Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 302/2022-26

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 979 Kč do tří dnů

od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 021 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 226,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 082,19 Kč a úrok

ve výši 20, 74 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 188,88 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 979 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 021 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 226,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 082,19 Kč a úrok ve výši 20, 74 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 188,88 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum a doplněnou dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 226,04 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 082,19 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, úrokem 20,74 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 250 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,74 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši

14 250 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 80 týdenních splátkách po 607 Kč počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni

datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 25 000 Kč ode dne

datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,74 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 7 021 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 082,19 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 226,04 Kč, úroků ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení

v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovanou (jako zákazníkem), byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalované částku ve výši 25 000 Kč a žalovaná

se zavázala vrátit částku 48 500 Kč, z čehož částka 23 500 Kč měla představovat poplatek ve výši 5 000 Kč, úrok ve výši 4 250 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 250 Kč. Žalovaná měla plnit společnosti právnická osoba v 80 týdenních splátkách po 607 Kč. Žalovaná podpisem Smlouvy stvrdila, že převzala částku 25 000 Kč od společnosti právnická osoba (ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum). Žalovaná do žádosti

o poskytnutí spotřebitelského úvěru písemně prohlásila, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu určitou do datum a její příjem činí 19 059 Kč, má půjčku u právnická osoba anonymizováno ve výši 15 000 a další půjčku u právnická osoba, na kterou platí měsíční splátku ve výši 2 000 Kč. Další výdaje uvedla žalovaná na bydlení ve výši 8 000 Kč a osobní výdaje ve výši

4 000 Kč, celkem tedy uvedla výdaje ve výši 14 000 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; žalobkyně tvrdila, že žalovaná zaplatila částku 7 021 Kč. Pohledávka žalované byla společností právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne

datum, a to s účinností ke dni datum, což bylo žalované písemně oznámeno. Oznámení

o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne datum a žalovaná byla v něm byla vyzvána, aby dluh zaplatila do 10-ti dnů (Ze smlouvy o postoupení, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího lístku). Žalobkyně dne datum vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 47 740 Kč, a to nejpozději do datum, když výzva byla žalované odeslána dne datum; (z předžalobní upomínky ze dne datum a z podacího lístku).

4. Po hodnocení shora uvedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne

datum společnost právnická osoba na základě uzavřené smlouvy poskytla žalované částku 25 000 Kč a žalovaná se jí zavázala vrátit částku 29 250 Kč v 80 týdenních splátkách

po 607 Kč, počínaje dne datum. Žalovaná zaplatila pouze částku 7 021 Kč. Pohledávka

za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované věřitelem písemně oznámeno, když oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne datum a žalovaná byla v něm byla vyzvána, aby dluh zaplatila do 10-ti dnů. Žalovaná před uzavřením smlouvy vyplnila žádost o poskytnutí úvěru, podle níž její celkový příjem činil cca částka z pracovního poměru na dobu určitou do datum a její běžné výdaje domácnosti včetně splátek dalších úvěrů činily cca 14 000 Kč.

5. Podle ustanovení , (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který

je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující)

a žalovanou (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových

a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

11. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru,

že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl

o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které

z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná věřiteli poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ve smyslu ust. , a že věřitel tyto poměry prověřoval nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila pouze kartu zákazníka, dle které měla žalovaná prohlásit, že její příjem činí částka měsíčně, což však nebylo žádným způsobem osvědčeno (výplatní páskou, pracovní smlouvou apod.). V řízení nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by jakkoliv zkoumala výdaje žalované, pouze z karty zákazníka mohla žalobkyně zjistit, že žalovaná má další úvěru u společnosti právnická osoba a další úvěr u právnická osoba, při výši měsíční splátky 2 000 Kč. Nadto nelze přehlédnout, že žalovaná měla uzavřenu pracovní smlouvu pouze do datum. Za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s tvrzením žalované o výši jejího příjmu, aniž by tento byl jakkoliv doložen, a vůbec nijak se nezabýval (konkrétními) výdaji žalované, i když věděl, že žalovaná má

i další úvěr, a když věděl, že cca 4 měsíce od uzavření smlouvy žalované skončí pracovní smlouva (a z ničeho nebylo zřejmé, že bude mít další příjem) nelze než uzavřít, že věřitel neposuzoval podle ust. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (věřitel) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena podle ust. o.z., nelze plnění z titulu smlouvy o úvěru přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

14. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 17 979 Kč, představující rozdíl mezi částkou poskytnutou žalované ve výši 25 000 Kč a částkou již zaplacenou ve výši 7 021 Kč; uvedenou částku je tedy žalovaná povinna žalobkyni zaplatit.

15. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok

na náhradu nákladů řízení v částce 1 188,88 Kč, přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 72 % a úspěchu žalované v rozsahu

28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 250 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky

č. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %

z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu a režijní paušál za podání

ze dne datum, když výzva soudu předcházející tomuto podání směřovala především k doplnění důkazů (nikoliv tvrzení), a i kdyby směřovala k doplnění tvrzení o úvěruschopnosti žalovaného, má soud za to, že lze po žalobkyni, která je zastoupena advokátem, oprávněně požadovat, aby již samotný návrh na zahájení řízení dostatečně určitá tvrzení v uvedeném směru obsahoval a nebyl doplňován až na výzvu soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, lze toto rozhodnutí vykonat.