Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 7/2023-53
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 14 090,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 155,28 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 366,86 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 155,28 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 910,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 910,43 Kč od datum do zaplacení, částky 377,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 377,45 Kč od datum do zaplacení, částky 34,86 Kč, částky 245,13 Kč, částky 1 200 Kč, částky 600 Kč a částky 1 200 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 991 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 155,28 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 366,86 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 155,28 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 910,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 910,43 Kč od [datum] do zaplacení, částky 377,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 377,45 Kč od [datum] do zaplacení, částky 34,86 Kč, částky 245,13 Kč, částky 1 200 Kč, částky 600 Kč a částky 1 200 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 991 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 14 090,01 Kč s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo na jejímž základě byl sjednán pro žalovaného úvěrový rámec, který žalovaný čerpal průběžně postupnými výběry z bankovního účtu prostřednictvím bankomatu či formou platby u jednotlivých obchodníků. Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně se nespokojila pouze s tvrzeními žalovaného o jeho příjmové a výdajové stránce, ale vyvinula aktivní činnost k získání informací o jeho finančních poměrech, nahlédla do databází BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR. Porovnáním příjmové a výdajové stránky stanovila žalobkyně výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřila výdajovou stránkou úvěrovaného a shledala, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání, žalobkyně ke dni datum prohlásila úvěr za splatný a po žalovaném požaduje neuhrazenou jistinu úvěru v částce 9 532,73 Kč, dále požaduje obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 910,43 Kč, který byl žalovanému vyčíslen v oznámení o zesplatnění úvěru, dlužný obchodní úrok kapitalizovaný ke dni datum v částce 34,86 Kč a také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni datum v částce 366,86 Kč z dlužné jistiny úvěru. Kromě toho požaduje částku 245,13 Kč představující poplatek za vedení karty, který byl sjednán měsíčně částkou 49 Kč, dále částku 1 200 Kč představující poplatek za odeslání upomínek k úhradě dluhu (poplatek za jednu upomínku činí dle sazebníku žalobkyně 600 Kč), dále požaduje poplatek 600 Kč dle přiloženého sazebníku a částku 1 200 Kč představující poplatek za přečerpání úvěrového rámce, kdy toto překročení je zpoplatněno částkou 300 Kč. Rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 910,43 Kč představující obchodní úrok a z dlužné jistiny úvěru 9 532,73 Kč vše od datum do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty ze dne datum soud zjistil, že ji učinil žalovaný vůči žalobkyni a požádal o poskytnutí revolvingového úvěru a vydání karty k tomuto úvěru na produkt příjmení příjmení s výší úvěrového rámce 10 000 Kč s tím, že bude poskytnut k bankovnímu účtu č. bankovní účet. Žalovaný do žádosti uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí 12 890 Kč, nezbytné měsíční výdaje činí 0 Kč, celkový příjem měsíční domácnosti činí 20 000 Kč, má 1 zdroj příjmu, a to důchod od Správy sociálního zabezpečení, nemá žádné vyživovací povinnosti a žádné měsíční splátky. Dle této žádosti byla mezi účastníky dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru číslo vydání a užívání karty, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr, včetně karty, o níž žalovaný požádal, s úvěrovým rámcem 10 000 Kč a s roční úrokovou sazbou 22,99 % ročně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že čerpat úvěr mohl žalovaný bankomatem či jiným zde specifikovaným způsobem. Součástí smlouvy je ujednání o poplatcích, které je žalovaný povinen hradit, mj. za vedení karty, přečerpání úvěrového rámce, zaslání každé upomínky a další zde specifikované poplatky. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splatit celý vyčerpaný úvěr, včetně úroků a poplatků, a to průběžně, vždy nejpozději do data splatnosti uvedeného na výpisu. Pro případ porušení smlouvy byla ujednána možnost banky prohlásit svým rozhodnutím kterýkoli dluh klienta za okamžitě splatný a požádat o předčasné splacení úvěru. Žalovanému byl současně předán formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje základní parametry úvěru s tím, že celková částka, kterou je žalovaný povinen uhradit, činí 11 876,52 Kč a minimální splátka činí 2 % z vyčerpaných prostředků, plus případné úroky a poplatky.
4. Z platební historie smlouvy číslo k bankovnímu účtu č. bankovní účet, jakož i z výpisu ke kreditní kartě příjmení příjmení bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím karty čerpal dne datum v bankomatu 9 900 Kč, a za to mu byl vyčíslen poplatek ve výši 49 Kč a dále prostřednictvím karty provedl platbu dne datum ve výši 25,80 Kč. V měsíci říjnu, konkrétně dne datum uhradil 247,52 Kč a dne datum uhradil 523 Kč. Žádné další platby až do datum dle výpisu ke kreditní kartě již evidovány nejsou. Z těchto výpisů současně vyplývá, jaké poplatky za zasílání upomínek či za vedení platební karty byly žalovanému vyčísleny, avšak soud údaje o nich s ohledem na závěry níže uvedené nepovažuje za podstatné.
5. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že žádá o úhradu celého dluhu vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo s ohledem na prodlení se splacením povinné splátky o více než 30 dní. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 13 688,28 Kč, kdy z této částky 3 245,13 Kč činí poplatky a 910,43 Kč činí úroky, a to do datum, přičemž upomínka a výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne datum, jak soud zjistil z výpisu z knihy odeslané pošty.
