Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 7/2023-19

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 95 063,17 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 001 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 001 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky ve výši 46 062,17 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 79 782 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 30 781 Kč od datum do zaplacení částečně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 001 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 001 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se co do částky ve výši 46 062,17 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 79 782 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 30 781 Kč od [datum] do zaplacení částečně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 95 063,17 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku zadáním unikátního SMS kódu nahrazujícího vlastnoruční podpis. Žalobkyně dne datum vyplatila zápůjčku ve výši 59 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkem 163 737 Kč včetně nákladů zápůjčky spočívajících v obchodním úroku ve výši 66 937 Kč a administrativního poplatku ve výši 37 800 Kč, a to v 53 splátkách ve výši 3 033 Kč a 54. splátce ve výši 2 988 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána na datum. Jelikož žalovaný hradil předmětné platby pouze částečně, žalobkyně část neuhrazené jistiny zesplatnila ke dni datum. Žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávku ve výši 95 063,17 Kč skládající se z jistiny ve výši 57 715 Kč, obchodních úroků ve výši 14 567 Kč, administrativních poplatků ve výši 5 600 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 624,5 Kč, smluvních pokut do zesplatnění v částce 4 120 Kč, smluvní pokuty od zesplatnění v částce 8 536,67 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 900 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní marně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu ( ).

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum včetně elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line a obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 59 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal jí uhradit celkový dluh ve výši 163 737 Kč, kdy úrok ve výši 39 % a administrativní poplatek činily 104 737 Kč, a to v 53 splátkách ve výši 3 033 Kč a 54. splátce ve výši 2 988 Kč.

5. Ze splátkového kalendáře Smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, jaká část splátky se započítává na jistinu, na úroky a na administrativní poplatek.

6. Dle Dokladu o vyplacení zápůjčky byla dne datum na účet č. bankovní účet vyplacena částka 59 000 Kč.

7. Z výpisů z účtu žalovaného za období od datum do datum bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného v tomto období činily celkem 151 161,98 Kč a výdaje 154 807 Kč. Dále bylo zjištěno, že kromě příjmů od právnická osoba anonymizována dvě slova byly na účet žalovaného připisovány i příjmy z půjček, např. ve výši 12 000 Kč od právnická osoba anonymizováno S.r, ve výši 15 200 Kč a doplatku ve výši 10 703 Kč od anonymizována dvě slova a ve výši 8 000 Kč od společnosti právnická osoba

8. Ve formuláři příjmů a výdajů žalovaný uvedl měsíční příjem 32 000 Kč s tím, že je v zaměstnání od ledna 2019, splácí půjčky ve výši 5 000 Kč měsíčně, má měsíční výdaje 5 000 Kč, bydlí u rodičů a je svobodný a bez závazků.

9. Z dohody o změně pracovní smlouvy vyplývá, že žalovaný byl u zaměstnavatele právnická osoba od datum zaměstnán na dobu neurčitou.

10. Dle výplatní pásky žalovaného byl žalovanému v měsíci květnu 2021 vyplacen příjem 34 104 Kč, přičemž měsíční záloha na daň činila u žalovaného 6 540 Kč.

11. Dle Sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut činila výše administrativního poplatku částku 700 Kč měsíčně, výše úroku 39 % ročně a výše smluvních pokut byla stanovena 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky v případě prodlení se splacením splátky nebo její části a ve výši 0,1 % denně z výše celkové částky, ohledně níž je klient v prodlení po zesplatnění dluhu.

12. Dle výzvy k úhradě dluhu ze dne datum a informací o zesplatnění dosud neuhrazené jistiny byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky splátek ve výši 11 665 Kč, poplatků ve výši 3 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 317 Kč do datum, jinak mělo dojít ke zneplatnění celé nesplacené zápůjčky.

13. Dle oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne datum byla zápůjčka žalovaného zesplatněna a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 83 530,49 Kč do datum.

14. Z předžalobní upomínky ze dne datum právní zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 86 690,66 Kč do datum.

15. Z tvrzení žalobkyně, která žalovaný nerozporoval a vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy číslo ke dni datum bylo zjištěno, že žalovaný na jistinu uhradil 1 285 Kč, na obchodní úroky 5 714 Kč a na poplatky 2 100 Kč, tj. celkem 9 099 Kč.

16. Z výpisu splátkového kalendáře, přehledu úhrady splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění a po zesplatnění činí suma sankcionovaných částí 79 782 Kč.

17. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

18. Dle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Dle ust. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Dle ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

28. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Dle ust. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

30. Žalobkyně v rámci podané žaloby k posuzování úvěruschopnosti netvrdila ničeho, z přiložených důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu za období od 1. 5 2021 do datum, kdy měl žalovaný záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji, přičemž v témže období měl žalovaný řadu příjmů z dalších úvěrů – mikropůjček.

31. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

32. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

33. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

34. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřila příjmy ani výdaje žalovaného. Z žaloby nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dle důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila, že žalovaný není exekuci a insolvenci. Žalobkyně měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného za 3 měsíce předcházející poskytnutí zápůjčky, které však nemohly vést ke kladnému zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný měl ve sledovaném období vyšší výdaje než příjmy a z výpisu z účtu bylo seznatelné, že měl již několik dalších úvěrů (od právnická osoba anonymizováno S.r, anonymizována dvě slova, právnická osoba). Taktéž je zde rozpor mezi údaji uvedenými ve formuláři příjmů a výdajů, v němž je uvedeno, že je žalovaný svobodný a bez závazků a předloženou výplatní páskou se strženou zálohou na daň ve výši 6 540 Kč, která toto tvrzení vyvrací. Žalobkyně se nezabývala ani rozporem v předložené dohodě o změně pracovní smlouvy a ve formuláři vyplněným datem nástupu do zaměstnání. Z výše uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neposoudila schopnost žalovaného sjednaný úvěr splácet. Z tohoto důvodu je smlouva o zápůjčce neplatná.

35. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše) .

36. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 49 901 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (59 000 Kč), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni vrátil (9 099 Kč).

37. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky elektronickým platebním rozkazem ze dne datum, který byl žalovanému doručen dne datum, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (49 001 Kč) od datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty pěti pracovních dní od doručení elektronického platebního rozkazu žalované (ust. o. z.). V této souvislosti soud uvádí, že nemohl vycházet z výzvy k úhradě dlužných splátek, oznámení o zesplatnění zápůjčky, předžalobní upomínky, když žalobkyně nedoložila její odeslání žalovanému.

38. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o zápůjčce včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků, poplatků a smluvních pokut, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 46 062,17 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 79 782 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 30 781 Kč od 17. 12 2022 do zaplacení částečně zamítnout.

39. Jelikož byli účastníci ve sporu úspěšní přibližně stejně (počítáno včetně příslušenství), rozhodl soud dle ust. , že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

40. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.