Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 428/2022-51

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 5 245 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 5 245 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 245 Kč od 16. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 5 245 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 245 Kč od 16. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu částky 5 245 Kč s příslušenstvím, představující žalovanou doposud nevrácené peněžní prostředky vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Byla vypracována písemná dohoda žalobkyně s žalovanou o tom, že žalobkyně dočasně poskytne žalované peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč, a to konkrétně peněžní prostředky ve výši 9 300 Kč na tzv. černou techniku, které budou za žalovanou žalobkyní uhrazeny přímo obchodníkovi s touto technikou, přičemž uvedené prostředky žalovaná žalobkyni vrátí spolu s dalším dohodnutým poplatkem formou celkem 10 měsíčních pravidelných plateb ve výši 1 018 Kč. Zbývající část peněžních prostředků do částky 10 000 Kč mohla být žalované poskytnuta na její žádost bezhotovostně na bankovní účet žalované. Z provedených důkazů však soud nezjistil, že by se žalobkyně a žalovaná, tak jak je uvedeno výše, skutečně dohodly, resp. že by žalovaná projevila vůli takovou dohodu uzavřít, stejně tak jako, že žalobkyně žalované peněžní prostředky v tvrzené výši 9 300 Kč poskytla, resp. že je za žalovanou uhradila obchodníkovi s černou technikou.

5. Podle , , (dále jen „o. z.“), platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

6. Podle § 2395 o. z., platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo, vzdor zákonné povinnosti žalobkyně vyplývající z ustanovení , , (dále jen „ “), prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu o. z. (či jakákoliv jiná smlouva). Nezbytnou podmínkou závěru o uzavření smlouvy o žalobkyní tvrzeném obsahu je, mimo jiné, vůle žalované takovou smlouvu uzavřít ( o. z.). Přestože žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaná projevila svoji vůli uzavřít tvrzenou smlouvu připojením jejího podpisu ve formě číselného kódu, který jí byl zaslán prostřednictvím SMS na telefonní číslo žalované, soud na základě provedených důkazů k takovému závěru nedospěl. Žalobkyně se v rámci prokázání vůle žalované uzavřít smlouvu žalobkyní tvrzeného obsahu omezila pouze na předložení y obsahující text této smlouvy, kde je u jména žalované uveden číselný kód. Předmětná však neobsahuje žádný jiný autentizační či verifikační prvek (např. vlastnoruční podpis žalované, zaručený elektronický podpis, atd.), z kterého by bylo možné na vůli žalované uzavřít takovou smlouvu usuzovat (a to přesto, že k uzavření této smlouvy nemělo dojít distančním způsobem, ba naopak žalovaná měla být při sjednání smlouvy a jejím podpisu fyzicky přítomna). Rovněž žádný jiný důkaz k prokázání vůle žalované (např. vztahující se k samotnému procesu zaslání číselného kódu žalované a jeho následnému připojení k ě obsahující text předmětné smlouvy) nebyl žalobkyní soudu navrhnut či předložen. Následkem nesplnění výše popsané povinnosti žalobkyně je tak zásadně stav objektivní nejistoty o existenci předmětného tvrzení žalobkyně, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení , neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.

10. Soud nemohl žalobou vznesený nárok posoudit ani jako bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o. z., neboť v řízení nebyla prokázána ani ta skutečnost, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 9 300 Kč žalované skutečně poskytla. Přestože žalobkyně tvrdila, že tyto peněžní prostředky žalované poskytla prostřednictvím převodu na účet obchodníka s černou technikou, nepodařilo se uvedenou skutečnost zjistit ze žádného z žalobkyní předložených důkazů. Rovněž ani o vyvstalé potřebě navržení či předložení dalších důkazů v uvedeném směru nemohla být žalobkyně, s ohledem na svoji absenci při jednání, ve smyslu a 3 poučena.

11. V kontextu všech shora uvedených skutečností proto soud žalobkyní vznesený nárok zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.