6. Z předžalobní upomínky ze dne datum zaslané žalovanému doporučeně téhož dne (dle podacího lístku) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nesplaceného úvěru z předmětné úvěrové smlouvy do 7 dnů od odeslání dopisu.
7. Z listin y označené jako vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne datum soud zjistil, že se v ní žalobkyně uvedla, jakým způsobem posoudila úvěruschopnosti žalovaného, tedy, že vycházela z údajů žalovaného uvedených v jeho žádosti o kreditní kartu ze dne datum s tím, že žalovaný byl prověřován v interních a externích databází, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra ČR. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní dokladované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta a částkou na bydlení a na základě zjištěné disponibilní částku bylo žádosti o úvěr vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr. Konkrétně bylo vycházeno z toho, že žalovaný je invalidní důchodce a má příjem 12 890 Kč, což bylo ověřeno z doloženého dokladu o příjmu. Měsíční příjem domácnosti činí 20 000 Kč, je svobodný, žije u rodičů, na nákladech na bydlení se podílí 64,45 %. Dosavadní interní splátky činí 942,23 Kč, externí splátky 1 319 Kč s tím, že dle údajů z BRKI/NRKI byly zjištěny další produkty se splátkami 140 Kč, 802,23 Kč (interní splátky) a 1 319 Kč (externí). Žalovaný předložil oznámení o výplatě důchodu ze dne datum vydaný Českou správou sociálního zabezpečení, z něhož bylo zjištěno, že od května 2021 bude žalovaný pobírat důchod 12 890 Kč.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), dle které žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému revolvingový úvěr do výše uvěrového rámce 10 000 Kč a žalovaný se jej zavázal řádně a včas splácet dle sjednaných smluvních podmínek a nepřekročit povolený limit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, avšak tato skutečnost dle názoru soudu prokázána nebyla. Žalobkyně měla dostatečně zjištěn pouze příjem žalovaného tvořený invalidním důchodem v částce 12 890 Kč a také měla zjištěny z interních a externích registrů závazky žalovaného v částce 942,23 Kč a 1 319 Kč, byť žalovaný ve své žádosti o sjednání revolvingového úvěru uváděl, že žádné měsíční splátky nemá. V žádném případě však nebyla zjištěna pasivní stránka žalovaného, tedy jeho faktické výdaje na bydlení, popř. zajištění základních životních potřeb. Žalobkyně uváděla, že kalkulovala s normativními náklady na bydlení, jakož i s životním minimem, nicméně neuvedla, jaké konkrétní částky odpočítávala od jeho příjmů. Soud poukazuje na to, že normativní náklady v žádném případě neodrážejí faktické a skutečné výdaje žalovaného, nebylo náležitě zjištěno, jaké jsou náklady na bydlení u rodičů žalovaného, na kterých se má žalovaný podílet v rozsahu 64,45 %. Dle názoru soudu žalobkyně svou povinnost nesplnila dostatečně.
9. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, a proto ji soud nemohl poučit o nutnosti předložit důkazy k prokázání jejího tvrzení o tom, že úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, přičemž toto poučení soud ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. poskytuje zásadně při jednání. Soud proto soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé, třetí zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru sjednaná mezi účastníky je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé, přičemž se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 9 925,8 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalovaný však žalobkyni uhradil již částku 770,52 Kč (splátky 247,52 Kč a 523 Kč), a proto je povinen vrátit rozdíl mezi poskytnutým plněním a úhradou. Žalobkyni tak byla přiznána částka 9 155,28 Kč spolu s úroky z prodlení, na které má žalobkyně nárok podle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala jednak kapitalizované úroky v zákonné výši za dobu od datum do datum v částce 366,86 Kč a od datum do zaplacení. Soud úroky z prodlení žalobkyni v kapitalizované výši do datum v částce 366,86 Kč přiznalo v plné výši, neboť kapitalizované úroky z prodlení za dobu od datum do datum z přiznané částky činí 474,50 Kč, avšak soud je vázán návrhem žalobkyně, který nemohl překročit, a tudíž přiznal žalobkyni úroky z prodlení v částce nižší, tedy požadované žalobkyní a dále jí přiznal úrok z prodlení z přiznané částky od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky zeplatňujícím dopisem s termínem splnění do datum.
10. Ve zbývající částce 901,43 Kč se zákonnými úroky z prodlení a částkách 245,13 Kč, 1 200 Kč, 600 Kč a 1 200 Kč představující neuhrazené obchodní úroky a poplatky za vedení karty, za odeslané upomínky či za přečerpání úvěru byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na ně má původ v absolutně neplatné smlouvě a navíc žádná z upomínek pro žalovaného nebyla soudu předložena.
11. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 44 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 28 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 72 %. Toto řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou (tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) ve smyslu ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve znění po novele č. 120/2014 Sb. Žalobkyni tak vznikly náklady řízení ve výši 2 525 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby do podání žaloby po 300 Kč, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby ve výši 900 Kč včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 1 , 5 advokátního tarifu, a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 991 Kč k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu