Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 311/2022-55

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

se sídlem adresa původní účastnice a žalobkyně

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

se sídlem adresa původní účastnice a žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 101 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 101 489,88 Kč s úrokem z prodlení z částky 101 489,88 Kč ve výši 10 % p.a. od 2. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 20 818,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 101 489,88 Kč s úrokem z prodlení z částky 101 489,88 Kč ve výši 10 % p.a. od 2. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 20 818,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 25. 4. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 101 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že dne 27. 8. 2018 žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem, právnická osoba příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo, na základě níž mu tato společnost poskytla částku 101 500 Kč. Tuto se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 6,4 % p.a. pravidelnými 120 měsíčními splátkami po 1 148 Kč splatnými vždy do každého 20. dne v měsíci. Své závazky však nedodržel a právní předchůdce žalobkyně proto dluh ke dni 18. 7. 2019 zesplatnil. Dlužná částka je pak představována dlužnou jistinou ve výši 101 500 Kč, kapitalizovaným úrokem do data zesplatnění ve výši 5 637,70 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení do data zesplatnění ve výši 322,27 Kč a dále pak sjednaným úrokem a úrokem z prodlení ode dne 19. 7. 2019 do zaplacení.

K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla ověřena prověřením žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu a získáním informací přímo od žalovaného. Ten uvedl, že je zaměstnancem právnická osoba – právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem 15 000 Kč, svobodný, bydlí v nájmu. Výdaje žalovaného byly představovány částkou 9 000 Kč měsíčně na bydlení a 3 500 Kč na domácnost. Žalovanému podle těchto údajů měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 2 500 Kč a byl tedy schopen splácet poskytnutý úvěr.

2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. / a 4/ , dnem 26. 9. 2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 14. 9. 2022).

3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 17. 12. 2021, seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 12. 2021 adresovaným žalovanému právním předchůdcem žalobkyně.

4. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru,,PRESTO půjčka“ číslo ze dne 27. 8. 2018 a akceptací návrhu ze dne 28. 8. 2018 měl soud prokázáno, že mezi žalovaným a právnická osoba příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 101 500 Kč, kterou se zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 6,4 % p.a. a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč sto dvaceti pravidelnými měsíčními splátkami po 1 148 Kč.

Dopisem ze dne 22. 5. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky po splatnosti a dopisem ze dne 18. 7. 2019 mu pak bylo oznámeno, že úvěr byl zesplatněn; zároveň byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 107 459,97 Kč nejpozději do 1. 8. 2019.

Dle souhrnného výpisu k úvěru ze dne 18. 11. 2021 žalovaný na dluh uhradil pouze 10,12 Kč.

5. V rámci doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný uvedl, že je svobodný, žije sám v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný s průměrným čistým měsíčním příjmem 15 000 Kč. Jako výdaje byla konstatována částka 9 000 Kč na bydlení + 3 500 Kč výdaje na domácnost. Žádný z uvedených příjmů ani výdajů doložen nebyl.

6. Podle ust. , , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze žádost o úvěr s údaji uvedenými žalovaným; žádné příjmy ani výdaje žalovaného však doloženy nebyly. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnil povinnost uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Navíc žalovaným tvrzený výdaj 3 500 Kč na domácnost (tedy zřejmě na stravu, telefon, cestování, léky, popř. další běžné náklady vyjma bydlení) je vzhledem k výši této částky nepravděpodobný. I tak by však žalovanému po odečtení součtu těchto částek (včetně sjednané splátky úvěru) zůstalo pouhých 1 352 Kč. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Příjmy, výdaje, osobní a majetkové poměry žalovaného nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle , 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému částku 101 500 Kč, žalovaný do současné doby uhradil 10,12 Kč, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 101 489,88 Kč a úrok z prodlení ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb. od 2. 8. 2019, tj. ode dne následujícího po datu, do kterého měl žalovaný dluh uhradit na základě výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 18. 7. 2019. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení rozhodl soud dle , když žalobkyně měla ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 4 060 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 5 180 Kč ( . vyhl. č. ), 3 x 300 Kč paušál ( vyhl. č. ) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 2 908,50 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 20 818,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.