Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 325/2022-87

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 13 054,10 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 627,47 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 2,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 4 426,63 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 2,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení a s úrokem 30 % ročně z částky 12 854,10 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně není povinna hradit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 627,47 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 2,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 4 426,63 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 2,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a s úrokem 30 % ročně z částky 12 854,10 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalobkyně není povinna hradit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, domáhala zaplacení plnění z kontokorentní úvěrové smlouvy„ anonymizováno“ ze dne datum, sjednané mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba Závazek se stal předčasně splatným dne datum, kdy byl převeden na úvěrový účet č. bankovní účet a splatným datum. Žalobkyně se tak domáhala 12 854,10 Kč na jistině, 200 kč na poplatcích/smluvních pokutách, úroků z úvěru 30 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a úroků z prodlení v sazbě 2,5 % ročně z 13 054,10 Kč od datum do zaplacení. Soud žalobkyni vyzval k doplnění neúplných skutkových tvrzení, žalobkyně podáním ze dne datum a datum doplnila, že úvěrový rámec činil dle dodatku ze dne datum částku 10 000 Kč a poskytla úvěrovou historii původního úvěru.

2. Soud k projednání věci nařídil jednání, žalobkyně s jiným postupem již v návrhu nesouhlasila. K jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil.

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo dostatečně prokázáno již oznámením původního věřitele č. l. 37 ze dne datum a podacím lístkem č. l. 38. Osud pohledávky či způsob jejího vymáhání před rokem 2019 soudu není zřejmý, pouze z přehledu řízení vyplývá, že pohledávka právnická osoba právnická osoba, již byla v minulosti projednávána pod sp. zn. a následně pod vymáhána (s tím může souviset částka, o kterou právní zástupce žalovaného v dubnu 2020 upomínal – 77 tis. Kč, soudem bude prověřeno a případná duplicita vyřešena v rámci výkonu rozhodnutí). Žalovaný soudu sám žádnou informaci neposkytnul. Dle registru obyvatel č. l. 67 má žalovaný trvalý pobyt registrován již od roku 2012 Smlouvou č. l. 32 žalobkyně prokázala, že od datum původní věřitelka poskytovala žalovanému bankovní služby, zejména běžný účet anonymizováno č. bankovní účet.

4. Úvěrovou smlouvou č. l. 64 ze dne datum bylo prokázáno, že žalovanému zřídila„ spořící“ účet a rovněž úvěr„ Flexikredit“ s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Ve smlouvě není upraven žádný další parametr konkrétní sazbou, s výjimkou podmínky měsíčního kreditního příjmu účtu alespoň 5 000 Kč. Více informací neobsahuje ani leták č. l. 66. Úrokovým lístkem ze dne datum (č. l. 35) bylo prokázáno, že jej žalovaný nepodepsal. Podpis žalovaného nenese ani sazebník cen z datum na č. l. 51. Žalobkyně na č. l. 59 p. v. až 63 doložila 8 upozornění na překročení povoleného limitu z let 2002 a 2003. Dopisem ze dne datum (č. l. 36) žalobkyně prokázala, že došlo k zesplatnění kontokorentního úvěru a převodu jistiny 12 854,10 Kč na úvěrový účet č. bankovní účet.

5. Ohledně historie úvěru soud přihlédl zejména k období od února 2004, neboť tehdy byl úvěr doplacen (nečerpán). Z výpisu účtu č. l. 77 až 85 vyplynulo, že od února 2004 do dubna 2005 bylo žalovanému na úrocích a poplatcích (poplatek za převedení anonymizováno, úrok z povoleného debetu, úrok z nepovoleného debetu, poplatku za úvěr, poplatku za vymáhání, sankce za překročení povoleného limitu) účtováno celkem 4 426,63 Kč.

6. Právní zástupce žalobkyně prokázal vypracování (č. l. 39) a zaslání (č. l. 41) kvalifikované předžalobní výzvy žalovanému, nápadný je však požadavek na úhradu 76 954,75 Kč, ačkoliv jistina je výslovně uvedena jako 12 854,10 Kč. Dle přehledu řízení žalovaného č. l. 46 je zjevné, že žalovaný byl předlužen již před rokem 2010.

