Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 6/2023-35
Okresní soud v Klatovech rozhodl anonymizováno celé jméno řešitele, ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši anonymizováno ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným smlouvu o anonymizováno číslo kterou žalovaný podepsal datum. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě anonymizováno ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající z uvedené smlouvy, včas a řádně poskytnutý anonymizováno splácet, došlo k zesplatnění celého anonymizováno. Nová jistina anonymizováno sestávající se z nesplacené jistiny anonymizováno, veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí anonymizováno přirostlých ke dni zesplatnění anonymizováno tak činila částka. Žalobkyně oznámila zesplatnění anonymizováno žalovanému dopisem ze dne datum. Žalovaný se mimo jiné ve smlouvě zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny anonymizováno uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši anonymizována dvě slova z dlužné nové jistiny anonymizováno až do jejího zaplacení. Smluvní strany se dohodly, že souhrn všech uplatněných smluvních pokut žalobkyní nesmí přesáhnout součin čísla anonymizováno a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však částka. Žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně neplnil, žalobkyně proto zahájila řízení vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. spisová značka, kde byl 10. 6. 2020 vynesen rozsudek. Uvedeným rozsudkem soud mimo jiné rozhodl tak, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši částka dle bodu anonymizována dvě slova smlouvy ve výši anonymizováno z dlužné nové jistiny anonymizováno ve výši částka a to za období do datum. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny anonymizováno však trvalo i po datu datum. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu anonymizována dvě slova smlouvy, a to za období od datum do datum ve výši anonymizována dvě slova z částky částka, která činí částka. Tato částka nebyla žalovaným uhrazena i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou datum.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. dnem datum. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se k soudnímu jednání dostavila, na žalobě setrvala.
3. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
4. Z předložené smlouvy o anonymizováno číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem anonymizováno a žalovaným jako klientem dne datum. V popisu základních parametrů smlouvy bylo uvedeno, že se jedná o spotřebitelský anonymizováno podléhající režimu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském anonymizováno a zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Celková výše spotřebitelského anonymizováno měla činit částka, při celkové částce, kterou měl klient zaplatit ve výši částka, při době trvání anonymizována dvě slova měsíců, při výši anonymizováno splátky částka splatné vždy k anonymizováno dni každého kalendářního měsíce, při zápůjční úrokové sazbě anonymizováno ročně, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční anonymizováno sazba na celou dobu splácení anonymizováno, při zajištění dluhu žalovaného smluvními pokutami sjednanými pro případ prodlení s hrazením splátek, konkrétně v bodu anonymizováno., anonymizována tři slova smlouvy. Žalobkyně dopisem ze dne datum (listinný důkaz na č. l. 10 spisu) oznámila žalovanému zesplatnění anonymizováno, vyzvala jej k okamžité úhradě částky částka, která byla tvořena zbývající dlužnou původní jistinou anonymizováno ve výši částka, úrokem za poskytnutí anonymizováno přirostlým ke dni zesplatnění úvěru (tj. ke dni datum) ve výši částka, neuhrazenou smluvní pokutou ve výši částka a náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka. Z připojeného spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. spisová značka, a to konkrétně z žaloby a rozsudku ze dne 10. 6. 2020 č. j. číslo jednací (právní moc 14. 7. 2020), bylo prokázáno, že žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně od datum do zaplacení, dále úroku ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka a z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, zároveň žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka. Žaloba vycházela z téže anonymizováno smlouvy, jako předmětná žaloba o zaplacení částky částka, kdy částka částka představovala jistinu, částka částka náklady při prodlení (anonymizováno x částka za upomínky), smluvní pokutu částka částka (anonymizováno částka – smluvní pokuta dle článku anonymizována dvě slova smlouvy), částka částka pak představovala smluvní pokutu dle článku anonymizována dvě slova smlouvy z jistiny, tedy z částky částka za období od datum do datum. Předmětem žaloby podané u zdejšího soudu a vedené pod sp. zn. spisová značka je pak smluvní pokuta z jistiny, tedy z částky částka za období od datum do datum, která činí částka, a dle tvrzení žalobkyně má oporu v článku anonymizována dvě slova smlouvy.
5. Po právní stránce soud uzavřel, a v tomto směru nesdílí názor soudu vyslovený v rozsudku č. j. číslo jednací ze dne 10. 6. 2020, kdy tímto rozhodnutím není vázán, že smlouva o anonymizováno účastníky uzavřená je smlouvou absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný je v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitosti smlouvy o anonymizováno v intencích § 2395 o. z., je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti anonymizováno tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o anonymizováno nemůže být sjednána jako anonymizováno, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o anonymizováno. Pokud tedy účastníci ve smlouvě anonymizováno sjednají, což byl daný případ, musí to být anonymizováno přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje anonymizováno míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším anonymizováno sazbám uplatňovaným bankami při poskytování anonymizováno či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 ). Soudem k důkazu provedená průměrná úroková sazba pro daný typ anonymizováno v daném období, tj. v období poskytnutí anonymizováno při zadání délky splácení sjednaného úvěru, tj. anonymizováno ročně, zpracovaná anonymizována dvě slova bankou v rámci systému příjmení (listinný důkaz na č. l. 22 spisu), pak v sobě promítá i nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování anonymizováno a soud ji proto užil jako vodítko při srovnání obvyklých úrokových sazeb se sazbou sjednanou mezi účastníky řízení ve smlouvě, a to z pohledu její přiměřenosti. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším anonymizováno sazbám požadovaných bankami při poskytování anonymizováno či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil anonymizováno ročně, a byl sjednán jako pevný, po celou dobu splácení anonymizováno. Takto sjednaný úrok soud však hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Soud při posuzování nemravnosti anonymizováno vycházel z databáze obec anonymizována dvě slova o průměrných úrokových sazbách za daný typ spotřebitelského anonymizováno, neboť v ní je promítnuta jak minimální, tak maximální možná výše úrokových sazeb v bankovních sektorech.
6. Lze shrnout, že účastníky uzavřená smlouva o anonymizováno je absolutně neplatnou, protože smluvní ujednání představuje značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Soud tedy tuto nerovnováhu hodnotil jako důvod neplatnosti pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Nelze rovněž přehlédnout, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování anonymizováno, jak je soudu z úřední činnosti známo, a její konání, pokud požaduje úroky z půjčené částky významně vyšší než obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, případně tíseň je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné. A právě tyto okolnosti brání tomu, aby ujednání o výši úroků mohlo být v dané věci oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy. Je nutné mít na zřeteli i to, že požadováním placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří anonymizováno poskytly za daleko přiměřenějších podmínek. Žalobkyně jako věřitel zcela cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském anonymizováno schopni smyslu ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit. Jde o jednání věřitele, které nemůže požívat právní ochrany a to ani s odkazem na autonomii vůle, ani s odkazem na to, že žalovaný si byl plně vědom výše úrokové sazby. V této souvislosti lze odkázat např. na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 4. 2020 č. j. 25 Co 101/2020 – 96 či ze dne 17. 3. 2020 č. j. 64 Co 37/2020 – 97, kde krajský soud rozhodoval obdobné věci, v nichž společnost právnická osoba, byla rovněž žalobkyní jako v předmětné věci. Soud rovněž nemůže přehlédnout systém smluvních pokut, tak jak byl nastaven v anonymizováno smlouvě, konkrétně v článku anonymizováno., anonymizováno., anonymizována dvě slova smlouvy. Dle článku anonymizována dvě slova smlouvy, jestliže se klient – žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce anonymizováno dnů, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši částka a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce anonymizováno dnů. Dle článku anonymizována dvě slova smlouvy pak má poskytovatel anonymizováno – žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s prodlením vzniknou, a to ve výši částka za každou upomínku. Dle článku anonymizována dvě slova smlouvy pokud klient – žalovaný po zesplatnění anonymizováno nezaplatí novou jistinu anonymizováno v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli – žalobkyni smluvní pokutu ve výši anonymizováno z dlužné nové jistiny úvěru za každý anonymizováno prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zespaltnění anonymizováno až do jejího úplného zaplacení. I takovýto systém pokut svědčí o nerovném postavení smluvních stran a jen podporuje závěr soudu o absolutní neplatnosti anonymizováno smlouvy.
7. Jak bylo již výše uvedeno, předmětem žaloby byla částka částka představující smluvní pokutu dle článku anonymizována dvě slova smlouvy. Ujednání o smluvních pokutách jsou však existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvních pokut utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Ujednání o smluvní pokutě obsažené v anonymizováno smlouvě proto rovněž nebylo soudem shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. O tomto právním názoru byla žalobkyně na jednání konaném datum soudem vyrozuměna, i přes to na podané žalobě setrvala, na sdělený právní názor nereagovala. S ohledem na uvedené, soud žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.
8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy plným procesním úspěchem žalovaného ve sporu, kterému však žádné náklady v souvislosti s daným řízením nevznikly.
9. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka, ale soud k jejímu návrhu elektronický platební rozkaz nevydal, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, tedy do částky částka. Soud proto uložil žalobkyni částku částka zaplatit do 3 dnů od právní moci daného rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalobkyni jako straně ve sporu neúspěšné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).