Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 395/2022-61
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 31 831,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 675,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 8 675,57 Kč od 6. 8. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 23 156,18 Kč spolu s :
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 29 194,21 Kč od 1. 2. 2022 do 5. 8. 2022,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 20 518,64 Kč od 6. 8. 2022 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 675,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 8 675,57 Kč od 6. 8. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 23 156,18 Kč spolu s :</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 29 194,21 Kč od 1. 2. 2022 do 5. 8. 2022,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 20 518,64 Kč od 6. 8. 2022 do zaplacení,</b> <b>se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou, jež byla soudu doručena dne 26. 8. 2022, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 31 831,75 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 18. 1. 2020 a VOP revolvingový úvěr, formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni
26. 6. 2020 (datum posledního čerpání úvěru) žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky ve výši 51 028,57 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého úvěru byly dohodnuty specifické podmínky splácení, a to a) čerpání úvěru evidovaného na podúčtu
číslo kde se žalovaný zavázal úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši
5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci nejméně však 500 Kč. Roční úroková sazba činila 22,68 %, žalovaný byl dále povinen uhradit v rámci pravidelných splátek pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. B) čerpání úvěru zaevidovaného na podúčtu číslo jednotlivá čerpání úvěru se samostatně dohodnutými podmínkami splácení se žalovaný zavázal uhradit 20 splátkami ve výši 498 Kč. Splatnost splátky byla dohodnuta na 17. den v kalendářním měsíci. Dne 18. 11. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve lhůtě 30 dnů, když žalovaný se dostal do prodlení se splácením více než 30 dnů. Žalovaný ve lhůtě dlužnou splátku neuhradil. Dopisem ze dne 27. 12. 2021 žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami od smlouvy odstoupila. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne 31. 1. 2022 a dluh žalovaného v celkové výši 31 831,75 Kč se stal splatným. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 27 083,51 Kč, úroky do zesplatnění úvěru ve výši 2 637,54 Kč, pojistné 725,15 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces 700 Kč a smluvní pokuta za prodlení 685,55 Kč. Dopisem ze dne 27. 12. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného ke splnění dluhu. Opětovně byl žalovaný vyzván ke splnění dluhu upomínkou ze dne 1. 8. 2022, ovšem neúspěšně. Podáním doručeným soudu dne 2. 1. 2023 žalobkyně dále doplnila žalobu tak, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného v souvislosti s jeho žádostí o poskytnutí úvěru ze dne 18. 1. 2022. V úvěrové smlouvě žalovaný uvedl, že pracuje u spol. PLAKOR CZECH, x právnická osoba, měsíční příjem má ve výši 21 000 Kč a náklady na bydlení 7 000 Kč, ostatní pravidelné náklady a finanční závazky ve výši 3 000 Kč, dále uvedl, že je svobodný, bezdětný a bydlí v nájmu. Žalobkyně ověřila deklarovaný příjem klienta, dále byl žalovaný prověřen v registru příjmení. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti prováděla další doplňkové kontroly, kdy z výsledku kontrol nevyplynuly skutečnosti zpochybňující hodnověrnost žalovaným poskytnutých informací. Žalobkyně má za to, že ověřila informace poskytnuté žalovaným za účelem posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr dostatečným způsobem. Žalovaný z poskytnutého úvěrového rámce vyčerpal celkem 51 028,57 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil platby v celkové výši
40 593 Kč, které byly započteny ve výši 11 892 Kč na úroky, 24 670,88 Kč na jistinu, 1 545,85 Kč na pojištění, 2 000 Kč na poplatky, 484,27 Kč na pokuty.
Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.
U jednání, jež se ve věci konalo dne 14. 2. 2023, žalobkyně setrvala na podané žalobě v plném rozsahu.
Žalovaný k věci uvedl, že je pravdou, že uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, připustil, že je možné, že vyčerpal částku, kterou uvedla žalobkyně, informoval žalobkyni o tom, že bude splácet, jak bude mít výplatu. Něco na úvěr zaplatil, může to odpovídat částce, kterou uvádí žalobkyně. Následně žalovaný přišel o zaměstnání, proto přestal splácet. Žalovaný uváděl žalobkyni příjem kolem 21 000 Kč, jeho manželka pracovala na dohodu. Žalovaný platil nájemné kolem číslo tis., měl i další výdaje kvůli autu. Není pravdou, že by v době, kdy uzavíral úvěr, byl svobodný, je ženatý již 19 let. Byl zaměstnán u spol. anonymizováno, vyživovací povinnost již neměl žádnou. Žalobkyni poskytl doklady o svých příjmech. Žalovaný si nepamatoval, zda v té době měl nějaké jiné závazky, zda toto sděloval žalobkyni.
Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno z produktových podmínek pro revolvingové úvěry, že tyto nabyly účinnosti dne 13. 11. 2019 a jsou nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru.
Ze všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb vzal soud za prokázáno, že jsou účinné od 13. 11. 2019 a jsou platné pro úvěrové smlouvy.
Ze sazebníku pro úvěry platného od 11. 3. 2020 vzal soud za prokázáno, že sazebník obsahuje stanovení cen za úvěrové produkty.
Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo vzal soud za prokázáno, že ve smlouvě je jako poskytovatel úvěru označena spol. název žalobkyně a jako klient žalovaný, označený rodným číslem, adresou trvalého bydliště, č. OP, tel. Číslo. Ve smlouvě je uváděno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, adresa trvalého pobytu: ulice a číslo obec, zaměstnavatel právnická osoba, na pozici dělník. Dále je uváděn čistý měsíční příjem 21 000 Kč, celkové náklady domácnosti 7 000 Kč, finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) 3 000 Kč. Klient žádá o aktuální úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč, kdy celková výše měsíční splátky je stanovena minimálně na 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však 500 Kč, splátky jsou splatné k 17 dni v měsíci. Dále jsou sjednány specifické podmínky čerpání a splácení úvěru na zboží, drobné černé elektro v prodejní ceně zboží 6 991 Kč, kdy cena má být uhrazena ve 20 splátkách po 475 Kč, splatných vždy k 17. dni v měsíci. Součástí smlouvy je i přihláška k pojištění pro revolvingový úvěr, kdy klient souhlasí, že částky měsíčních úhrad za pojištění u revolvingového úvěru ve výši 5,99% z měsíční splátky úvěru, budou zahrnuty do celkové výše měsíčních splátek. Smlouva je datována dne 18. 1. 2020, podepsána žalovaným.
Z výzvy k mimosoudnímu vyrovnání ze dne 18. 11. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ze spotřebitelského úvěru ve lhůtě 30 dnů od doručení upomínky, kdy dluh činí 11 537 Kč.
Z výpisu z úvěrového účtu číslo vzal soud za prokázáno, že celkem bylo na úvěr vyčerpáno 49 268,57 Kč, na poplatky za rezervaci úvěrových zdrojů bylo vyúčtováno
1 760 Kč a ze strany žalovaného bylo uhrazeno 40 593 Kč.
Z odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne 27. 12. 2021, vzal soud za prokázáno, že žalobkyně adresuje žalovanému odstoupení od úvěru, kdy odstoupení nabývá účinnosti dne 31. 1. 2022, k odstoupení dochází vzhledem probíhajícímu insolvenčnímu řízení.
Ze sazebníku pro úvěry platného od 1. 5. 2022 vzal soud za prokázáno, že tento sazebník obsahuje stanovení cen za produkty.
Z výzvy k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu číslo vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně dne 1. 8. 2022 vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky na úvěrovém účtu ve výši 31 831,75 Kč neprodleně s tím, že pokud takto žalovaný neučiní, bude se ji žalobkyně domáhat v soudním řízení.
Z poštovního podacího archu ze dne 1. 8. 2022 vzal soud za prokázáno, že žalovanému byla uvedené dne odesílána korespondence na adresu ulice a číslo obec.
Z výplatní pásky žalovaného u spol. právnická osoba za listopad 2019 vzal soud za prokázáno, že čistá mzda činila 25 718 Kč.
Z výplatní pásky žalovaného u spol. právnická osoba za prosince 2019 vzal soud za prokázáno, že čistá mzda činila 18 462 Kč.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 18. 1. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do 50 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal k úhradě měsíční splátky úvěru v min. výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci nejméně však 500 Kč, splátky jsou splatné 17. den v měsíci, současně byla sjednána výše měsíční úhrady za pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný na úvěrovém účtu
číslo vyčerpal celkem 49 268,57 Kč. Na poplatcích za rezervaci úvěrových zdrojů bylo účtováno 1 760 Kč a na úvěr žalovaný uhradil celkem 40 593 Kč. Dopisem ze dne
27. 12. 2021 žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 31 832 Kč s tím, že odstoupení nabývá účinnosti 31. 1. 2022. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 1. 8. 2022 odesílanou téhož dne, byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu na úvěrovém účtu
číslo. Žalovaný poskytl žalobkyni výplatní pásky za měsíce listopad 2019, kdy k výplatě obdržel 25 718 Kč a za měsíc prosince 2019, kdy k výplatě obdržel 18 462 Kč.
V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, zaměstnán jako dělník u spol. právnická osoba, s průměrným měsíčním příjmem 21 000 Kč, náklady na domácnost činí
7 000 Kč, finanční závazky 3 000 Kč.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 18. 1. 2022 smlouva o revolvingovém úvěru, ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Soud na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ustanovení § 86 odst. 1 a 2, § 87 odst. 1 a 1 věta třetí, § 2 .
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Bylo vycházeno z informací od žalovaného uvedených v žádosti o úvěr, byl ověřen příjem žalovaného. Žalovaný byl prověřen v registru příjmení, byly prováděny doplňkové kontroly, ze kterých nevyplynuly skutečnosti zpochybňující hodnověrnost žalovaným poskytnutých informací. V žádosti o úvěr žalovaný uváděl svůj měsíční příjem ve výši 21 000 Kč, náklady na bydlení 7 000 Kč, ostatní závazky ve výši 3 000 Kč. Dále uváděl, že je svobodný, bezdětný a bydlí v nájmu. Žalovaný doložil žalobkyni výplatní pásky, dle kterých příjem za měsíc listopad 2019 činil 25 718 Kč, za prosince 2019 činil 18 462 Kč.
Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že není pravdou, že by byl svobodný, je ženatý již 19 let, v té době platil nájemné kolem číslo tisíc.
Soud má za to, že informace, které žalobkyně získala od žalovaného, jsou pro posouzení schopnosti splácet úvěr žalovaným nedostatečné a nedostatečně ověřeny. Byly ověřeny pouze příjmy žalovaného, jeho výdaje nebyly žádným způsobem prověřeny. Zejména co se týče nákladů na bydlení a tvrzené finanční závazky.
Soud u jednání dne 14. 2. 2023 poskytl žalobkyni poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
o tom, že z dosavadního dokazování nemá za prokázáno, že žalobkyně řádným způsobem zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně byla vyzvána k doplnění důkazů s poučením o následcích nesplnění výzvy. Žalobkyně po poučení neoznačila žádné nové důkazní prostředky.
Soud má za to, že při posuzování úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalovaného, které byly nedostatečně podloženy, bylo nutné, aby žalobkyně si opatřila veškeré informace ohledně majetkových poměrů žalovaného, tj. nejen ohledně jeho příjmové stránky, ale i výdajové stránky, kdy bylo nutné porovnat příjmy a výdaje, které by byly objektivně zjištěny a zhodnotit majetkovou situaci žalovaného ohledně jeho schopnosti splácet úvěr.
Soud s odkazem na ust. § 86 odst. 1 a 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , hodnotí smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem
(§ 580 odst. 1 o. z.)
Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Žalobkyně v daném případě neunesla důkazní břemeno ohledně splnění povinností posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, k neplatnosti tohoto jednání přihlíží soud i bez návrhu, když je v rozporu se zákonem. S ohledem na neplatnost smlouvy jsou pak neplatná i veškerá další smluvní ujednání vyplývající ze smlouvy.
V případě neplatné smlouvy o úvěru je daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí). Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení toho, co dle neplatné smlouvy poskytla žalovanému, tedy nárok na vrácení jistiny, ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinností žalobkyni poskytl. Za situace kdy z provedeného dokazování má soud za to, že žalovaný vyčerpal celkem částku 49 268,58 Kč (neboť soud při výpočtu vyčerpané částky vycházel z doloženého výpisu z úvěrového účtu a nepřihlížel k platbám, které byly vyúčtovány za rezervaci úvěrových zdrojů odpovídající částce 1 760 Kč) a žalovaný uhradil na úvěr částku 40 593 Kč, má soud za to, že žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni plnění v rozsahu poskytnuté jistiny ponížené o již uhrazenou částku, tedy částku 8 675,57 Kč (výrok I rozsudku). Současně byl žalovaný zavázán k úhradě příslušenství ve smyslu ust. § 1968 a 1970 o. z., splatnost pohledávky je dána předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně, ze dne 1. 8. 2022, ve které byla žalovanému stanovena povinnost plnit obratem. Výzva byla odesílána dne 1. 8. 2022, ve smyslu ust. § 573 byla doručena 3 pracovní dne po odeslání, tj. 4. 8. 2022 od 5. 8. 2022 je žalovaný povinen plnit. Dne 6. 8. 2022 žalobkyni vznikl nárok na příslušenství, výše příslušenství se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Tak, jak je to uvedeno ve výroku II., byla žaloba v této části zamítnuta, neboť zbývající část žalobního požadavku má původ v absolutní neplatné smlouvě.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť porovnáním procesní úspěšnosti ve věci je žalovaný v této věci žalovaný převážně úspěšný, objektivně mu žádné náklady řízení nevznikly a současně se nákladů řízení vzdal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.