Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
19 C 41/2022-92
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 80 245 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 541 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 41 541 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se pro částku ve výši 12 625 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 157,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 987,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 092,65 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 27,8 % ročně z částky 42 633,65 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, částečně zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 955 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 955 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba se pro částku ve výši 10 124 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 510,92 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 362,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 271,79 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 21 226,79 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, částečně zamítá.
V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 681 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 541 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 41 541 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se pro částku ve výši 12 625 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 157,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 987,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 092,65 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 27,8 % ročně z částky 42 633,65 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, částečně zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 955 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 955 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba se pro částku ve výši 10 124 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 510,92 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 362,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 271,79 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 21 226,79 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, částečně zamítá. V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 681 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 80 245 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela se žalovaným ve dnech 15. 9. 2016 a 21. 6. 2016 smlouvy zápůjčkách číslo číslo na základě kterých poskytla žalovanému prostředky ve výši 50 000 Kč (nárok číslo) a 29 000 Kč (nárok číslo). K nároku číslo žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Uvedenou částku převzal žalovaný hotově v den uzavření smlouvy a zavázal se vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 65 000 Kč, tedy zápůjčku ve výši 50 000 Kč, souhrnný poplatek, tedy celkovou výši poplatků související s poskytnutím zápůjčky ve výši 15 000 Kč, a to formou 12 měsíčních splátek po částce 5 413 Kč, poslední splátka ve výši 5 417 Kč byla stanovena na 15. 9. 2017. příjmení ve výši 15 000 Kč se skládá z úroku ve výši 7 845 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 27,80 % ročně a dále částky za zpracování ve výši 500 Kč a částky za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 655 Kč. Žalovaný dlužné splátky řádně nehradil, poslední platbu provedl dne 21. 11. 2016 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka vymáhaná v tomto řízení postoupena na žalobkyni s účinností od téhož dne. Uvedené bylo žalovanému písemně oznámeno. Dle sdělení žalobkyně uhradil žalovaný na předmětnou smlouvu celkem částku ve výši 8 459 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 54 166 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 42 633,65 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 532,35 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 987,88 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 157,55 Kč, úrok ve výši 27,80 % ročně z dlužné jistiny ve výši 42 633,65 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 42 633,65 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. K nároku číslo žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Uvedenou částku převzal žalovaný hotově v den uzavření smlouvy a zavázal se vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 39 124 Kč, tedy zápůjčku ve výši 29 000 Kč, souhrnný poplatek, tedy celkovou výši poplatků související s poskytnutím zápůjčky ve výši 10 124 Kč, a to formou 15 měsíčních splátek po částce 2 609 Kč, poslední splátka ve výši 2 598 Kč byla stanovena na 19. 9. 2017. příjmení ve výši 10 124 Kč se skládá z úroku ve výši 5 695 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně a dále částky za administrativní činnost ve výši 4 429 Kč. Žalovaný dlužné splátky řádně nehradil, poslední platbu provedl dne 2. 12. 2016 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka vymáhaná v tomto řízení postoupena na žalobkyni s účinností od téhož dne. Uvedené bylo žalovanému písemně oznámeno. Dle sdělení žalobkyně uhradil žalovaný na předmětnou smlouvu celkem částku ve výši 13 045 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 26 079 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 21 226,79 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4 852,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 362,11 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 510,92 Kč, úrok ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 226,79 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 226,79 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř., soud usnesením ze dne 4. 4. 2022, č. j. 19 C 41/2022-69, žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobním návrhu, žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud z doložených listin zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce číslo (nárok číslo) zjistil, že tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba) se žalovaným dne 15. 9. 2016, v souladu s ní poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 15 000 Kč v 12 měsíčních splátkách po částce 5 413 Kč s tím, že poslední splátka činí 5 417 Kč. příjmení 15 000 Kč se skládá z úroku ve výši 7 845 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 27,80 % ročně a dále částky za zpracování ve výši 500 Kč a částky za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 655 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši 50 000 Kč a vyjádřil souhlas se smluvními podmínkami. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného doložila žalobkyně k výzvě soudu zákaznickou kartu ze dne 15. 9. 2016 ze které vyplývá, že žalovaný sdělil – mimo jiné, výši měsíčních příjmů celkem v částce 68 000 Kč čistého, kdy však podklady pro toto sdělení (pracovní smlouvu, daňové přiznání) žalobkyně nedoložila. Z tvrzení žalobkyně dále soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 8 459 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 soud zjistil, že pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 14. 6. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. K nároku číslo soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba) uzavřela se žalovaným dne 21. 6. 2016 smlouvu o zápůjčce, v souladu s ní poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 29 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 10 124 Kč v 15 měsíčních splátkách po částce 2 609 Kč s tím, že poslední splátka činí 2 598 Kč. příjmení 10 124 Kč se skládá z úroku ve výši 5 695 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně a dále částky za administrativní činnost ve výši 4 429 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši 29 000 Kč a vyjádřil souhlas se smluvními podmínkami. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného doložila žalobkyně k výzvě soudu zákaznickou kartu ze dne 21. 6. 2016, ze které vyplývá, že žalovaný sdělil – mimo jiné, výši měsíčních příjmů celkem v částce 25 000 Kč čistého, kdy však podklady pro toto sdělení (např. uváděné výpisy z bankovního účtu) žalobkyně nedoložila. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 13 045 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 soud zjistil, že pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 14. 6. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dne 12. 3. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § číslo úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § číslo odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrových smluv), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takovýmto způsobem: K nároku číslo má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 15. 9. 2016 smlouvu o úvěru, ačkoliv tato byla označena jako smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. K nároku číslo má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 6. 2016 smlouvu o úvěru, ačkoliv tato byla označena jako smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 29 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit ve lhůtě do 15. 9. 2017 (nárok číslo) a do 19. 9. 2017 (nárok číslo). V předmětné věci se soud nejprve zabýval otázkou, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o úvěru. Žalovaný v daném právním jednání představující uzavírání smlouvy o úvěru vystupoval jako spotřebitel, z tohoto důvodu se takové právní jednání posuzuje i dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při takovém posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem, nicméně nemůže spoléhat pouze na jeho tvrzení. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda bude spotřebitel v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě však nebylo prokázáno, že žalobkyně dostatečně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného nad rámce informací poskytnutých žalovaným, které se navíc v časovém kontextu jeví jako velice rozporuplné. V první žádosti – zákaznické kartě vyplněné k poskytnutí úvěru uvedl žalovaný – mimo jiné, výši svých příjmů v částce 25 000 Kč měsíčně (a to dne 21. 6. 2016), kdy následně ve druhé žádosti, zákaznické kartě vyplněné za ani ne tři měsíce uvedl výši svého čistého měsíčního příjmu již v částce 68 000 Kč měsíčně (a to dne 15. 9. 2016). Ani v jednom případě nedoložila žalobkyně listiny, které by tato tvrzení dokládala. Žalobkyně se v rámci zjišťování informací od žalovaného zřejmě spokojila pouze s tímto konstatováním ze strany žalovaného. Žalobkyně nedisponuje žádnými dalšími doklady. Soud tak uzavřel, že žalobkyně se nedostatečně zabývala schopností žalovaného dostát v budoucnu svým závazkům ze smluv o úvěru a schopností úvěr vůbec splácet. Dle shora uvedeného pokládá soud smlouvy o spotřebitelských úvěrech uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným za neplatné, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání žalobkyně (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně tedy na základě neplatných smluv o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a 29 000 Kč, které byl žalovaný povinen splácet dle splátkového kalendáře. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil na příslušné smlouvy částky ve výši 8 459 Kč (na nárok číslo) a ve výši 13 045 Kč (na nárok číslo). Ve zbývajícím neuhrazeném rozsahu tak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. a žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částky 41 541 Kč (výrok I.) a 15 955 Kč (výrok III.), a to z titulu bezdůvodného obohacení. Dále soud shledal důvodný nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení (§1970 občanského zákoníku) z dlužných částek, když žalovaný se s jejich úhradou ocitl v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
11. Výrok V. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla žalobkyně ve věci úspěch pouze částečný, v rozsahu 43,29 % Náklady žalobkyně spočívají v již zaplaceném soudním poplatku v částce 3 032 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a dále nákladech právního zastoupení - odměna za zastoupení advokátem 3 x 4 140 Kč dle § 7 odst. 5 bodu vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky, 2 923,20 Kč DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy 20 053,20 Kč. S ohledem na procento úspěchu žalobkyně činí náhrada nákladů řízení částku 8 681 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
V odvolání musí být uvedeno, kterému soudu je určeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.
Odvolání musí být podáno s potřebným počtem stejnopisů tak, aby každý účastník dostal jeden stejnopis a jeden stejnopis zůstal soudu.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.