Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 357/2022-45

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 790 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 190 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5 190 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v které se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 5 600 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 551,98Kč od datum do datum z částky 7 000Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 848,60Kč od datum do datum z částky 7 000Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 24,81% ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 000 Kč od datum do datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5 600 od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 190 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5 190 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v které se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 5 600 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 551,98Kč od [datum] do [datum] z částky 7 000Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 848,60Kč od [datum] do [datum] z částky 7 000Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 24,81% ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5 600 od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 10 790 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO po posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalované částku 7 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou jistinu ve výši 7 000Kč spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso částku 2 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 210 Kč počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, dlužná částka nebyla ke dni datum uhrazena, a proto se neuhrazená jistina ve výši 7 000 Kč dle čl. 1 smlouvy o úvěru úročí od datum do zaplacení úrokem ve výši 24,81 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení pohledávky bylo žalované dopisem z téhož dne oznámeno. Za dobu smluvního vztahu žalovaná uhradila pouze částku 1 810Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky 16 790 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 379,97Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 400Kč, a dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10,03Kč. Žalobkyně požaduje dále zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 2551,98Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 848Kč, úrok ve výši 24,81 % ročně z jistiny ve výši 7 000 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení pohledávky bylo žalované dopisem z téhož dne oznámeno.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Žalobkyně se podáním ze dne datum omluvila z účasti na jednání konaném dne datum, žalovaná se k tomuto jedná nedostavila bez omluvy, ač má soud předvolání k jednání vykázáno dne datum. Soud tedy jednal v jejich nepřítomnosti dle

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti jistinu ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 1400 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1400 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso ve výši 2 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 210Kč počínaje datum. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 32,15 % ročně a RPSN činilo 206,15 % /smlouva o spotřebitelském úvěru na č.l. 16-17 Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně stran úvěruschopnosti žalované zjistila z informací poskytnutých žalovanou, že žalovaná bydlí s rodiči, za bydlení hradí 6720 Kč měsíčně, pobírá státní podporu ve výši 4133Kč a 9 727 Kč jako příspěvek na živobytí a bydlení, bez dalších příjmů, její osobní výdaje dle informací od žalované činí 5 000 Kč měsíčně. Celkové příjmy tak dosahují výše 13 860 Kč, celkové výdaje výše 11 720 Kč, žalovaná tak má použitelný příjem ve výši 2 140 Kč /karta zákazníka na č.l. 11-12 Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum /smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 23 a násl, seznam postoupených pohledávek na č.l. 10, oznámení o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání na č.l. 18-19 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávek předžalobní výzvou ze dne datum /předžalobní výzva na č.l. 14-15 + podací lístek /. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy uhradila celkem 1 810 Kč /tvrzení žalobkyně/. Žalovaná netvrdila a ani jinak nevyšlo v řízení najevo, že by na svůj dluh hradila více, než jak tvrdila žalobkyně, nebo že by celý dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti jistinu ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso ve výši 2800 Kč v 60 týdenních splátkách po 210 Kč počínaje datum, poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 32,15 % ročně a RPSN činilo 206,15 %. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně na tuto zápůjčku částku 1810Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti před poskytnutím zápůjčky vycházela z údajů uvedených žalovanou a zjistila, že žalovaná bydlí s rodiči, na bydlení hradí 6 700Kč, osobní její výdaje činí 5 000Kč měsíčně, pobírá státní podporu /příspěvek na bydlení a živobytí/ ve výši 4 133 Kč a 9 727 Kč. Celkové příjmy tak dosahovaly výše 13 860 Kč, celkové výdaje výše 11 720 Kč, žalovaná tak měla použitelný příjem ve výši 2 140 Kč.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , (dále jen„ o. z.”), a dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2390 o. z. se přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.

15. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum částku 7 000Kč. Soud vzal dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná chtěly uzavřít smlouvy o zápůjčce, ve kterých by se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 7000 Kč, a žalovaná by se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu zápůjčky spolu s příslušenstvím. Podle soudu smlouva nebyla platně sjednána, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vyšla pouze z žalovanou uvedených údajů, které zapsala do karty zákazníka. Žalobkyně uvedla, že žalovaná bydlí s rodiči, na bydlení hradí 6 700Kč, osobní její výdaje činí 5 000Kč měsíčně, pobírá státní podporu /příspěvek na bydlení a živobytí/ ve výši 4 133 Kč a 9 727 Kč. Celkové příjmy tak dosahovaly výše 13 860 Kč, celkové výdaje výše 11 720 Kč, žalovaná tak měla použitelný příjem ve výši 2 140 Kč. Výdaje žalované nebyly ověřovány žádným způsobem. Soud proto chtěl vyzvat žalobkyni k označení a doložení dalších důkazů k prokázání způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím obou zápůjček dle , žalobkyně se ovšem k jednání nedostavila, čímž se sama zbavila možnosti být v tomto směru poučena, když takovéto poučení je soud oprávněn poskytovat jen při jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení Na základě shora uvedeného nemá soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle ZoSÚ, pročež jsou obě předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru absolutně neplatné.

16. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti ).

17. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ust. § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. -77 či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. -97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. -129), v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

18. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva neplatně sjednána, neměla právní předchůdkyně žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků a na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II.).

19. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši 7 000Kč bez právního titulu (s ohledem na neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Jelikož však žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně na bezdůvodné obohacení částku 1810 Kč, zbývá jí povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 5 190 Kč. Právní předchůdkyně své pohledávky za žalovanou postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, bylo oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo odesláno dne datum, když lze mít za to, že do dispozice žalované se dostalo třetí pracovní den po odeslání ( o.z.), tedy dne datum. Od následujícího dne, tedy od datum, je tak žalovaná v prodlení a žalobkyni náleží též nárok na úrok z prodlení dle o.z. v jí požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením (výrok I. tohoto rozsudku).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalované žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat svého práva podáním návrhu na výkon rozhodnutí nebo exekuci.