Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 478/2022-20
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbylé části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne datum ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky
částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne datum s žalovaným distančním způsobem uzavřely smlouvu o tzv. revolvingovém úvěru číslo. Z titulu této smlouvy byla žalovanému žalobkyní vyplacena jistina částka, kterou žalovaný žalobkyni nesplatil. příjmení dlužného plnění nárokovaného žalobkyní vůči žalovanému pak tvoří poplatek za čerpání úvěru ve výši částka, úroky z poskytnutých peněžních prostředků v souhrnné výši částka a účelně vynaložené náklady ve výši částka. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku částka a od datum je v prodlení, čímž žalobkyni vzniká nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní upomínkou dne datum, žalovaný však ani poté dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. , a zjistil následující skutkový stav: Distančně uzavřenou revolvingovou úvěrovou smlouvou číslo ze dne datum, výpisy k revolvingovému úvěru, výpisem z účtu věřitele, kopií občanského průkazu žalovaného bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne datum revolvingovou úvěrovou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě žalovaný postupně vyčerpal z poskytnutého úvěru celkem částku částka. Žalovaný se zavázal splácet úvěr formou měsíčních splátek po částkách alespoň částka až do zaplacení poskytnutého úvěru pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení. Nadto se žalovaný zavázal ještě zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a úroky za poskytnutí úvěru ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a v případě prodlení dále i náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka za každý započatý kalendářní měsíc prodlení
a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně neeviduje ke dni podání žaloby žádnou úhradu od žalovaného. Žalobkyně tak evidovala za žalovaným celkovou dlužnou částku ve výši částka.
4. Dále soud z výpisu zapsaných věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalovanému, že proti němu byla vedena další čtyři řízení o zaplacení pohledávek v různých výších a od různých společností a v souvislosti s neplněním uložených povinností jsou proti němu vedena i exekuční řízení. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, vzal soud za prokázané, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit společnosti právnická osoba částku částka s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení, a to z titulu dlužného úvěru.
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný uzavřel distančním způsobem s žalobkyní dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu byly na jeho účet postupně zaslány peněžní prostředky v celkové výši
částka. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně částka, zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru, úroky za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady. Žalovaný žalobkyni neuhradil žádnou částku, přičemž ze spisu nevyplynulo, že by žalovaný hradil více, než tvrdí žalobkyně. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalobkyně zabývala zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného, v žalobě toto ani netvrdila.
6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dle jen „o.z.“), dle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1968 o.z. věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelskému úvěru (dále jen„ ZoSÚ“).
12. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru podepsaná mezi žalobkyní a žalovaným dne datum, je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného úvěr včetně poplatku splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného zkoumala, v žalobě toto ani netvrdila. Žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se dobrovolně zbavila svého práva obdržet od soudu náležité poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), v jakém směru má svá tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti doplnit.
16. K posouzení neplatnosti smlouvy soud uvádí, že povinnost zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele stanovil již zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platný a účinný do 30. 11. 2016, přičemž následkem nesplnění této povinnosti, byla absolutní neplatnost smlouvy. příjmení jazykovým výkladem ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ by sice bylo možné dovodit, že podle platné úpravy se jedná pouze o neplatnost relativní, smysl a účel zákona a historický vývoj v oblasti spotřebitelských úvěrů směřující ke stále větší ochraně spotřebitele tomu však neodpovídá, o čemž svědčí i vývoj dosavadní judikatury. Soud přitom odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, dle něhož„ v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele“ Soud proto neplatnost uvedenou v § 87 odst. 1 ZoSÚ, k níž v důsledku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dochází, posoudil jako absolutní a při právním posouzení věci k ní přihlédl z úřední povinnosti.
17. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o.z., z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o.z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku částka, přičemž žalovaný na tuto částku žalobkyni dosud vrátil pouze částku ve výši částka
a je tak povinen žalobkyni vydat ještě část bezdůvodného obohacení ve výši částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po splatnosti úhrady dlužných částek uvedených v předžalobní upomínce ze dne datum. Uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
18. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v části převyšující částku, v níž soud žalobě vyhověl, pak soud žalobu zamítl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť požadované částky neměly oporu v platné smlouvě, popř. zákonný úrok z prodlení byl požadován za období, kdy žalovaný nebyl ještě v prodlení).
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř shodný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).