Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 136/2021-104

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o náhradu nemajetkové újmy ve výši 166 625 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 166 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p.a. od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 166 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p.a. od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u Městského soudu v Praze byla podána žaloba vedená pod sp. zn. spisová značka na vrácení daru o určení členství v družstvu dne datum. Popsal průběh tohoto řízení tak, že to trvalo 9 let a 6 měsíců. S ohledem na shora uvedené má žalobce za to, že postupem justičních orgánů České republiky, zejména Městského soudu v Praze, bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, kdy jedním z jeho základních elementů je právo na projednání věci a její rozhodnutí v přiměřené době. Tato práva žalobce byla porušena, neboť v řízení před Městským soudem v Praze docházelo k opakovaným a déle trvajícím průtahům ve smyslu nečinnosti, které nebyly odůvodněny objektivními překážkami v postupu řízení. Žalobci tak vzniklo právo na náhradu přiměřeného zadostiučinění s tím, že žalobce se v posuzovaném řízení domáhal určení členství v bytovém družstvu a vrácení daru členského podílu v bytovém družstvu, s nímž bylo spojeno právo v nájmu v družstevním bytu o velikosti 2 + 1 s příslušenstvím. Hodnota členského podílu v době zahájení posuzovaného řízení činila částku 4 000 000 Kč v době jeho ukončení cca 7 000 000 Kč. Předmětný družstevní byt byl jedinou možností bydlení pro žalobce, které mu bylo v době zahájení posuzovaného řízení 26 let, byl studentem vysoké školy. Z uvedených důvodů lze dovodit značný význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce. Žalobce požaduje částku 20 000 Kč za 1 rok trvání řízení a za první dva roky částku poloviční. Za 9 let a 6 měsíců se jedná o částku 170 030 Kč. Z důvodu postupu orgánů státu požaduje navýšit tuto částku o 50 % na částku 255 000 Kč. Žalovaná v rámci předmětného mimosoudního projednání na základě stanoviska ze dne datum poskytla žalobci částečnou úhradu ve výši 88 375 Kč. Žalobce se tak touto žalobou domáhá částky 166 625 Kč, která představuje rozdíl mezi jím vypočteným přiměřeným zadostiučiněním a přiměřeným zadostiučiněním poskytnutým ze strany žalované.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum. K projednání žádosti žalobce došlo dne datum. Žalobci byla poskytnuta částka 88 375 Kč. Popsala průběh řízení vedeného u Městského soudu v Praze v pod sp. zn. spisová značka a dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/98 Sb. Namítané řízení trvalo 9 let a 5 měsíců. V jeho průběhu došlo k opakovaným prodlevám na straně soudu, a to zejména od července 2012 do února 2013 od března 2013 do ledna 2014, od srpna 2014 do září 2015. Žalovaná vycházela ze stanoviska Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. . Vyšla ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční. Žalovaná nepřistoupila k navýšení této základní částky s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, v němž dovolací soud uvádí, že částka 15 000 Kč je částkou základní. Úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu, ani v případě extrémní délky řízení, která by vedla k použití výchozí částky až 20 000 Kč, nemusí být takto postupováno, lze vyjít ze základní částky. Délka posuzovaného řízení činila 9 let a 5 měsíců, což nelze označit za délku extrémní. Dospěla k závěru, že z důvodu procesní složitosti je na místě snížit částku o 20 % a o 10 % s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly. Věc byla procesně složitá, což bylo způsobeno množstvím žalovaných a jejich navždy koordinovaným procesním postupem. V řízení bylo řešeno osvobození žalobce od soudních poplatků, odejmutí tohoto osvobození, u jednoho z žalovaných osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Žalobce podal několik návrhů na nařízení předběžného opatření. Žalovaní se pak postupně do usnesení nařízení odvolávali. Bylo rozhodnuto o vyloučení části návrhu k samostatnému projednání a k následnému spojení. Bylo téměř ve všech procesních rozhodnutí soudu I. stupně podáno odvolání, odvolací soud ve věci rozhodoval opakovaně. Ve věci bylo rozhodováno soudem I. stupně 2 x, odvolacím soudem 2x. Jedenkrát rozhodoval Nejvyšší soud. Žalobce se na délce řízení chováním nepodílel, význam řízení pro jeho osobu byl hodnocen jako standardní. Nejedná se o řízení, se kterým judikatura obecně spojuje se zvýšeným významem pro jejich účastníky. Žalované je z úřední činnosti známo, že se nejedná o jediný spor mezi účastníky. Žalobci případný úrok přísluší až ode dne datum.

