Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 252/2022-21

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 7 047,35 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částky

5 771,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 571,90 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení,

1 175,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 175,45 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení,

100 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 296,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částky 5 771,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 571,90 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení, 1 175,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 175,45 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, 100 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 296,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 047,35 Kč, když tuto částku měla žalovaná dlužit žalobkyni na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 12. 5. 2020, podle které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do jejího odběrného místa na adrese adresa žalované, elektřinu a žalovaná se zavázala za dodávanou komoditu zaplatit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře, přitom se zavázala i k povinnosti platit předepsané zálohy za odběr elektřiny. Ve smlouvě v oddílu„ Ostatní ujednání“ si strany dohodly mimo jiné smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s provedením platby sjednaných záloh, vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu v celkové výši 300 Kč (z níž požaduje toliko 200 Kč) a to za prodlení se zaplacením záloh za měsíc srpen 2020, splatné 15. 8. 2020, a za měsíc září 2020, splatné 15. 9. 2020. Fakturou ze dne 20. 1. 2021 VS 8110133234 se splatností dne 9. 2. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 5 871,90 Kč (tj. za odběr elektrické energie v rozsahu 1,76 MWh v období od 1. 6. 2020 do 18. 1. 2021 v ceně 9 771,90 Kč, za smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením shora uvedených záloh, za smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy, která není v tomto řízení požadována, vše po odečtení částky 4 200 Kč představující zaplacené zálohy), na tuto fakturu nebyla žalovanou provedena žádná úhrada a k zaplacení zbývá částka 5 771,90 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do dalšího prodlení s provedením platby sjednaných záloh, vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu v celkové výši 400 Kč, a to za prodlení se zaplacením faktury VS 8110133234 a za prodlení se zaplacením záloh za měsíc prosinec 2000, splatné 15. 12. 2020, za měsíc únor 2021, splatné 15. 2. 2021 a za měsíc březen 2021, splatné dne 15. 3. 2021. Fakturou VS 8110983897 ve spojení s opravnou fakturou ze dne 18. 6. 2021 VS 8111269331 se splatností dne 8. 7. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 1 175,45 Kč (tj. za odběr elektrické energie v rozsahu 0,195 MWh v období od 19. 1. 2021 do 28. 4. 2021 v ceně 1 475,45 Kč, za smluvní pokutu ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením shora uvedené faktury VS 8110133234 a uvedených záloh, vše po odečtení částky 700 Kč představující zaplacené zálohy), na tuto fakturu nebyla žalovanou provedena žádná úhrada a k zaplacení zbývá částka 1 175,45 Kč. Konečně pak s ohledem na další prodlení žalované s provedením platby faktury VS 8111269331 vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč, a to vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 20. 7. 2021, VS 9168020327 Ani na toto vyúčtování nebyla provedena žádná úhrada.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému na 4. 11 2022 se žalovaná nedostavila, přitom doručení předvolání k tomuto jednání u ní bylo řádně vykázáno a lhůta k přípravě jednání byla zachována. Vzhledem k této skutečnosti soud v souladu s ust. , (dále jen ) v jeho nepřítomnosti.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně, jako podnikatel, na základě uzavřené dohody o odběru elektřiny ze dne 12. 5. 2020 mezi ní a žalovanou, jako spotřebitelem, se žalobkyně zavázala žalované dodávat elektřinu do odběrného místa adresa žalované, a žalovaná se zavázala za tuto platit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na jednotlivých fakturách, vystavovaných žalobkyní. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila své povinnosti dané smlouvou, když nezaplatila předepsané zálohy za měsíc srpen 2020 a září 2020, žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 2 x 200 Kč; dále pak fakturou ze dne 20. 1. 2021 VS 8110133234, splatnou dne 9. 2. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalované částku 5 871,90 Kč (tj. za odběr elektrické energie v rozsahu 1,76 MWh v období od 1. 6. 2020 do 18. 1. 2021 v ceně 9 771,90 Kč, za smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením shora uvedených záloh, za smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy, která není v tomto řízení požadována, vše po odečtení částky 4 200 Kč představující zaplacené zálohy), ze které požaduje částku 5 771,90 Kč; za prodlení s placením záloh za měsíc prosinec 2000, únor 2021 a březen 2021, jakož i za prodlení se zaplacením faktury VS 8110133234, vyúčtovala žalobkyně žalované další smluvní pokutu v celkové výši 400 Kč; fakturou VS 8110983897 ve spojení s opravnou fakturou ze dne 18. 6. 2021 VS 8111269331, splatnou dne 8. 7. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalované částku 1 175,45 Kč (tj. za odběr elektrické energie v rozsahu 0,195 MWh v období od 19. 1. 2021 do 28. 4. 2021 v ceně 1 475,45 Kč, za smluvní pokutu ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením shora uvedené faktury VS 8110133234 a uvedených záloh, vše po odečtení částky 700 Kč představující zaplacené zálohy); konečně za prodlení žalované s provedením platby faktury VS 8111269331 vyúčtovala žalobkyně žalované další smluvní pokutu ve výši 100 Kč; přitom součástí smlouvy v odstavci„ Ostatní ujednání“ bylo ujednání stran o smluvní pokutě ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní na straně žalované.

