Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 365/2022-46
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 12 206,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 206,25 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 693,39 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 653,61 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 11 754,99 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 754,99 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 206,25 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 693,39 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 653,61 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 11 754,99 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 754,99 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 12. 8. 2022 domáhala zaplacení částky 12 206,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 20. 10. 2011 smlouvu o osobní kreditní kartě reg. číslo na základě které žalovanému poskytla revolvingový úvěr
až do limitu 60 000 Kč. Úvěr byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 11,75 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále též jen„ VOP“), Podmínky osobních kreditních karet (dále též jen„ Podmínky“) a Sazebník poplatků.
Na základě dodatku ke smlouvě o kreditní kartě došlo ke snížení limitu revolvingového úvěru na výši 20 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, když tyto nebyly z jeho strany hrazeny řádně a včas, žalobkyně v souladu s čl. 5 bod 5.1 písm. a) Podmínek ve spojení s čl. 5 bod 5.2 písm. g) Podmínek úvěr ke dni 23. 5. 2022 zesplatnila. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován zesplatňujícím výpisem. Následně žalobkyně dle čl. 5 bod.
5.1 písm. a) Podmínek ve spojení s čl. 5 bod 5.2 písm. a) Podmínek odstoupila od Smlouvy.
Ke dni 8. 8. 2022 činila dlužná částka celkem 16 553,25 Kč, z toho jistina 11 754,99 Kč, poplatky 451,26 Kč, smluvní úrok 3 693,39 Kč a úrok z prodlení 653,61 Kč. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní výzvě.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
4. Ze smlouvy o úvěru a smlouvy o osobní kreditní kartě číslo ze dne 20. 10. 2011, Podmínek osobních kreditních karet a oznámení žalobkyně o úrokových sazbách, soud zjistil,
že účastníci uzavřeli dne 20. 10. 2011 smlouvu o úvěru (čl. I. smlouvy) a smlouvu o osobní kreditní kartě číslo (čl. II. smlouvy), na základě které se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu VISA Electron a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě až do výše úvěrového limitu 60 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal vyčerpanou jistinu úvěru splácet
v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, s tím, že minimální výše měsíční splátky spolu se splatnými úroky je 100 Kč, splatných vždy 25. dne příslušného kalendářního měsíce, a současně se zavázal z vyčerpané jistiny platit úroky ve výši 11,75 % ročně, přičemž výše splátky jistiny vyčerpaného úvěru a výše platných úroků byla žalovanému vždy oznámena ve výpisu z účtu ke kreditní kartě. Ve smlouvě bylo sjednáno oprávnění žalobkyně provádět úhradu splátek vyčerpané jistiny a úroků převodem z běžného účtu žalovaného
a žalovaný se zavázal zajistit, aby na běžném účtu byly v den splatnosti odpovídající peněžní prostředky. Nedílnou součástí této smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, podmínky k osobním kreditním kartám žalobkyně, oznámení a sazebník. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo dále sjednáno, že veškerá korespondence bude žalovanému zasílána na adresu adresa žalovaného. Dle čl. 5 bod 5.1 písm. a) ve spojení s čl. 5 bod 5.2 písm. a) Podmínek osobních kreditních karet byla žalobkyně oprávněna v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy odstoupit od smlouvy. Dle čl. čl. 5 bodu 5.1 písm. a) ve spojení s čl. 5 bod. 5.2 písm. g) Podmínek osobních kreditních karet byla žalobkyně dále oprávněna v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy, požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství.
5. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 20. 10. 2011, že účastníci uzavřeli dne 4. 7. 2012 dodatek ke shora uvedené smlouvě, jímž došlo ke snížení výše limitu na částku 20 000 Kč. Současně žalovaný v tomto dodatku potvrdil, že obdržel a převzal kreditní kartu VISA Electron a PIN k této kartě a banka potvrdila provedení aktivace kreditní karty.
6. Z přehledu poplatků spojených s úvěrem a ze sazebníku soud zjistil, že poplatek za správu
a vedení účtu úvěrových zdrojů za každý započatý měsíc po celou dobu trvání úvěrového obchodu byl stanoven pevnou částkou 30 Kč měsíčně. Poplatek za zaslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky činí 500 Kč.
7. Z historického výpisu a z výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 23. 5. 2022 soud zjistil,
že žalovaný dne 12. 7. 2012 čerpal úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný opakovaně nehradil
sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně za žalovaným na jistině evidovala pohledávku ve výši 11 754,99 Kč na poplatcích za spravování úvěru 450 Kč a za zaslání upomínky 1,26 Kč, celkem tedy k datu výpisu čerpání a poplatky činily 12 206,25 Kč, proto okamžikem vyhotovení výpisu ze dne 23. 5. 2022 nastala splatnost jeho dluhů ze smlouvy a žalovanému byla předepsána splátka v celkové výši 15 987,90 Kč, splatná 23. 5. 2022, sestávající z čerpané jistiny a poplatků ve výši 12 206,25 Kč, úroků ve výši 184,16 Kč, úroků po splatnosti ve výši 3 221,48 Kč a úroků z prodlení ve výši 376,01 Kč. Ke dni 8. 8. 2022 evidovala žalobkyně pohledávku za žalovaným
na jistině ve výši 11 754,99 Kč, na poplatcích ve výši 450 Kč, na úroku ve výši 11 754,99 Kč
a na úroku z prodlení ve výši 653,61 Kč.