3. Soud ve věci postupoval dle ust. .

4. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Městského spisu v obec sp. zn. spisová značka, a to tak, že dne datum současný žalobce podal žalobu na vrácení daru o určení členství v družstvu proti RNDr. jméno celé jméno žalobce, jméno příjmení a bytovému družstvu příjmení s tím, že právě původní vlastník původním členem uvedeného bytového družstva příjmení byl žalobce od datum. Ten následně na žádost svého otce převedl tato práva na svého otce s tím, že se mělo jednat o dočasnou situaci. Předmětný byt i nadále využíval k bydlení výlučně žalobce, který také hradil veškeré náklady s bydlením spojené. Od počátku roku 2011 se chování jeho otce změnilo. Pokud přišla řeč na předmětný byt, žalovaný v té době odmítal členská práva a povinnosti na svého syna zpět převést. Situace vyvrcholila dne datum, kdy se první žalovaný s druhou žalovanou a její dcerou nečekaně a bez dohody s žalobcem do předmětného bytu nastěhovali. Dne datum v odpoledních hodinách odešel žalobce z bytu, a když se vrátil, zjistil, že do jeho pokoje byla bez jeho souhlasu nastěhována dcera druhé žalované. Žalobce byl přestěhován na otoman do kuchyně. S tímto postupem žalobce nesouhlasil, snažil se nějak dohodnout. Otec syna zanechal bez finančních prostředků, ačkoliv mu bylo známo, že studuje vysokou školu. Nemá žádných jiných příjmů. Zejména jej náhlou a nevysvětlitelnou změnou svého postoje doslova ze dne na den zbavil možnosti bydlení. Žalobce se domáhal vrácení daru. Požádal o ustanovení advokáta a osvobození od placení soudních poplatků. Dne datum bylo soudu doručeno vyplněné potvrzení o majetkových poměrech. Usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo přiznáno žalobci osvobození od soudních poplatků a dne datum mu byla ustanovena advokátka. Následně bylo zasláno žalovaným vyjádření k žalobě dne datum, také bylo soudu dne datum bylo soudu doručeno vyjádření žalovaných. Následně bylo řešeno tlumočení pro druhou žalovanou a dne datum je soudu doručeno doplnění žaloby, návrh na přistoupení dalšího účastníka na straně žalovaných. Byl podán návrh na vydání předběžného opatření. Dne datum je soudu doručeno vyjádření I. žalovaného. Městský soud v Praze pod č. j. číslo jednací dne datum rozhodnutí nařídil uvedené předběžné opatření s tím, že žalovaní jsou povinni zdržet se převodu bytu. Dne datum je soudu doručeno odvolání a datum odvolání druhé žalované. Dne datum soud vydává usnesení, aby odvolatelé zaplatili soudní poplatky. Je rozhodováno o přiznání odměny za tlumočení v září roku 2011. Dne datum je spis předložen Městskému soudu v Praze s tím, že ten je datum vrácen bez věcného vyřízení, neboť došlo k nesprávnému doručování. Nově je spis předložen dne datum Vrchní soud v Praze dne datum rozhodnutí usnesením č. j. číslo jednací k žalované číslo změnil návrh na vydání předběžného opatření, tak že vůči žalované číslo tento zamítl ve vztahu žalované číslo toto bylo potvrzeno a stejně tak usnesení soudu I. stupně v části výroku o nařízení předběžného opatření vůči žalovanému číslo jméno celé jméno žalobce, zůstalo nedotčeno. Následuje doručování uvedeného rozhodnutí. Usnesením ze dne datum došlo k vyloučení části řízení, dne datum byla podána žádost 1. žalovaného, aby bylo v rámci odvolacího řízení taktéž rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření. Dne datum bylo předloženo Vrchnímu soudu v Praze a dále bylo také předloženo k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Vrchní soud v Praze dne datum rozhodnutí rozhodl pod č. j. číslo jednací, takže usnesení soudu napadené části k žalovanému číslo což je RNDr. jméno celé jméno žalobce, návrh na vydání předběžného opatření zamítl. Dne datum došlo k vrácení chybně předloženého spisu, neboť pro vyloučený nárok nevytvořil samostatný spis. Usnesením ze dne datum došlo k opětovnému spojení vyloučených nároků a soud nařídil dne datum jednání. Žalovaní žádají o odročení jednání, je odročeno na den datum, na něm bylo vyhlášeno usnesení, že přiznání osvobození od soudních poplatků navrhovatele bylo odejmuto se zpětnou účinností. Návrh na rozšíření petitu byl zamítnut a návrh na určení, že navrhovatel je výlučným členem bytového družstva příjmení na určení, že navrhovatel je výlučným nájemcem družstevního bytu číslo byl také zamítnut a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Žalobce podává odvolání, které bylo doručeno dne datum. Následuje vyjádření žalovaných dne datum je spis předložen odvolacímu soudu. Na den datum je nařízeno jednání před odvolacím soudem. Na něm bylo vyhlášeno usnesení tak, že odvolání navrhovatele proti výroku II. bylo odmítnuto a usnesením soudu I. stupně ve výrocích I., III., IV. byla zrušena, věc byla vrácena k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby zkoumal platnost smlouvy s tím, že bylo rozhodnuto, že je dán naléhavý právní zájem. Dne datum žalobce doplňuje návrh, podává