5. Podle , , kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Podle ust. , , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

7. Podle ust. , , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle ust. , , k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny, a to dle ustanovení a násl. , , a to ve spojení s  a násl. , energetického zákona, na základě kterých vznikl žalobkyni, jako podnikateli, závazek dodávat žalované, jako spotřebiteli, do sjednaného odběrného místa elektřinu ve smluvené kvalitě a množství a žalovaná se zavázala tuto komoditu v daném místě odebírat a zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu. Tato cena měla být žalovanou hrazena formou záloh a následného vyúčtování (faktury), které bylo podle smlouvy splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Součástí smlouvy pak bylo i ujednání stran ve smyslu a násl. , , o smluvních pokutách, mimo jiné též o smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou žalované dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní.

10. Žalobkyně na základě uzavřených dohod jednak v období od 1. 6. 2020 do 18. 1. 2021 elektrickou energii v množství 1,76 MWh v celkové ceně 9 771,90 Kč, kterou vyúčtovala fakturou ze dne 20. 1. 2021 VS 8110133234 (po odečtení částky 4 200 Kč představující zaplacené zálohy), splatnou dne 9. 2. 2021, dále pak v období od 19. 1. 2021 do 28. 4. 2021 dodala žalované elektrickou energii v množství 0,195 MWh v ceně 1 475,45 Kč, kterou vyúčtovala fakturou VS 8110983897 ve spojení s opravnou fakturou ze dne 18. 6. 2021 VS 8111269331 (po odečtení částky 700 Kč představující zaplacené zálohy), splatnou dne 8. 7. 2021. Jelikož žalovaný na tyto vyúčtování, resp. sjednané platby žalobkyni ničeho neuhradil, čímž tak řádně a včas nesplnil svoje závazky, dostal se tak s úhradou svých dluhů ve smyslu , , vždy dnem následujícího po dni splatnosti jednotlivých faktur, kterými byly tyto částky vyúčtovány, do prodlení. Výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá

11. Ve vztahu ke sjednané a v řízení uplatněné smluvní pokutě pak soud posuzoval, jestli toto smluvní ujednání obstojí s ohledem na ochranu spotřebitele. V ustanovení a násl. , , je provedena směrnice Rady 93/13 ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, kdy smyslem je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde tedy o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Je tedy nutné postupně zjistit, zda: a) jde o smluvní ujednání, b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Přezkumu podle ust. , , podléhají pouze ujednání spotřebitelských smluv, tudíž přezkumu přiměřenosti předchází posouzení, zda konkrétní ujednání je vůbec součástí smlouvy. Posuzování významné nerovnováhy v právech a povinnostech stran pak má dvě úrovně. Je možné posuzovat rozsah nerovnováhy v poměru smluvního ujednání a absence smluvního ujednání, či v poměru práva jedné strany a strany druhé. Pouhá skutečnost, že strany mají stejné právo (např. smluvní pokuta, promlčení), neznamená, že nemůže jít o významnou nerovnováhu v právech a povinnostech, je nutné posuzovat reálný význam ujednání pro postavení každé ze stran (např. riziko prodlení). Na druhou stranu pouhá skutečnost, že ujednání zakládá jedné ze smluvních stran odlišné postavení od postavení strany druhé, ještě neznamená, že musí jít o nepřiměřené ujednání. Z ust. druhé věty , , vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde i o zkoumání, zda neexistuje hrubý nepoměr vzájemného plnění, zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikateli poskytuje. Relevantní při zkoumání nepřiměřenosti ujednání je pouze významná nerovnováha. Je proto nutné zkoumat rozsah, v jakém dochází k odchýlení od zákonného rozsahu práv a povinností (např. od zákonné výše úroků z prodlení, od možné škody, která hrozí, v případě smluvní pokuty), v jakém jsou práva stran v nerovnováze, v jakém rozsahu dochází k nerovnováze vzájemných plnění obou stran. Přiměřenost ujednání nemůže být přezkoumávána izolovaně, musí být zkoumána v souvislosti s dalšími ujednáními.

12. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze nerovnováha v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele. Skutečnost, že určité ujednání zhoršuje právní postavení spotřebitele, však může být kompenzována jiným ujednáním, např. nižší cenou, zárukou, vyšší kvalitou zboží. K prokázání takové kompenzace však obvykle nepostačí pouhé prohlášení v ujednání, které nebylo individuálně sjednáno. Při hodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran. Podnikatel splňuje požadavek přiměřenosti, jestliže jedná poctivě a přiměřeně s druhou stranou, jejíž oprávněné zájmy musí vzít v úvahu. Podnikatel musí jednat v souladu s očekáváními, která svým jednáním vyvolal. Musí respektovat, že plnění ze smlouvy má uspokojit potřeby obou stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno. Spotřebitel musí mít možnost se s obsahem smlouvy seznámit. Při hodnocení přiměřenosti by měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, stejně jako zda k uzavření smlouvy nebyl spotřebitel pohnut nekalými obchodními praktikami. V úvahu je nutno také brát, zda bylo ujednání sjednáno individuálně či nikoliv. Ujednání není sjednáno individuálně, jestliže smluvní strana neměla reálnou možnost ovlivnit jeho obsah, zejména jestliže je připraveno jednou stranou předem, a to nezávisle na tom, zda tvoří součást obchodních podmínek nebo formuláře. Nicméně přezkum se vztahuje i na ujednání sjednaná individuálně. I v případě takového ujednání může podnikatel zneužít svého silnějšího postavení, např. při využití agresivních nebo klamavých obchodních praktik či nejasných ujednání, a spotřebitel může uzavřít smlouvu, kterou by bez takového zneužití neuzavřel. Posouzení nepřiměřené povahy podmínek se netýká definice hlavního předmětu smlouvy, přiměřenosti ceny a odměny na straně jedné ani služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé, pokud jsou tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Podstata této výjimky vychází z toho, že rozhodnutí ve vztahu k předmětu plnění a jeho ceně jsou základní prvky autonomie vůle, do nichž není stát oprávněn zasahovat, pokud jsou vyjádřeny jasným a srozumitelným způsobem. Test nepřiměřenosti by neměl vést k odstraňování následků špatného rozhodnutí spotřebitele, nejde o cenovou regulaci. Aplikace jiných ustanovení k řešení hrubého nepoměru vzájemného plnění tím není vyloučena.

13. Jestliže je následně ujednání posouzeno jako nepřiměřené, nepřihlíží se k němu. Takové ujednání jako by nebylo vůbec učiněno, nemá žádné právní účinky. Jde o ujednání zdánlivé ( , ) a plnění na jeho základě může představovat bezdůvodné obohacení ( , ). Soud přitom zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží, z úřední moci, tedy spotřebitel nemusí namítat nepřiměřenost, nemusí se jí dovolávat.

14. Ve vztahu ke sjednané a žalobou uplatněné smluvní pokutě ve výši 100 Kč za každé prodlení s platbou o více jak 10 dnů, na základě kterého žalobkyně uplatňovala nárok na smluvní pokutu celkem ve vztahu k částce 700 Kč, dospěl soud k závěru, že taková smluvní pokuta byla sjednána dostatečně určitě, v zákonem přípustné výši a pro případ porušení povinnosti, přičemž splatnost byla stanovena shodně jako splatnost vystaveného vyúčtování, pročež soud tyto smluvní pokuty žalobkyni přiznal a zavázal je žalovanou zaplatit spolu s požadovaným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých pokut.

15. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení věta před středníkem , neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k nevýrazné výši a současně již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaný ve smyslu shora citovaného ustanovení povinen nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 9. 5. 2022, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. účinné od 1. 7. 2014.

17. Soud proto zavázal žalovanou nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 4 296,50 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 3 896,50 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. (tvořené částkou 600 Kč jako sazbou odměny dle vyhl. č. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 200 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, dále 300 Kč jako třemi režijními paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle vyhl. č. , částkou 1 500 Kč jako odměnou dle , vyhl. č. za jeden žalobkyni účelně poskytnutý úkon právní pomoci v podobě účasti u jednání dne 4. 11. 2022, částkou 300 Kč jako jedním režijním paušálem po 300 Kč za tento jeden žalobkyni účelně poskytnutý úkon právní pomoci dle , 3 vyhl. č. , částkou 200 Kč jako náhradou za ztrátu času v rozsahu 2 započatých půlhodin ve smyslu vyhl. č. , a konečně částkou 320,20 Kč jako náhradou cestovného na cestě zástupce žalobkyně k jednáním soudu dne 4. 11. 2022 na cestě z obec do obec a zpět, tj. celkem 2 x 23 km tam i zpět, při použití osobního motorového vozidla zn. Mercedes BENZ 204K, registrační značka o kombinované spotřebě 4,8 l motorové nafty na 100 km dle technického průkazu vozidla, a vyhláškové ceně motorové nafty 47,10 Kč litr, a při sazbě základní náhrady 4,70 Kč za 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. , resp. a (počítáno za použití vzorce (počet ujetých kilometrů x průměrná spotřeba číslo km x cena pohonných hmot) + (sazba za 1 kilometr x počet ujetých kilometrů), to vše zvýšeno o 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně). I v této části pak byla žalovaná soudem zavázána plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 4 296,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. věta před středníkem , a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. , když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.