rozvedená, děti už byly velké, na ně nemusela nic platit. Při uzavírání Smlouvy neměla ještě jinou půjčku, ale zaměstnavatel ji strhával z platu exekuci – kterou doplatila před uzavřením Smlouvy Žalovaná podepsala smír předložený žalobkyní, protože pro ni byla rozhodující možnost zaplatit dluh ve splátkách. Rozdíl mezi smírem a rozsudkem žalovaná nechápe. Chtěla by zaplatit menší částku, než žalobkyně požaduje, ví, že by měla zaplatit to, co si od žalobkyně půjčila. Na zaplacení nemá ovšem dostatečné prostředky. Pokud by měl být nějaký problém s možností zaplatit dluh ve splátkách, požádala by přes soud o advokáta, který by jí poradil, neboť věci příliš nerozumí, a na zaplacení advokáta nemá vlastní finanční prostředky.

5. Soud usnesením I tohoto rozsudku návrh zamítl, neboť v posuzované věci nenastaly podmínky pro schválení soudního smíru, zejména z důvodů níže uvedených.

6. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav,

a to zejména z níže uvedených důkazů, přičemž každý z důkazů hodnotil jednotlivě

i v jejich vzájemných souvislostech:

7. Úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru žalobkyně doložila, že od datum má povolenu činnost poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

8. Ze Smlouvy o úvěru ze dne datum číslo oznámení o schválení úvěru ze dne datum včetně dodejky od žalované, splátkového kalendáře, dokumentu nazvaného jako Podpis na dálku – Smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A), dodatku číslo ze dne datum a prohlášení klienta soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum za pomoci prostředků komunikaci na dálku smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 103 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve 48 měsíčních splátkách po 5 330 Kč splatných každého 16. dne v měsíci počínaje dnem datum. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku 54,82 % ročně. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že úvěr má být vyplacen na účet č. bankovní účet.

9. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná před uzavřením Smlouvy žalobkyni sdělila výši svého čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání 16 200 Kč. Jiné příjmy žalovaná neměla. Žalovaná žalobkyni sdělila výši svých výdajů 8 220 Kč, kterými bylo životní minimum 3 860 Kč, splátky žalobkyni ve výši 1 757 Kč a náklady na bydlení ve výši 2 603 Kč. Z takto zjištěných příjmů a výdajů zjistila žalobkyně rezervu žalované ve výši 6 980 Kč měsíčně. Žalovaná sdělila žalobkyni svého zaměstnavatele s tím, že je zaměstnána od března 2016 na dobu neurčitou a není ve výpovědní lhůtě. Žalovaná byla rozvedená a bydlela u rodičů.

10. Z výpovědi žalované soud ovšem považuje za prokázané, že v době uzavření Smlouvy hradila žalovaná nájemné ve výši 14 000 Kč.

11. Z potvrzení o provedení transakce a výpisy z účtu za zvolené období soud zjistil, že žalované byla jejím zaměstnavatelem vyplacena v září 2021 mzda ve výši 16 825 Kč a v říjnu 2021 mzda ve výši 16 829 Kč. Po připsání výplaty na účet žalované dne datum vykazoval účet zůstatek 15 833,17 Kč (žalovaná měla k běžnému účtu sjednán kontokorent s limitem 1 000 Kč). Žalovaná téhož dne přeposlala ze svého běžného účtu částku 16 800 Kč na svůj spořicí účet, který poté vykazoval zůstatek 17 908,65 Kč.

12. Z výpisu záznamů z registru příjmení soud zjistil, že žalobkyně žalovanou prověřila v registru příjmení se závěrem, že žalovaná neměla k datu datum žádný negativní záznam.

13. Z výpovědi žalované soud ovšem vzal za prokázané, že žalovaná měla před uzavřením Smlouvy problémy se splácením jiných závazků, zaměstnavatel z jejího účtu strhával blíže neurčené částky na exekuci, exekuce byla uhrazena v plné výši před uzavřením Smlouvy.

14. Z údajů nebankovního registru NRKI soud zjistil, že žalovaná byla hodnocena s nízkým rizikem, měla dobrou pravděpodobnost splácení.

15. Z fotografie občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované z jejího občanského průkazu.

16. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalovaná byla před uzavřením Smlouvy seznámena s jejími právy a povinnostmi plynoucími jí z uzavírané Smlouvy.

17. Z dokladu o vyplacení úvěru a výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne datum odeslala na účet žalované uvedený ve smlouvě částku 103 000 Kč.

18. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh ze Smlouvy uhradila v období od datum do datum celkovou částku 26 650 Kč.

19. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení splátek číslo s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení

20. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení splátek číslo až 8, s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení.

21. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum žalovanou písemně informovala o automatickém zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky 114 716 Kč, která byla ve výši 99 579,26 Kč dlužnou původní jistinou, ve výši 13 539,26 Kč úrokem přirostlým ke dni zesplatnění úvěru, ve výši 998 Kč smluvní pokutou a ve výši 600 Kč náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.

22. Předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího archu žalobkyně doložila, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky.