7. Po právní stránce soud nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaný a původní věřitelka spolu platně sjednali spotřebitelský úvěr ve smyslu a násl. , obchodní zákoník, z něhož věřitelka plnila řádně, žalovaný nikoliv. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu a výpisů z účtu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebylo uhrazeno více) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Pokud však byl sjednán úvěr, s výjimkou povinnosti kreditního příjmu 5 000 Kč měsíčně již žádný další parametr platně sjednán nebyl. V této souvislosti i nadále platí závěry, vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. , dle jehož odůvodnění je absolutně neplatné ujednání ohledně povinnosti, svou povahou blízké smluvní pokutě, která je sjednána toliko v rámci obecných obchodních podmínek, k nimž žalovaný nepřipojuje svůj podpis, a jako běžný spotřebitel očekává, že ujednání obsahují toliko technické smluvní klauzule, nikoliv podstatnou platební povinnost, resp. v případě ceníku/sazebníku není zajištěno ani to, že s ním byl žalovaný při kontraktaci seznámen. Ačkoliv úrok z úvěru je nutnou součástí takového závazku, ve smlouvě nebyl sjednán běžný, ani sankční při překročení úvěrového limitu. Úvěr byl navázán na běžný účet, podmínkou čerpání byl kreditní příjem 5 000 Kč měsíčně (celá poloviny úvěrového limitu), nelze tedy bez dalšího dovodit, že věřitelka by z tohoto produktu (spojeného s poskytováním dalších bankovních služeb a srážením dalších poplatků) neměla prospěch i bez úvěrového navýšení (srov. různě dlouhá bezúročná období u kreditních karet). Žalovaný se platnosti těchto ustanovení v řízení nedovolal. Dále je třeba přihlédnout k odůvodnění (a právní větě) rozsudku Nejvyššího soudu ve sp. zn. ze dne 19. 6. 2018, dle kterého je uvádění takových smluvních povinností v navazujících dokumentech nepřípustnou překážkou pro to, aby se s povinnostmi spotřebitel mohl seznámit. Nepodepsaným ceníky/sazebník/obchodními podmínkami pak nebylo prokázáno, že by se spotřebitel s touto povinností při kontraktaci seznámil. Uvádění sazeb ve výpisech či upomínkách již tento nedostatek nemůže zhojit.

8. Soud však nepřiznal úrok ani v náhradní výši, neboť závazek trval i v předchozích letech, žalovaný tak hradil úroky a poplatky, které si věřitelka neoprávněně účtovala od roku 2001. Přepočet veškerých plnění úroků a sankčních úroků v letech 2001 až 2005 však není bez specializovaného softwarového zpracování veškerých intervenujících transakcí možný. Soud proto žalobkyni nepřiznal žádný obchodní úrok, ostatně databáze příjmení údaje z listopadu 2001 ani neobsahuje (nejbližší údaj pochází z ledna 2004). Soud proto žalobkyni přiznal soudcovskou úvahou toliko nárok na jistinu, tj. čerpané a nesplacené plnění. Současně jí náleží úrok z prodlení nejméně za období, které sama vymezila, tj. od datum do zaplacení, přičemž sazba 2,5 % ročně odpovídá Ve zbytku žalobu II. výrokem shora zamítnul.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle věta za středníkem , neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu, proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měl žalovaný reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, které jsou ostatně stěžejním důvodem, proč advokát tuto pohledávku zakoupil a vymáhá. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod.

10. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná jen z menší části (při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku cca 33 %), soud by tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s  přiznal k její tíži právo na úhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení žalovanému. Tomu však dle obsahu spisu s řízením žádné takové náklady nevznikly. Soud se proto již ani nemusel zabývat skutečností, že advokát (a jeho rodina) je skrze svěřenecký fond vlastníkem žalobkyně, pohledávky tak nabývá z komerčních důvodů a zjevně se tak nejedná o realizaci práva na zastoupení advokátem, ale naopak o jeho zneužívání na úkor ostatních soutěžitelů (na trhu s pohledávkami, který advokáti v České republice již prakticky monopolizovali, neboť právní zastoupení pro ně nepředstavuje náklad, ale toliko další zdroj zisku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.