Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 3/2023-70

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, co do částky částka, co do úroku ve výši 64,51 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.

III. Žádná z účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do částky [částka], co do úroku ve výši 64,51 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. III. Žádná z účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, částky částka (smluvní pokuty), úroku ve výši 64,51 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum do zaplacení dosáhne částky částka. V částce částka bylo zahrnuto částka, jež tvořily náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 1 smlouvy o úvěru, smluvní pokuta ve výši 3 x částka za prodlení s úhradou 2., 3., 4. splátky, jistina činila částka. Konstatovala, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru číslo dne datum, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši částka dne datum na účet žalované.. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,51 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce počínaje únorem rok. Žalobkyně schopnost žalované řádně hradit úvěr prověřovala. Žalovaná neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, na upomínky nereagovala, došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, když žalovaná se ocitla v prodlení u splátky číslo až 4. Ke dni datum tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Prodlením žalované vnikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny a to za období datum do datum ve výši částka. Žalovaná zaplatila toliko dne datum částka a dne datum částka. Zbylé částky neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žalobu současně s předvoláním, měla doručenou dnem datum dle Soud za splnění podmínek , jednal v nepřítomnosti žalované, když u ní byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle

3. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena předsmluvním formulářem, návrhem na uzavření smlouvy a oznámením o schválení úvěru, jakož i splátkovým kalendářem soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně uzavřela s žalovanou jako spotřebitelem dne datum smlouvu o úvěru číslo. V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu 64,52 % ročně jako pevnou na celou dobu splácení úvěru. Žalovaná se zavázala uhradit celkem částka v pravidelných 48 měsíčních splátkách po částka. Splátky měly být hrazeny nejpozději do 17. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Dle splátkového kalendáře splatnost první splátky připadala na datum a splatnost poslední 48. na datum. Žalobkyně dopisem ze dne datum informovala žalovanou o schválení úvěru. Žalobkyně tvrdila, a dokladem o vyplacení úvěru i kartou klienta doložila, že žalované dne datum byl vyplacen úvěr ve výši částka na účet číslo bankovní účet, tedy na číslo účtu uvedené žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná vyplacení této částky nerozporovala. Žalovaná však sjednané splátky nehradila, ocitla se v prodlení s úhradou 2. splátky, jejíž splatnost připadla na datum, jakož i 3. a 4. splátky. Dopisem ze dne datum, datum a opakovaně ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných splátek číslo a upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně následně dopisem ze dne datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dluhu. Z žalobních tvrzení, podpořených kartou klienta, která ze strany žalované nebyla rozporována, bylo zjištěno, že žalovaná uhradila pouze částka a to dne datum, datum, datum, celkem částka.

4. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva mezi žalobkyní a žalovanou uzavřená dne datum je smlouva absolutně neplatná a to jako celek pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z.. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná byla v pozici spotřebitel, tak jak jej vymezuje § 419 o. z.. Druhou smluvní stranou byla žalobkyně a to podnikatel v intencích o. z.. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích a následující o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků a povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (v této souvislosti lze zmínit rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Z obsahu úvěrové smlouvy je zřejmé, že smluvní strany sjednaly úrok ve výši 64,51 % ročně, což je úrok zjevně nepřiměřený, odporující dobrým mravům. Soudem k důkazu provedená průměrná úroková sazba pro daný typ úvěru v daném období, tj. v období poskytnutí úvěru, při zadání délky splácení sjednaného úvěru, tj. 8,04 % ročně, zpracovaná anonymizováno národní bankou v rámci systému příjmení (č. l. 58 spisu), pak v sobě promítá i nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěru a soud ji proto užil jako vodítko při srovnání obvyklých úrokových sazeb se sazbou sjednanou mezi účastníky řízení ve smlouvě, a to z pohledu její přiměřenosti. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaných bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil 64,51 % ročně, byl sjednán jako pevný po celou dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úrok soud však hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Soud při posuzování nemravnosti úroku vycházel z databáze obec národní banky o průměrných úrokových sazbách za daný typ spotřebitelského úvěru, neboť v ní je promítnuta jak minimální, tak maximální možná výše úrokových sazeb v bankovních sektorech. Tento listinný důkaz pak podpořil závěr soudu o nemravnosti úroku.

5. Lze shrnout, že účastníky uzavřená smlouva o úvěru je smlouvou absolutně neplatnou, protože smluvní ujednání představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Soud tedy tuto nerovnováhu hodnotil jako důvod neplatnosti pro zjevný rozpor s dobrými mravy a vztah účastníků posoudil jako vztah vniklý z tzv. bezdůvodného obohacení. Nelze rovněž přehlédnou, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěrů, když sama uvedla, že s účinností od datum je držitelem povolení obec národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů, jež bylo vydáno na základě , o spotřebitelském úvěru, v platném znění. A své tvrzení podpořila i úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Její konání, kdy požaduje úroky z půjčené částky významně vyšší než obvyklé, spoléhaje při tom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, případně tíseň, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné. Jde v podstatě o obchod s chudobou. A právě tyto okolnosti brání tomu, aby ujednání o výši úroků mohlo být v dané věci oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy. Je nutné mít na zřeteli i to, že požadováním placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. příjmení šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Žalobkyně jako věřitel zcela cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrné vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit. Jde o jednání věřitele, které nemůže požívat právní ochrany, a to ani s odkazem na autonomii vůle ani s odkazem na to, že žalovaná si byla vědom výše úrokové sazby.

6. S ohledem na výše prezentovaný právní názor soud uzavřel, že plnění, které bylo mezi účastníky poskytnuto, je nutné posuzovat v intencích § 2991 odst. 2 o. z., a to jako případné plnění bez právního důvodu. Jak bylo prokázáno, žalobkyně poskytla žalované částka dne datum, když žalovaná žalobkyni vrátila dosud částka. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku částka, tedy získala v tomto rozsahu majetkový prospěch bez právního důvodu, a proto dle § 2991 odst. 1 o. z., je povinna vydat žalobkyni oč se obohatila tedy o částku částka. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl v rozsahu částky částka jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy žalobkyně k úhradě peněžitého plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., která byla učiněna v dopise ze dne datum. Dle této výzvy mělo být plněno do 15. dnů od odeslání upomínky, která byla dána k poštovní přepravě dne datum a dostala se dle § 573 o. z., do dispoziční sféry adresáta dne datum. Žalovaná tak měla plnit do datum. Pokud tak neučinila, dnem datum se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle , o. z., a stíhá ji povinnost k úhradě též úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení k uvedenému datu činila požadovaných 15 % ročně v souladu s  vládního nařízení číslo Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. rozsudku.

7. S ohledem na výše prezentovaný právní názor soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. V této souvislosti uvádí, že částka částka a částka představovala smluvní pokutu a částka náklady dle smlouvy o úvěru sjednané. Ujednání o smluvních pokutách i nákladech jsou však existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvních pokut utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Ujednání o smluvní pokutě v úvěrové smlouvě tak nebylo soudem shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh, stejně tak i ujednání obsažené v úvěrové smlouvě týkající se nákladů (částka), neboť i to bylo existenčně závislé na platně sjednané smlouvě o úvěru.

8. Soud sice k důkazu provedl hodnocení klienta, potvrzení o příchozí úhradě, výpis transakcí, výpisy z registru příjmení a z nebankovního registru, kopii občanského průkazu žalované, jimiž žalobkyně prokazovala, že se dostatečně zabývala úvěruschopností klienta – žalované před uzavřením smlouvy, avšak s ohledem na shora prezentovaný právní závěr, z těchto listinných důkazů nedovodil pro věc žádných významných zjištění.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn , kdy žalobkyně měla úspěch v 51 % předmětu sporu, neúspěch v 49 %, proto soud vyslovil, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. V této souvislosti je nutné zmínit nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne datum, kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutné při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěch ve věci zvážit míru úspěch v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu účastnic řízení vycházel též z požadovaných úroků a úroků z prodlení a tyto kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci samé.

10. Při určení lhůty splatnosti částky uvedené ve výroku I. daného rozsudku soud vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).