Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 247/2022-57

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 24 737,85 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 24 737,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 24. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 24 737,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 24. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 11. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 24 737,85 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena mezi právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno, země (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným dne 24. 3. 2020. Tvrdila, že její právní předchůdce na základě uvedené smlouvy umožnil žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky formou revolvingu, přičemž žalovaný tímto způsobem vyčerpal celkem 25 187,85 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splatit nejpozději do 23. 6. 2022. Tuto svou povinnost však nesplnil. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným vzniklou z titulu předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni smlouvou z 27. 1. 2020. Žalobkyně se domáhala zbývající dlužné částky po zohlednění dílčích plateb žalovaného, která činila 24 737,85 Kč, a současně požadovala i zákonný úrok z prodlení z této částky za dobu od 24. 6. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto jejich souhlas s tímto postupem ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 24. 3. 2020, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednaný úrok, jehož výše byla ve smlouvě vyjádřena sazbou 8,5 % měsíčně, a dále poplatek za poskytnutí úvěru, který činil 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně, vždy na základě žádosti podané prostřednictvím webové aplikace dostupné na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně. Jistinu, úrok a poplatek za čerpání úvěru byl povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše odpovídala 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo částce 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Splátky byly splatné vždy ve stejný kalendářní den v příslušném měsíci, v němž byly žalovanému připsány finanční prostředky dle předmětné úvěrové smlouvy na jeho bankovní účet. Celkový počet splátek závisel na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Pro případ prodlení žalovaného se splacením jakékoliv částky dle smlouvy bylo sjednáno právo právního předchůdce žalobkyně požadovat po žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 250 Kč.

5. Ze sdělení právnická osoba, z 22. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl v době uzavření shora uvedené úvěrové smlouvy majitelem účtu č. bankovní účet, který byl ve smlouvě uveden jako jeho bankovní účet, jehož prostřednictvím má být revolvingový úvěr čerpán.

6. Z potvrzení o provedených platbách vystavených právnická osoba, s.r.o., jakož i z žalobkyní předložené transakční historie k předmětnému úvěru soud zjistil, že žalovaný formou revolvingu celkem vyčerpal v období od 24. 3. 2020 do 25. 1. 2022 částku 139 500 Kč, a to tak, že tyto prostředky mu byly právním předchůdcem žalobkyně vyplaceny na jeho bankovní účet uvedený v předchozím odstavci. Za období od 24. 3. 2020 do 22. 6. 2022 žalovaný na svůj dluh právnímu předchůdci žalobkyně, respektive samotné žalobkyni uhradil celkem 167 350,79 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020, respektive seznamu postupovaných pohledávek, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 16. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně písemně informován o postoupení pohledávky a byl vyzván k tomu, aby na svůj dluh ze smlouvy o úvěru napříště plnil již výhradně ve prospěch žalobkyně.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 7. 2022, která byla dle přiloženého poštovního podacího archu téhož dne odeslána na adresu místa trvalého pobytu žalovaného, bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z předmětné smlouvy o úvěru ve výši 25 187,85 Kč a nákladů jejího právního zastoupení ve výši 8 857 Kč ve lhůtě tří dnů.

10. Z ostatních předložených listinných důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti, které by byly jakkoliv relevantní pro rozhodnutí ve věci.

11. Na podkladě shora uvedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:

Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 24. 3. 2020 umožnil žalovanému opakované čerpání peněžních prostředků formou revolvingu do výše úvěrového limitu 80 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé vyčerpané částky. Úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše měla činit buď 12,5 % z nesplacené jistiny, úroku a poplatku za čerpání úvěru, nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek byla vyšší. V případě svého prodlení s úhradou jakékoliv částky dle smlouvy byl žalovaný povinen nahradit právnímu předchůdci žalobkyně jeho účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 250 Kč. Žalovaný formou revolvingu v období od 24. 3. 2020 do 25. 1. 2022 celkem vyčerpal částku 139 500 Kč. Za období od 24. 3. 2020 do 22. 6. 2022 pak na svůj dluh právnímu předchůdci žalobkyně, respektive samotné žalobkyni uhradil celkem 167 350,79 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy o úvěru byla smlouvou ze dne 27. 1. 2020 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně následně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy.

12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 3 odst. 2 písm. f) ZSÚ se pro účely ZSÚ rozumí zápůjční úrokovou sazbou úroková sazba vyjádřená jako pevná nebo pohyblivá procentní sazba uplatňovaná ročně na čerpanou výši spotřebitelského úvěru.

17. Podle § 106 odst. 1 písm. f) ZSÚ musí smlouva o spotřebitelském úvěru vždy obsahovat informace o zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách.

18. Podle § 110 odst. 1 ZSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

19. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci k vedení sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalované pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o revolvingovém úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně prokázala, že žalovaný celkem prostřednictvím sjednaného revolvingu vyčerpal 139 500 Kč. Tuto částku je tedy třeba považovat za jistinu poskytnutého úvěru, kterou byl žalovaný samozřejmě povinen právnímu předchůdci žalobkyně dle smlouvy i dle § 2395 o. z. vrátit. Současně jej stíhala povinnost zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok. Klíčovou otázkou pro rozhodnutí ve věci však bylo, zda lze považovat za přiměřená ujednání o výši smluvního úroku, respektive o výši poplatku za čerpání úvěru obsažená ve smlouvě, respektive zda tato ujednání vyhovují kogentním ustanovením ZSÚ a zda tedy žalovaného, který předmětnou smlouvu uzavíral v pozici spotřebitele, zavazovala či nikoliv.

