Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 480/2020-90

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci

pro zaplacení 18 146 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, s návrhem na to, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 740 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 421,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 864,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 156,18 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,53 % ročně z částky 5 156,18 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a částku ve výši 11 406 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 839 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 251,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 8 649,44 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 649,44 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, s návrhem na to, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 740 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 421,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 864,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 156,18 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,53 % ročně z částky 5 156,18 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a částku ve výši 11 406 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 839 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 251,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 8 649,44 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 8 649,44 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným byla dne 30. 11. 2017, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky ve výši 19,53 % ročně a poplatky v pravidelných 60 týdenních splátkách v jednotlivé výši 244 Kč, a to do 24. 1. 2019 právnická osoba, opět po řádném posouzení úvěruschopnosti, se žalovaným dále uzavřela dne 19. 9. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky ve výši 23,72 % ročně a poplatky v pravidelných 58 týdenních splátkách v jednotlivé výši 457 Kč, a to do 30. 10. 2018. Žalovaný z titulu uvedených smluv uhradil pouze 8 400 Kč a 15 100 Kč, zbývající poskytnuté peněžní prostředky ve sjednaných lhůtách nevrátil, a dostal se tak do prodlení. Neuhradil ničeho ani na výzvu předžalobní.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok jí uplatněný v celém rozsahu neuznává. Namítl, že žalobkyně nepředložila přehled splátek, z něhož by vyplývalo, kdy a kolik žalovaný z titulu uvedených smluv uhradil. Dále není prokázáno, jak byly jednotlivé splátky započítány na jistinu, úrok a administrativní poplatek, a kdy nastala splatnost poslední splátky. Je tak neetické a v rozporu s dobrými mravy, že si žalobkyně nárokuje i poplatek za hotovostní inkaso splátek, když nijak neprokazuje, že by tuto svou smluvní povinnost splnila. Žalovaný dále rozporuje samotné uzavření úvěrové smlouvy ze dne 30. 11. 2017, když se jedná o zápůjčku, tedy kontrakt reálný, a žalobkyně neprokázala předání finančních prostředků žalovanému. Žalovaný nemá za prokázané prověření úvěruschopnosti, když je zřejmé, že druhá zápůjčka byla poskytnuta za účelem refinancování původní zápůjčky. Z uvedených důvodů žalovaný nárok považuje za předčasný, neurčitý, nepřezkoumatelný a nedůvodný, a proto navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a přiznal k rukám opatrovníka žalovaného náhradu nákladů řízení v plné výši.

3. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

4. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným byla dne 30. 11. 2017, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky ve výši 19,53 % ročně a poplatky v pravidelných 60 týdenních splátkách v jednotlivé výši 244 Kč, a to do 24. 1. 2019 právnická osoba, se žalovaným dále uzavřela dne 19. 9. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč (smlouvami o spotřebitelském úvěru). U obou uvedených smluv právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného formou takzvané zákaznické karty, do níž žalovaný vyplnil své disponibilní příjmy a měsíční výdaje, a dále pozici, na níž byl v době uzavření smluv zaměstnán (kartami zákazníka s emblémy anonymizováno, žádostmi o půjčku). příjmení formou úvěruschopnost neposuzovala. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky ve výši 23,72 % ročně a poplatky v pravidelných 58 týdenních splátkách v jednotlivé výši 457 Kč, a to do 30. 10. 2018. Žalovaný z titulu uvedených smluv uhradil pouze 8 400 Kč a 15 100 Kč, zbývající poskytnuté peněžní prostředky ve sjednaných lhůtách nevrátil, a dostal se tak do prodlení. Neuhradil ničeho ani na výzvu předžalobní (prokázáno předžalobní výzvou a poštovním podacím archem). Celá pohledávka byla žalobkyni postoupena dne 29. 11. 2019, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, oznámením o postoupení, podacím lístkem).

5. Na základě závěru o skutkovém stavu soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení věci:

6. Stěžejním elementem k posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku je splnění zákonných předpokladů kladených na uzavírání smluv o spotřebitelských úvěrech.

7. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona číslo sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ z. o. s. ú.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1 z. o. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Žalobkyně neprokázala řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného, když u obou úvěrových spotřebitelských smluv vycházela pouze z karet zákazníka, v nichž lze nalézt jen žalovaným tvrzené příjmy a výdaje, přičemž tyto měly být žalovaným doloženy výplatními páskami, pracovními smlouvami, a bankovními výpisy tak, jak se z těchto zákaznických karet podává. Lze přisvědčit žalobkyni, že jí nelze přičítat k tíži skutečnost, že již nedisponuje těmito pracovními smlouvami, případně bankovními výpisy. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, měla však zákonnou povinnost zkoumat úvěruschopnost nejen prostřednictvím tvrzení žalovaného, nýbrž měla se zaměřit na komplexní posouzení jeho majetkové situace, k čemuž zákaznická karta sama o sobě, nadto bez předložení příslušných výpisů, jež měly být podkladem pro tuto kartu a tedy posouzení úvěruschopnosti, nemůže stačit. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, měla k dispozici i jiné nástroje, například databáze příjmení, BRKI/NRKI, případně veřejný insolvenční rejstřík, jejichž využitím by projevila alespoň elementární snahu majetkovou situaci žalovaného posoudit. Toto však neučinila, ostatně využití uvedených, případně jakýchkoli jiných registrů a databází ani netvrdila. Druhá smlouva spotřebitelském úvěru, což je ostatně patrno přímo ze zákaznické karty, byla uzavřena za účelem refinancování jí předcházející úvěrové smlouvy, z čehož mohlo být právní předchůdkyni žalobkyně patrno, že schopnost žalovaného splácet úvěr je přinejmenším problematická, zejména s ohledem na to, že mezi uzavřením jednotlivých smluv uběhla doba čítající asi devět týdnů (19. 9. 2017 / 30. 11. 2017). Na žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, jakožto podnikatele zaměřeného na poskytování úvěrů, jsou kladeny přísnější zákonné nároky ve smyslu z. o. s. ú., oproti fyzickým osobám, jež oprávněním poskytovat tento typ úvěrů nedisponují, a nemají na rozdíl od žalobkyně a jí podobných subjektů ani příslušné technické, personální ani právní zázemí pro komplexní posouzení úvěruschopnosti, a lze tedy důvodně očekávat, že k jejich splnění žalobkyně vyvine odpovídající snahu. Toto však neučinila. Naopak jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru postupovala v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. o. s. ú., když poskytla spotřebitelský úvěr navzdory tomu, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplynulo, že jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Proto soudu nezbylo, než obě smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit jako neplatné dle § 580 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. o. s. ú., pro rozpor s § 86 z. o. s. ú., a žalobu zcela zamítnout jako nedůvodnou. Ačkoli má soud za prokázané, že peněžní prostředky byly na základě uvedených smluv poskytnuty, když žalovaný svými podpisy stvrdil jejich převzetí právě okamžikem podpisu smluv. Opačný závěr by vedl k přepjatému právnímu formalismu. Soud však pro úplnost dodává, že z důvodu vrácení, respektive přeplacení dlužných jistin jednotlivých spotřebitelských úvěrů žalovaným, což žalobkyně ostatně sama tvrdila v žalobě, nepřipadá v úvahu ani posouzení nároku v části poskytnutých jistin jakožto bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., a tedy posouzení žaloby jako důvodné právě v části poskytnutých jistin. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, byť by podle , s ohledem na plný procesní úspěch žalovaného, měla být přiznána jemu. V důsledku procesní neaktivity žalovanému, jemuž byl ustanoven opatrovník, žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.