návrh na přistoupení dalšího účastníka, řízení na straně žalovaných a současně podává opětovný návrh na vydání předběžného opatření právě proti novému účastníkovi řízení. Městský soud v Praze rozhodl dne datum tak, že návrh na nařízení předběžného opatření odmítl, neboť nebyla zaplacena jistota. Soudem bylo uloženo, aby doložil své osobní poměry, neboť se soud hodlal zabývat znovu touto situací. Žalovaný 1, žalovaná 2 podávají dne datum dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu I. stupně ve výrocích I., III., IV. zrušeno. Stejně tak podává dovolání 4. žalovaná dne datum. Zároveň podává odvolání žalobce do rozhodnutí týkající se předběžného opatření. Dne datum je vydáno usnesení sp. zn. číslo jednací, kterým byli žalovaní vyzváni k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání. Žalobce podává žalobu pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, což je právě rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto tak, že odvolání navrhovatele proti výroku II. bylo odmítnuto a ve výrocích I., III., IV. bylo zrušeno. Dne datum byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Dne datum je soudu doručen opakovaný návrh navrhovatele na přistoupení dalšího účastníka na straně účastníků, a další návrh na vydání předběžného opatření. Městský soud v Praze usnesením č. j. číslo jednací zamítl návrh na řízení předběžného opatření, zamítl návrh na přistoupení dalšího účastníka jméno příjmení a vrátil jistotu ve výši 10 000 Kč dne datum. příjmení dne opět vyzval dovolatele k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Žalobce podává odvolání proti shora uvedenému rozhodnutí soudu I. stupně. Nezaplacením soudního poplatku usnesením Městský soud v Praze pod č. j. číslo jednací dne datum rozhodnutí dovolací řízení zastavil. Žalovaný 1 se proti tomuto zastavení dovolacího řízení odvolal dne datum s tím, že žádal o prominutí zaplacení soudního poplatku za dovolání, k tomuto založil přípis ze dne datum. Spis byl předložen datum Vrchnímu soudu v Praze ten pod č. j. číslo jednací dne datum rozhodnutí odvolání žalobce k rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, kterým odmítl návrh na řízení předběžného opatření atd., odmítl. Dále byla podána žaloba pro zmatečnost proti tomuto rozhodnutí ze strany žalobce. Vrchní soud v Praze pod č.j. číslo jednací dne datum rozhodnutí potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací týkající se zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Zároveň datum Vrchní soud v Praze rozhodl pod č. j. číslo jednací tak, že usnesení soudu I. stupně ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. To se týkalo zastavení dovolacího řízení. Dne datum došlo k vyloučení části řízení k samostatnému projednání týkající se žaloby pro zmatečnost. Žalobce nově dokládá osobní majetkové, výdělkové poměry dne datum. Dne datum Městský soud v Praze rozhodl tak, že odejmul přiznání o osvobození od soudních poplatků navrhovateli se zpětnou platností. Proti tomu se žalobce odvolal dne datum. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu, ten usnesením č. j. číslo jednací dne datum rozhodnutí shora uvedené usnesení potvrdil. Dne datum bylo Nejvyšším soudu předloženo dovolání a Nejvyšší soud dne datum rozhodnutí usnesením č. j. číslo jednací dovolání odmítl. Dne datum soud ukládá žalobci, aby předložil důkazy s ohledem na právní názor odvolacího soudu. Žalobce žádá o prodloužení lhůty, tím že lhůta byla prodloužena do dne datum. Dne datum je právní zástupkyně žalobce urgována o splnění povinnosti, dne datum doplňuje žalobu, přednáší návrhy na dokazování. Dne datum jsou žalovaní žádáni o vyjádření k doplněné žalobě. Dále je zde úřední záznam ze dne datum, tak že u Obvodního soudu pro Prahu 7 je vedeno řízení pod sp. zn. spisová značka ze strany žalobce o určení vlastnického práva k nemovité věci jednotka číslo v část obce a Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. spisová značka o zaplacení částky 4, 5 mil. Kč. Následují ze strany soudu ze dne datum žádosti o tom, kdo je vlastníkem účtů a na den datum je nařízeno jednání. Dne datum ve věci proběhlo jednání, byly provedeny důkazy a bylo vyhlášeno rozhodnutí, že ta část návrhu, kterou se navrhovatel domáhá určení, že je výlučným členem bytové družstva příjmení a výlučným nájemcem družstevního bytu číslo se zamítá. Část návrhu, kterou se navrhovatel domáhá vrácení daru, se zamítá. Žádnému účastníkovi nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Proti uvedenému rozhodnutí podali odvolání žalovaní i žalobce. Dne datum byl spis předložen Městskému soudu v Praze, na den datum bylo nařízeno jednání. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací pod č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí rozhodnutí ve výroku I., II. potvrdil a ve výroku III. změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalovaným. Rozhodnutí nabylo právní moci datum.