8. Z odstoupení od Smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 9. 5. 2022 včetně dodejky, že žalobkyně dopisem ze dne 9. 5. 2022 žalovanému oznámila, že v důsledku porušení smlouvy,
jak je definováno v čl. 5 a) Podmínek osobních kreditních karet v souladu s Podmínkami odstupuje od Smlouvy o osobní kreditně kartě. Tento dopis byl žalovanému zaslán poštou na adresu uvedenou ve smlouvě. Jelikož žalovaný nebyl při doručování zastižen, byla zásilka u pošty uložena od 12. 5. 2022 do 30. 5. 2022 a následně z důvodu nevyzvednutí žalovaným v úložní době, byla vrácena žalobkyni zpět.
9. Z předžalobní upomínky a z potvrzení o podání soud zjistil, že dopisem ze dne 30. 5. 2022, odeslaným téhož dne, byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu před podáním žaloby.
10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
11. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 20. 10. 2011 smlouvu o úvěru a smlouvu o osobní kreditní kartě číslo na základě níž se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu VISA Electron a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě až do výše úvěrového limitu 60 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal vyčerpanou jistinu úvěru splácet v pravidelných měsíčních splátkách
ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, s tím, že minimální výše měsíční splátky spolu se splatnými úroky je 100 Kč, splatných vždy 25. dne příslušného kalendářního měsíce, a současně se zavázal z vyčerpané jistiny platit úroky ve výši 11,75 % ročně, přičemž výše splátky jistiny vyčerpaného úvěru a výše platných úroků byla žalovanému vždy oznámena ve výpisu z účtu ke kreditní kartě. Nedílnou součástí této smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, podmínky k osobním kreditním kartám žalobkyně, oznámení a sazebník. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo dále sjednáno, že veškerá korespondence bude žalovanému zasílána na adresu adresa žalovaného. Dle čl. 5 bod 5.1 písm. a) ve spojení s čl. 5 bod 5.2 písm. a) Podmínek osobních kreditních karet byla žalobkyně oprávněna v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy odstoupit od smlouvy. Dle čl. čl. 5 bodu 5.1 písm. a) ve spojení s čl. 5 bod. 5.2 písm. g) Podmínek osobních kreditních karet byla žalobkyně dále oprávněna v případě,
že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy, požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství.
Dne 4. 7. 2012 účastníci uzavřeli dodatek ke smlouvě, jímž došlo ke snížení výše úvěrového limitu na částku 20 000 Kč. Současně žalovaný v tomto dodatku potvrdil, že obdržel a převzal kreditní kartu VISA Electron a PIN k této kartě a banka potvrdila provedení aktivace kreditní karty. Žalovaný dne 12. 7. 2012 čerpal jistinu v celkové výši 20 000 Kč. Opakovaně však nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně dopisem ze dne 9. 5. 2022 od smlouvy odstoupila a úvěr ke dni 23. 5. 2022 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován zesplatňujícím výpisem.
Ke dni 8. 8. 2022 činila dlužná pohledávka ze smlouvy na jistině částku 11 754,99 Kč,
na poplatcích částku 451,26 Kč, na úroku částku 3 693,39 Kč a na úroku z prodlení částku
653,61 Kč. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu upomínkou, která byla žalovanému odeslána téhož dne.
12. Podle § 3028 odst. 3 zák.č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva
a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran,
že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
13. Podle ustanovení § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ obchodní zákoník“) třetí část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.
14. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d/ obchodního zákoníku se třetí částí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).
15. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se smlouvou
o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle ustanovení § 502 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak
v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky
v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.
17. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
18. Podle ustanovení § 506 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, je-li dlužník
v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce,
je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
19. Podle ust. § 517 odst.1 , 2 zák.č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník ve znění platném a účinném
do 31.12.2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní
ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat
i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
20. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
21. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 261 odst. 3 písm. d/ obchodního zákoníku soud dovozuje obchodněprávní charakter smluvního vztahu účastníků, když se dle právní teorie jedná
o tzv.„ absolutní obchod“. Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku, když žalobkyně splnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč, a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Vzhledem k prodlení žalovaného se splácením splátek úvěru žalobkyně přistoupila ke kapitalizaci (sesplatnění) úvěru a žalovaný byl povinen uhradit jednorázově úvěrovému věřiteli celý poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými obchodními úroky a poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení co do průběhu splácení úvěru a s ohledem na nastavení povinnosti plnění žalovaným výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil
a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni na čerpaný úvěr další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradil. Žalovaný takto nepostupoval, nárok žalobkyně na úhradu úvěrové jistiny a obchodního úroku tedy soud shledává důvodným. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdil) splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní,
a to včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, jejichž výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
22. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšnou stranou, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč, celkem tedy 900 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), 3x paušální náhrada výdajů po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč za tyto úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrada za 21% DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky k aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, protože řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 2 252 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní. Pro úplnost pak soud dodává, že podmínka obsažená v ustanovení § 142a o. s. ř. o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů byla splněna.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.