23. Po provedeném dokazování soud shrnuje skutkové závěry:

24. Na základě uzavřené Smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované převodem na účet částku 103 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit tuto částku se sjednaným úrokem z úvěru v 48 měsíčních splátkách po 5 330 Kč. Žalovaná žalobkyni vrátila částku ve výši 26 650 Kč.

25. Právní předchůdkyně žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované, ale nikoli řádně. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalobkyně prověřila pouze příjmy žalované, nezkoumala však skutečné výdaje žalované. Z účtu žalované přitom bylo zjištěno, že žalovaná neměla žádnou finanční rezervu, a že účet před připsáním výplaty končil v povoleném debetním zůstatku. Žalovaná své náklady nijak nespecifikovala, žalobkyně vycházela z životního minima a nezjistila, jaké náklady má žalovaná například na dojíždění do práce, na jídlo, ošacení, telefon, internet apod. K řádnému prověření měsíčních výdajů žalované bylo v daném případě na místě vyžádat si od žalované alespoň výpis z účtu za měsíc předcházející dni podpisu Smlouvy o úvěru, ze kterého by bylo seznatelné hospodaření žalované s finančními prostředky. Oproti tvrzením žalobkyně soud například i zjistil, že žalovaná v době uzavření Smlouvy hradila třetí osobě nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně-

26. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

27. Dle ust. , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové Smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

30. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

34. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

35. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

37. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

38. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

39. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C číslo: právnická osoba s.r.o. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li z ověřeného příjmu žalované a nepřihlédla ke skutečným výdajům žalované, které téměř nezkoumala, resp. nezkoumala řádně.

40. Pokud jde o charakter neplatnosti Smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové Smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

41. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská Smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

42. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy, též ke skutečnosti, že žalovaná částečně jistinu již uhradila, a není povinna platit žalovanou částku, soud opětovně shrnuje, že v posuzované věci nenastaly podmínky pro schválení soudního smíru Podle soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy. Smír je přitom v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní jednání (uvedených zejména v  až 558 o. z.) neplatná, nebo se příčí kogentním ustanovením zákona, nebo je obchází. Soud má též vážné pochybnosti, zda si je vůbec žalovaná schopna uvědomit důsledky smíru. Výrokem I. tohoto rozsudku soud proto z výše uvedených důvodů smír účastníků neschválil. Z týchž důvodů soud zamítl jako nedůvodnou i část žalobního návrhu (viz výrok III. rozsudku). S ohledem na procesní ekonomii a na to, že pro obě rozhodnutí měl soud náležitě zjištěný skutkový stav, o věci rozhodl v tomto jednom rozhodnutí – rozsudku.

43. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni pouze částku odpovídající jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.), tj. částku, která jí byla žalobkyní poskytnuta na základě neplatné Smlouvy, a kterou dosud nesplatila. Z dokazování a tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalované poskytla částku 103 000 Kč a žalovaná žalobkyni vrátil celkovou částku 26 650 Kč. Stále žalovaná žalobkyni nevrátila částku 76 350 Kč, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně a kterou je žalovaná povinna vrátit. Zároveň má žalobkyně vůči žalované dle o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalované, tj. ode dne datum, až do úplného zaplacení. Výše úroku je dána a ke dni vzniku prodlení žalované činila 15 % ročně, žalobkyně však podanou žalobou požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Žalovaná byla proto výrokem II. rozsudku uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 76 350 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky

76 350 Kč ode dne datum do zaplacení ve splátkách specifikovaných v tomto výroku II. rozsudku.

44. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření Smlouvy o úvěru, mimo jiné dosavadní rozhodná tvrzení žalobkyně co do zjištěných výdajů byla v průběhu řízení vyvrácena, soud proto žalobu výrokem III. rozsudku co do zbylé žalované částky zamítl – tj. co do částky 38 366 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 114 716 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení z částky 38 366 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 19 682,88 Kč, úroku ve výši 54,82 % ročně z částky 99 579,26 Kč od datum do

datum ve výši 3 512,64 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 99 579,26 Kč od

datum do zaplacení.

45. Výrok IV. o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn Žalobkyně byla úspěšná co do přisouzené částky 76 350 Kč a žalovaná byla úspěšná co do částky 58 048,88 Kč. Poměr úspěchu žalobkyně a žalované ve věci činí 56 % ku 43 %, žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši 13 % z celkové výše jejích nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 6 740 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně ve výši 19 500 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast při jednání) po 6 500 Kč dle vyhl. č. , advokátního tarifu (dále jen „“), 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a náhrady 21 % DPH z odměny a náhrad dle ve výši 4 284 Kč, tj. celkem 31 404 Kč 13 % z uvedeného činí po zaokrouhlení 4 083 Kč. Další náklady žalobkyně neúčtovala (například cestovné, ztrátu času)

46. Lhůta pro splnění povinnosti uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena podstatně delší než zákonná ( ), a to s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným ze spisu (například výše splátek dle Smlouvy), i tvrzením žalované co do jejich majetkových možností a schopností. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.