5. Podle ust. zákona (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí nebo věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou , s účinností od datum ( zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne datum, ). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka.

7. Soud se zabýval skutečností, zdali v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

8. Namítané řízení bylo žalobcem zahájeno dne datum předmětem řízení byl požadavek na vrácení daru a určení členství v bytovém družstvu. Řízení skončilo dne datum. Celková délka řízení byla pro žalobce 9 let a 5 měsíců.

9. Soud v posuzovaném řízení shledal opakované průtahy soudu, to do července 2012 do února 2013, od března 2013 do ledna 2014, od srpna 2014 do září 2015. I tyto průtahy přispěly k prodloužené celkové délky řízení a nese známky nesprávného úředního postupu dle ustanovení zákona .

10. Soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že je na místě aplikovat stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. a postupovat podle ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/98 Sb. Soud dospěl k závěru, že tou základní částkou, která je schopna odškodnit 1 rok trvajícího řízení, je částka 15 000 Kč, byť řízení trvalo 9 let a 5 měsíců, nejednalo se o období, které by bylo extrémně dlouhé. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz např. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum sp. zn. ) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná). Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení, když základní částka je běžně zvyšována u extrémně dlouhých soudních řízení, která zpravidla překročí dobu 10 let. Soud nepoužil vyšší základní sazbu odškodnění, když dobu namítaného řízení lze označit za již delší, což vede soud ke konstatovaní samotné existence nesprávného úředního postupu, avšak celková délka řízení není dlouhá nikoli však extrémně, aby se náhrada nemajetkové újmy blížila horní hranici 20 000 Kč, jak navrhuje žalobce. Soud dále souhlasí se žalovanou v tom směru, že je třeba zohlednit veškeré skutečnosti, které uvedenou délku fakticky zapříčinily. Soud stejně jako žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu. K tomu také usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum 30 sp. zn. Cdo 806 2012.

11. Uvedené řízení trvalo 9 let a 5 měsíců. Bylo projednáváno opakovaně na třech stupních soudní soustavy, vyjma Ústavního soudu ČR. Soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že je na místě snížit uvedené odškodnění o 10 % s ohledem na počet stupňů soudní soustavy. Ve věci rozhodoval soud I. stupně, soud II. stupně jako soud odvolací a Nejvyšší soud jako soud dovolací. Zde je nutné poukázat na skutečnost, že byť byla různá rozhodnutí soudu I. stupně ze strany odvolacího soudu zrušena, jednalo se však o situace, kdy teprve v mezidobí právě docházelo k upřesňování jejich návrhů ze stran účastníků. Byl zaujat právní názor odvolacího soudu tak, že ve věci je dán naléhavý právní zájem a na základě tohoto již bylo ve věci rozhodnuto správně. Toto druhé a poslední rozhodnutí ve věci samé bylo ze strany odvolacího soudu potvrzeno.

12. V otázce parametru procesní složitosti soud dospěl k závěru, že právě v tomto směru bylo řízení extrémně složité a právě tato procesní složitost zásadním způsobem přispěla k celkové délce uvedeného řízení. Žalobce se domáhal navrácení daru a dalších rozhodnutí soudu s tím, že v průběhu řízení ze strany žalobce byl navyšován i počet žalovaných o čemž muselo být rozhodováno soudem. Dále byla podávány návrhy na vydání předběžných opatření. Opakovaně bylo rozhodováno o žádosti současného žalobce o osvobození od placení soudních poplatků. Stejně tak i žalovaní napadali rozhodnutí opravnými prostředky, o kterých musely nadřízené soudy také rozhodovat. V průběhu řízení došlo také k vyloučení projednání samostatných nároků a k následnému spojení. Z důvodu procesní složitosti soud dospěl k závěru, že je na místě snížit částku o 20 %

13. Co se týká významu řízení pro žalobce, ten soud stejně jako žalovaná shledal jako standardní, sice se jednalo o vrácení daru, kterým bylo členství v bytovém družstvu a týkalo se to bytové jednotky, nelze však odhlédnout od situace, že i v průběhu řízení žalobci bylo několikrát odňato přiznané osvobození od placení soudních poplatků, a to z toho důvodu, že bylo zjištěno, že výdělkové, osobní a majetkové poměry žalobce nejsou takové, aby přiznávaly právě toto osvobození od placení soudních poplatků, je na místě poukázat na skutečnost, že i majetková situace žalobce nebyla taková, jak byla v uvedeném řízení na počátku líčena. Ani se nejedná obecně o řízení, se kterými judikatura jak vnitrostátní, tak i Evropského soudu pro lidská práva obecně spojuje zvýšený význam pro účastníky jako je řízení trestní, opatrovnické, týkající se života a zdraví a pracovně právních sporů. Soud tak nedospěl k závěru o nutnosti moderace základní částky z tohoto důvodu.

14. Žalobce se na délce řízení svým procesním chováním takřka nepodílel, několikrát požádal o prodloužení lhůty k podání vyjádření nebo navržení důkazů, jedenkrát musel být urgován, jednalo se však o období několika dnů či týdnů. Soud má i z provedeného dokazování namítaným spisem za prokázané, že mezi takřka shodnými účastníky byla ještě vedena další dvě řízení o stejnou podstatu sporu. Soud tak nedospěl k závěru o nutnosti moderace základní částky z tohoto důvodu.

15. Soud zároveň ani nedospěl k závěru, že by bylo na místě zvyšovat toto uvedené zadostiučinění z důvodu postupu orgánů a státu. Naopak soud zde neshledal žádná závažnější pochybení, až na shora uvedené průtahy, díky kterým avšak soud také dospěl k závěru, že celková délka řízení je nepřiměřená.

16. Soud tak dospěl k základní částce za 9 let a 5 měsíců trvající řízení Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka ve výši 126 250 Kč. Na základě shora uvedených úvah snížit tuto částku o 30 % a dospěl k částce 88 375 Kč. Soud dospěl ke shodné částce, k jaké v rámci mimosoudního projednání nároku dospěla žalovaná a tuto částku žalobci vyplatila. Soud tak žalobu, kterou se žalobce domáhá částky 166 625 Kč, která představuje rozdíl mezi jím vypočteným přiměřeným zadostiučiněním ve výši 255 000 Kč a přiměřeným zadostiučiněním poskytnutým ze strany žalované ve výši 88 375 Kč, jako nedůvodnou zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. a 151 odst. 3 . Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb., kdy hodnota jednoho úkonu jest 300 Kč. Soud přiznal celkem 300 Kč za podání vyjádření ve věci.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí.