Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 345/2022-42

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 24.895,04 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75 % od 28. 5. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 16.502,46 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z částky 9.127,76 Kč od 18. 3. 2022 do 27. 5. 2022 a dále jen z částky 127,76 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % jdoucím z částky 9.127,76 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75 % od 28. 5. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 16.502,46 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z částky 9.127,76 Kč od 18. 3. 2022 do 27. 5. 2022 a dále jen z částky 127,76 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % jdoucím z částky 9.127,76 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo ze dne datum, na jejímž základě žalované poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč právnická osoba jako poskytovatelka zápůjčky splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku). právnická osoba vycházela mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (příjmení). Dále prověřila

úvěruschopnost žalované prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr postupitelka rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalované, když konfrontovala doložené skutečnosti žalovanou s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalované dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru společnost právnická osoba dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná se pak zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s částkou ve výši 10.278 Kč, tj. celkem 20.278 Kč vrátit ve 100 týdenních splátkách po 203 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 181 Kč. Žalovaná však na svůj dluh zaplatila jen 1.000 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datum. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou celkem 25.502,46 Kč s příslušenstvím zahrnující úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 9.127,76 Kč, poplatku ve výši 8.867,28 Kč, sankčních poplatků ve výši 1.900 Kč, smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč a dále příslušenství tvořeného kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 607,24 Kč, úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.127,76 Kč od datum do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 11,75 % z dlužné jistiny ve výši 9.127,76 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se pak žalovaná telefonicky omluvila. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované ve smyslu a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum včetně formuláře označeného jako standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 10.000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 10.278 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 3.064 Kč, poplatku za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4.150 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3.064 Kč. Žalovaná se pak zavázala poskytnutou zápůjčku v celkové výši 20.278 Kč vrátit ve 100 týdenních splátkách po 203 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 181 Kč, vždy ke konci splátkového období. První splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Dále se strany dohodly, že zápůjční úroková sazba po celou dobu trvání smlouvy činí 29%.

4. Ze zákaznické karty má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, rozhodnutí o přiznání dávky. Z údajů o zaměstnavateli vyplývá, že žalované byla Úřadem práce, Krajská pobočka v Příbrami, vyplácena dávka – rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč. Žádné jiné příjmy žalovaná neměla. Běžné měsíční výdaje v odhadované výši žalovaná uvedla v částce 3.000 Kč. Žalovaná dále výslovně uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání a má 1 vyživovací povinnost. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek (příloha číslo) má soud prokázáno, že mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou.

6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky a současně vyzvána k dobrovolné úhradě pohledávky v celkové výši 25.502,46 Kč.

7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaná byla vyzvána ke splacení částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši 26.154,66 Kč nejpozději do 7 dnů od datace výzvy.

8. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

9. Dle , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Za rozhodující pro právní posouzení této věci považoval soud skutečnost, zda žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o ochraně spotřebitele. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

20. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že společnost právnická osoba při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Naopak z předložené zákaznické karty je zřejmé, že žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně, a to s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem). V prvé řadě je třeba uvést, že jediný příjem žalované tvořila dávka státní sociální podpory – rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč Výdaje žalované pak žalobkyně výslovně uvedla jako„ odhadované“ ve výši 3.000 Kč, což je částka, která neodpovídá ani zákonem objektivizované hodnotě životního minima v té době (3.410). Uvedená částka je o to nesmyslnější, když žalovaná měla 1 vyživovací povinnost. Takto podhodnocenou výdajovou stránku hospodaření žalované tak bylo na místě prověřit, což právní předchůdkyně žalobkyně neučinila. Naopak svůj amatérský výpočet schopnosti žalované splácet úvěr odůvodňovala„ výstupem z ekonomických modelů.“ Je zřejmé, že takto zjednodušená argumentace nemůže obstát. Standardy ověřování úvěruschopnosti musí být posuzovány přísně individuálně a s ohledem na konkrétní poměry dlužníka.

21. Rovněž neobstojí argumentace žalobkyně, že v daném případě byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr pouze ve výši 10.000 Kč, když míra zkoumání příjmů a výdajů spotřebitele při poskytování úvěru se zásadním způsobem liší v závislosti na jednotlivých typech úvěrů. Podle žalobkyně nelze klást stejně vysoké nároky na poskytnutí úvěru, který se pohybuje v řádech několika tisíců Kč a úvěru s mnohem vyšší nominální hodnotou v řádech desetitisíců, statisíců či milionů korun. S tímto právním názorem se soud ztotožňuje jen do jisté míry, neboť je samozřejmě důvodné klást vysoké požadavky na ověřování úvěruschopnosti v případě milionových úvěrů. Naopak žalobkyni musí být zcela zřejmé, že nízké částky na krátkou dobu si solventní dlužníci obvykle nepůjčují. Tím spíše tedy platí, že poskytovatel musí s odbornou péčí ověřovat úvěruschopnost dlužníka. I kvůli tzv. bagatelním úvěrům někteří dlužníci končí v exekuci či insolvenci. Povinnost zkoumat úvěruschopnost nelze bagatelizovat výší poskytovaného úvěru.

22. V souzené věci tedy soud na základě shora uvedených skutečnosti uzavřel, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky splácet vzhledem k jejím nedostatečným měsíčním příjmům. Pokud by žalobkyně postupovala odborně a s řádnou péčí, neměla žalované úvěr poskytnout. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (opět viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

23. S ohledem na výše uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce je dle zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s  neplatná, když právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku, přestože ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem tohoto postupu, tj. nesplnění zákonné povinnosti, je absolutní neplatnost dotčené smlouvy o zápůjčce a v souladu s  věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele.

24. V řízení pak bylo prokázáno, že částku 10.000 Kč žalovaná skutečně převzala a je tak povinna ji žalobkyni vrátit. Žalovaná na tento svůj dluh zaplatila 1.000 Kč, k zaplacení tak zbývá 9.000 Kč (10.000 - 1.000). Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění jistiny v rámci předžalobní výzvy ze dne datum, a to ve lhůtě 7 dnů od datace výzvy, tj. nejpozději do datum. Žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala, čímž konkludentně akceptovala žalobkyní navrženou dobu plnění. Lze tedy uzavřít, že za této situace nevznikl mezi účastníky spor o přiměřenou dobu plnění (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaná tak byla povinna do datum svůj závazek vyřešit a od datum je tedy v prodlení. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úroky z prodlení v požadované výši, která odpovídá , v platném znění. V souladu s  část věty před středníkem byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

25. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení jistiny (127,76 Kč), poplatku ve výši 8.867,28 Kč, sankčních poplatků ve výši 1.900 Kč, smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč a dále příslušenství tvořeného kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 607,24 Kč, úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.127,76 Kč od datum do zaplacení a nedůvodně požadovaných úroků z prodlení, zamítnout. Pouze pro doplnění soud uvádí, že tyto nároky sečetl, čímž dostal částku 16.502,46 Kč (výrok II. tohoto rozsudku).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití Žalované, která měla ve věci převážný úspěch žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.