Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 156/2022-98
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 39 294,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 23 004,08 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 39 244,08 Kč za dobu od 1. 2. 2020 do 5. 3. 2020 a z částky 22 954,08 Kč za dobu od 6. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 290 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 16 290 Kč za dobu od 6. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 23 004,08 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 39 244,08 Kč za dobu od 1. 2. 2020 do 5. 3. 2020 a z částky 22 954,08 Kč za dobu od 6. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 290 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 16 290 Kč za dobu od 6. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 39 294,08 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 39 244,08 Kč za dobu od 1. 2. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. anonymizováno 5 slov, se sídlem adresa, IČO (dále jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla na základě písemné žádosti uzavřena Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb číslo ze dne 2. 5. 2018 a dne 2. 5. 2018 na ni navazující Smlouva o revolvingovém úvěru číslo (dále také jako Smlouva), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky (dále též jen VOP), na základě které žalobce umožnil žalovanému čerpat úvěr do výše úvěrového rámce 35 000 Kč prostřednictvím kreditní karty nebo převodem peněžních prostředků na účet. Žalovaný vyčerpal ke dni 10. 7. 2019 peněžní prostředky v celkové výši 47 699 Kč. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný revolvingový úvěr spolu s dohodnutým úrokem v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z poskytnutého úvěrového rámce, nejméně však ve výši 500 Kč vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek revolvingového úvěru, a proto žalobce požadoval dle Smlouvy, rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z částky splátky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta v částce 560,19 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru odstoupil původní věřitel dopisem ze dne 27. 12. 2019 od Smlouvy, zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 31. 1. 2020 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ve výši 39 294,08 Kč. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný na dluh ničeho. Pohledávka za žalovaným ze Smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 2. 2020 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 2. 2020. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 34 950,74 Kč, na úroku částku 3 133,15 Kč, na dlužných poplatcích za upomínky částku 600 Kč, na vynaložených nákladech na vymáhání pohledávky částku 50 Kč a na smluvní pokutě částku 560,19 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo ze dne 2. 5. 2018, Žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne 2. 5. 2018, Prohlášení poskytovatele právnická osoba, bez data, Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 27. 12. 2019 včetně poštovního podacího archu ze dne 27. 12. 2019, výpisu z běžného účtu původního věřitele právnická osoba, č. ú. číslo bankovní účet vedeného u právnická osoba ze dne 11. 7. 2019 v částce 7 000 Kč, ze dne 16. 7. 2019 v částce 5 000 Kč, ze dne 19. 7. 2019 v částce 8 000 Kč, ze dne 19. 7. 2019 v částce 5 000 Kč, ze dne 25. 7. 2019 v částce 5 000 Kč, ze dne 30. 7. 2019 v částce 2 000 Kč, Smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne 6. 2. 2020 včetně přílohy číslo – seznamu postoupených pohledávek, přílohy číslo – seznamu postupovaných pohledávek – ocenění, přílohy číslo – struktura dat, včetně přílohy – potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek a včetně předávacího protokolu ze dne 19. 2. 2020, Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 2. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 21. 2. 2020, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2020, transakční historie úvěrového účtu, přehledu vynaložených nákladů v souvislosti s vymáháním pohledávky, interního výpisu – předdotazů v registru dlužníků příjmení, interního výpisu – kredit reportu, informací o bonitě klienta, výpisu z běžného účtu původního věřitele právnická osoba, č. ú. číslo bankovní účet vedeného u právnická osoba ze dne 7. 5. 2018 v částce 1 277 096 Kč a ze sdělení právnická osoba ze dne 2. 9. 2022 včetně výpisu z bankovního účtu vedeného u právnická osoba bankovní účet za období od 12. 6. 2019 do 3. 7. 2019, za období od 11. 7. 2019 do 5. 8. 2019, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaný) dne 2. 5. 2018 Smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Předmětem smlouvy o revolvingovém úvěru číslo byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr formou úvěrového rámce ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,76 % ročně a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z poskytnutého úvěrového rámce, nejméně však ve výši 500 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nehradil splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou úvěru, proto původní věřitel dopisem (odstoupením) ze dne 27. 12. 2019 odstoupil od úvěrové smlouvy. Dle čl. VI. bodu 8 Smlouvy – Přehled důsledků nesplácení úvěru žalovaný souhlasil s tím, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru, je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta v částce 560,19 Kč. Žalovaný čerpal peněžní prostředky z revolvingového úvěru průběžně. Žalovaný čerpal peněžní prostředky dne 11. 7. 2019 v částce 7 000 Kč, dne 16. 7. 2019 v částce 5 000 Kč, dne 19. 7. 2019 v částce 8 000 Kč, dne 19. 7. 2019 v částce 5 000 Kč, dne 25. 7. 2019 v částce 5 000 Kč a dne 30. 7. 2019 v částce 2 000 Kč, tedy vyčerpal z revolvingového úvěru částku v souhrnné výši 32 000 Kč a uhradil na platbách v rámci revolvingového úvěru částku 15 710 Kč ve dvou platbách, a to dne 18. 6. 2018 částku 1 097 Kč a dne 18. 6. 2018 částku 14 613 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 2. 2020 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 2. 2020. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou k plnění) ze dne 21. 2. 2020 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 13. 7. 2022 a u jednání dne 8. 8. 2022, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků příjmení, BRKI, NRKI, v databázi insolvenčního rejstříku, získal informace přímo od žalovaného při osobním pohovoru, telefonicky kontaktoval zaměstnavatele žalovaného ke zjištění příjmové stránky žalovaného, a dále prověřil pohyby na bankovním účtu žalovaného v relevantním časovém období, získal informace přímo od žalovaného, kdy žalovaný v žádosti o revolvingový úvěr deklaroval průměrný čistý měsíční příjem ve výši 16 500 Kč, v pracovním poměru u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba, v pracovní pozici jako dělník – automechanik, elektrikář, dále uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádné vyživované osoby, nemá žádné srážky ze mzdy, závazky hypoték, úvěrů a kreditních karet, nemá ostatní pravidelné výdaje (výživné, faktury za telefon, internet, životní pojištění apod.), jeho nezbytné náklady činí 4 000 Kč; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, žalobce doložil pouze žádost o poskytnutí úvěrového produktu, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložil výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že původní věřitel jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet revolvingový úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o revolvingovém úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků, dlužných poplatků, vynaložených nákladech na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty.
15. Plnil-li původní věřitel žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 32 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 15 710 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 16 290 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 16 290 Kč za dobu od 6. 3. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 5. 3. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 39 244,08 Kč za dobu od 1. 2. 2020 do 5. 3. 2020 a z částky 22 954,08 Kč za dobu od 6. 3. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).