Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

98 C 236/2022-46

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Sylvou Mašínovou jako samosoudkyní v právní věci:

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa, obec a číslo - část obce

zastoupená: Mgr. jméno příjmení, IČO, advokátka,

se sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa, obec

o zaplacení 21 390 Kč s příslušenstvím, rozsudek

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci a) částku 6 735 Kč,

-) zákonný úrok z prodlení z částky 6 435 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75%,

b) částku 11 394 Kč,

-) zákonný úrok z prodlení z částky 11 094 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75%,

c) částku 3 261 Kč,

-) zákonný úrok z prodlení z částky 2 961 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75%, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci a) částku 6 735 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 6 435 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75%, b) částku 11 394 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 11 094 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75%, c) částku 3 261 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z částky 2 961 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75%, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne datum, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 21 390 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem tří motorových vozidel: nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, příjmení anonymizováno, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno a hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno a nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno. Přičemž první vozidlo nemělo v době datum – datum, druhé v době od datum – datum a třetí v době od datum – datum sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady. Žalobce trval na žalobě doplněním dne datum a odkázal na kupní smlouvy, které odůvodňují jeho nárok.

2. Žalovaný dne datum navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout, protože vozidlo je nepojízdné na země, nyní je válka, narodila se mu dcera a je v těžké životní situaci, když vozidlo nejezdilo a nejezdí, a jakmile bylo možné překročit hranice z důvodu rozvolnění po lock down, tak vozidlo nahlásil do depozitu.

3. Z upomínky žalobce - ohledně druhého motorového vozidla ze dne datum soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, kterou si žalovaný vyzvedl dne datum. Doručení další upomínky ze dne datum žalobce ničím neprokázal a není zde ani čárový kód, který žalobce používá pro odesílané zásilky.

4. Žalobce nesl důkazní břemeno (NS ČR ) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorových vozidel, u kterých žalobce zjistil, že byly v žalované době provozovány bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel ( z. č. ), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti ( z. č. ) Tomu navíc přisvědčuje jasná instrukce anonymizována dvě slova ze dne datum (č.l.43), ve kterém se naprosto jednoznačně uvádí, že anonymizována dvě slova není příslušné k vydávání dat dle z. č. - kdy se očividně navazuje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takže, proto soud vyšel výhradně z výpisu z registru silničních vozidel, které soud pořídil u příslušných odborů dopravně správních činností a zjistil, že vlastníkem prvního motorového vozidla je v žalovanou dobu jméno příjmení (č.l. 27), k tomu žalobce předložil smlouvu, doloženou jméno příjmení, která neobsahuje žádné registrační značka, v rodném čísle žalovaného za lomítkem není správné číslo, jak plyne z ISZR (č.l. 11, ), ale číslo, podpisy jsou obyčejné a když jméno příjmení žalobci písemně dne datum sdělil, že celou složku se všemi papíry již zlikvidoval, třetí motorové vozidlo vlastní v žalovanou dobu jméno příjmení (č.l.24) a jestliže žalobce k převodu tohoto vozidla předkládal kupní smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a jméno příjmení, pak tato smlouva je týká vozidla registrační značka a příjmení kód je jiný, než u souzených vozidel (č.l.39), druhé vozidlo žalovaný vlastnil v souzenou dobu, protože jej od datum vlastní a od datum je vyřazené z provozu i když STK mělo platnou do datum (č.l.29)

5. Soud provedl všechny důkazy předložené žalobcem, ovšem s výjimkou na shora uvedené neměly na skutkový stav žádný vliv a soud se jimi v rozsudku již dále nezabýval, protože způsob ani doba doručení výzev ani žalobcovy interní výpisy ohledně vlastnictví vozidel nemohl zvrátit fakt, že žalobce neunesl důkazní břemeno o vlastnictví dvou vozidel (NS ČR , ÚS ČR ).

6. V souzené věci bylo (NS ČR ) prokázáno, že druhé vozidlo žalovaný po celou souzenou dobu vlastnil a bylo i prokázáno, že vozidlo nebylo formálně schopné užívání až po datum, což ale podkládá tvrzení žalovaného, že vozidlo nebylo schopné užívání, a proto jej sám, dobrovolně vyřadil z provozu, a i to, že datum vyřazení z provozuschopnosti odpovídá rozvolnění přeshraničního styku s země, po pandemii COVID – 19, když žalovaný je nativní anonymizováno, proto tedy tyto skutečnosti sice nepřímo, ale za to zcela souvisle dokládají skutkovou verzi žalovaného – že vozidlo neprovozoval, ale nebyl schopen je úředně vyřadit z provozu, protože byl na země bez dočasné možnosti vycestovat do ČR (NS ČR , ). Soud uzavřel, že tedy uvěřil žalovanému, že druhé vozidlo nebylo schopné užívání a provozování po celou žalovanou dobu a fakt, že žalovaný nevrátil RZ a osvědčení o registraci vozidla na provozuschopnosti vozidla nic nemění. Judikaturní závěry dlouhodobě odmítají, že by pro úsudek, zda je vozidlo provozováno, bylo určující pouze to, že bylo v příslušném období vedeno v registru vozidel (ÚS ČR , ), a protože soud je povinen vzít za prokázanou každou skutečnost, která z obsahu spisu vyplývá (NS ČR ) a současně je i povinen respektovat závěry Ústavního soudu ČR ( ), tak jak vícekrát sdělil Ústavní soud ČR, tak povinnost platit pojištění odpovědnosti dle z.č. může být vymáhána jen tehdy, je-li adekvátní smyslu a účelu, který není dán u vozidel neschopných užívání. Z tohoto důvodu soud žalobě v této části nevyhověl, ačkoliv u tohoto vozidla se žalovaného vlastnictví dobře prokázalo. Nakonec, v řízení bylo tedy prokázáno, že žalovaný je vlastníkem tohoto (druhého) užitkového vozidla, ale od konce roku rok nepojízdného. S vysokou pravděpodobností si žalovaný pořídil vůz k výkonu pracovní činnosti, kterou ale nyní pro jeho závadnost musí provozovat jinak, a k tomu ještě investice do vozu, přišla vniveč. Fakt, že na žalovaného doléhají válečné útrapy země, která je jeho domovem, soud považuje za notorietu. Takže i za příznivější procesní situace pro žalobce – kdyby tedy (hypoteticky) soud neuvěřil žalovanému jeho vysvětlení, proč vozidlo nebylo formálně odhlášeno z provozu, by soud žalobě nevyhověl, neboť rozhodnutí soudu mají být spravedlivá spíše a nikoliv spíše příkrá.

7. V souzené věci nebylo (NS ČR ) ničím prokázáno, že by třetí, vozidlo žalovaný někdy skutečně vlastnil. Třetí vozidlo vlastnila zcela jiná osoba, než ta kterou žalobce považoval za vlastníka a prodávajícího – jméno příjmení, a jehož kontrakt se žalovaným soudu předkládal, nad to kupní smlouva ani neobsahuje základní určující znaky vozidla, které odpovídají žalobě. Krátce řečeno, žalovaný toto třetí souzené vozidlo nikdy nevlastnil a jméno příjmení rovněž ne.

8. V souzené věci nebylo (NS ČR ) ničím prokázáno, že by první, vozidlo žalovaný někdy skutečně vlastnil, protože evidence vozidel zná výhradně jméno příjmení. Žalobce v této souvislosti předložil vyjádření jméno příjmení a kupní smlouvu, o které tvrdil, že vozidlo prodal žalovanému. Soud vyšel tedy z toho, že motorové vozidlo je běžný předmět koupě a z hlediska platnosti smluvního ujednání účastníků o prodeji a koupi vozu není rozhodující, zda k jeho převodu došlo na základě písemné nebo jen ústní smlouvy a podmínkou platnosti této smlouvy není ani zápis změny vlastníka do evidence motorových vozidel, ovšem soud nepřehlédl chybu v rodném čísle žalované, absenci RZ auta a i nižší čitelnost příjmení kódu. Krátce řečeno, nepřímé důkazy o tom, že žalovaný je vlastníkem vozidla na základě této smlouvy netvořily žádnou ucelenou řadu, ale naopak zde byly rozumné důvody pochybovat o hodnověrnosti této smlouvy (NS ČR , , , ).

9. Z těchto všech důvodů soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn , když žalobce byl procesně neúspěšný, na druhou stranu žalovaný měl s žalobcem komunikovat dříve, než byla podána žaloba, a proto mu také soud žádné náklady řízení nepřiznal.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle věta před středníkem .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to v trojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat cestou soudního výkonu rozhodnutí.