20. Jednou z nezbytných informací, kterou musí podle § 106 odst. 1 písm. f) ZSÚ obsahovat smlouva o spotřebitelském úvěru, je informace o výši zápůjční úrokové sazby, kterou je úvěr úročen. Zápůjční úrokovou sazbou se přitom ve smyslu § 3 odst. 2 písm. f) ZSÚ rozumí úroková sazba vyjádřená jako pevná nebo pohyblivá procentní sazba uplatňovaná ročně na čerpanou výši spotřebitelského úvěru. To znamená, že zákon zavazuje poskytovatele spotřebitelského úvěru k tomu, aby ve smlouvě vyjádřil úrok konkrétním číslem v procentním formátu, které musí být vždy vztaženo k ročnímu období. Je tomu tak nepochybně proto, aby byly omezeny nepoctivé praktiky některých poskytovatelů úvěrů, kteří se snaží nalákat spotřebitele na úrok, který se na první pohled jeví jako nízký, je však vztažen k jinému než ročnímu časovému období a v konečném důsledku není pro spotřebitele vůbec výhodný.

21. V posuzované věci byl úrok v předmětné úvěrové smlouvě vyjádřen měsíční úrokovou sazbou a právní předchůdce žalobkyně tedy porušil svou informační povinnost vůči žalovanému jakožto spotřebiteli plynoucí z citovaného § 106 ZSÚ. Na věc tudíž dopadá úprava obsažená v § 110 odst. 1 ZSÚ, podle něhož v situaci, kdy smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje informaci o zápůjční úrokové sazbě, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou platná v den uzavření smlouvy. Současně se v takovém případě nepřihlíží k ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

22. K datu 24. 3. 2020, kdy byla uzavřena posuzovaná smlouva o úvěru, činila dle údajů uvedených na webových stránkách České národní banky výše dvoutýdenní repo sazby ČNB 1,75 % ročně. Soud proto uzavřel, že žalovanému v důsledku nesprávné informace o výši zápůjční úrokové sazby vznikla z předmětné smlouvy povinnost uhradit úrok pouze ve výši 1,75 % z dlužné jistiny ročně. Žádné další platby sjednané ve smlouvě žalovaný již nebyl povinen hradit, neboť k ujednáním, která založila právo právního předchůdce žalobkyně na jejich zaplacení, nelze ve smyslu § 110 odst. 1 ZSÚ přihlížet.

23. Soud nepominul, že žalovaný čerpal úvěr postupně, konkrétně 15 platbami v různé výši, k nimž docházelo v období od 24. 3. 2020 do 25. 1. 2022 (datum posledního čerpání úvěru dle transakční historie předložené žalobkyní) a které ve svém souhrnu činily 139 500 Kč (poskytnutá jistina úvěru). Rovněž si je vědom toho, že i úhrady žalovaného na jeho dluh, které ve svém souhrnu činily 167 800,79 Kč, byly v období od 15. 4. 2020 (datum první úhrady provedené žalovaným dle transakční historie předložené žalobkyní) do 22. 6. 2022 (datum poslední úhrady provedené žalovaným dle transakční historie předložené žalobkyní) prováděny postupně a v různé výši. Obecně by bylo samozřejmě třeba při výpočtu výše aktuálního dluhu žalovaného zohlednit jak různá data jednotlivých čerpání úvěru, tak i různá data jím provedených úhrad. V daném případě soud však dospěl k závěru, že takový postup by byl zbytečný. I pokud by totiž bylo vycházeno z toho, že žalovaný čerpal celou poskytnutou jistinu úvěru (139 500 Kč) hned v den uzavření úvěrové smlouvy, tj. k datu 24. 3. 2020, a že by veškeré jeho úhrady byly provedeny až k 22. 6. 2022 (tedy v poslední den období, které je zohledněno v předložené transakční historii), činila by výše smluvního úroku za období od 24. 3. 2020 do 22. 6. 2022 v absolutní částce 5 485,97 Kč (úrok ve výši 1,75 % ročně z částky 139 500 Kč za dobu od 24. 3. 2020 do 22. 6. 2022) a celkový dluh žalovaného z předmětné smlouvy by tak k datu 22. 6. 2022 odpovídal částce 144 985,97 Kč (jistina 139 500 Kč + úrok 5 485,97 Kč). Přitom k datu 22. 6. 2022 žalovaný uhradil částku v celkové výši 167 800,79 Kč. Je tedy nepochybné, že svůj dluh z předmětné smlouvy k tomuto datu již bezezbytku splnil, a to soud v dané situaci ani nepřihlížel k tomu, že jeho skutečný dluh musel být s ohledem na postupné čerpání úvěru a jeho postupné umořování výrazně nižší, než je uvedeno shora.

24. Ze shora popsaných důvodů soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť závazek žalovaného z předmětné úvěrové smlouvy již zanikl splněním.

25. S ohledem na zamítnutí žaloby lze konstatovat, že žalovaný měl v řízení plný procesní úspěch a podle by mu tak mělo vůči neúspěšné žalobkyni svědčit právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nereagoval a se soudem nekomunikoval. Dle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách.