Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 245/2021-65
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 30.600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.600 Kč,
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.600 Kč od datum do zaplacení;
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky 16.000 Kč,
kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.477,78 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 4.806,89 Kč,
úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.000 Kč od datum do datum,
úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.400 Kč od datum do zaplacení,
úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14.600 Kč od datum do zaplacení,
a úroku ve výši 19,4 % ročně z částky 20.000 Kč od datum do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.600 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.600 Kč od [datum] do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky 16.000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.477,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.806,89 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.400 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14.600 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 19,4 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne datum v doplněném znění, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 30.600 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.477,78 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4.806,89 Kč, úrok z prodlení z částky 20.000 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, a úrok ve výši 19,4 % ročně z částky 20.000 Kč od datum do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO
a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru číslo, (dále„ smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny taktéž úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy výši 4.000 Kč, odměnu za administrativní činnost rovněž ve výši 4.000 Kč, a hotovostí inkaso splátek ve výši 8.000 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, počínaje
datum, s poslední splátkou stanovenou ke dni datum. Celkově žalovaný uhradil částku 5.400 Kč, naposledy dne datum. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobci, což bylo žalovanému písemně oznámeno téhož dne. Ke kapitalizovanému úroku ve výši
4.806,89 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 19,40 % ročně počítaný
z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od datum do data postoupení datum.
Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.477,78 Kč žalobce uvedl, že se jedná
o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč od datum do data postoupení datum. Žalobce žalovanému zaslal rovněž předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.
3. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle
§ 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě doložených listinných důkazů.
4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání žalobce je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný coby úvěrovaný podpisem uvedené smlouvy potvrdil, že od společnosti právnická osoba coby věřitele a právního předchůdce žalobce obdržel v hotovosti částku ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli kromě jistiny také úrok ve výši 4.000 Kč, administrativní poplatek ve výši 4.000 Kč, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč. Úvěr měl být uhrazen v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, celková částka k úhradě činila 36.000 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s přílohou postoupených pohledávek, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum s podacím lístkem ze dne datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli smlouvu
o postoupení pohledávek a žalovanému byla tato skutečnost oznámena.
7. Z blíže neoznačeného dokumentu soud zjistil, že žalovaný za období datum – datum uhradil částku v celkové výši 5.400 Kč.
8. Z výzvy ze dne datum ve spojení s podacím archem ze dne anonymizováno rok zjistil, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu.
9. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaný měl být zaměstnán na dobu určitou jako provozář. Mezi měsíční příjmy žadatele byla uvedena celková částka 30.313 Kč (15.313 Kč čistý hlavní příjem a 15.000 Kč jako další příjem z brigády), měsíční výdaje pak byly vyčísleny na částku 10.800 Kč (5.000 Kč na bydlení, 3.800 Kč na osobní výdaje,
a 2.000 Kč na vyživovací povinnost). Jako použitelný příjem byla uvedena částka 19.513 Kč. Mezi dokumenty užitými k ověření finanční situace žalovaného byla uvedena pracovní smlouva/ DPP/DPČ a výplatní pásky.
10. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl od datum zaměstnán jako provozář – dělník na dobu určitou do datum. Z platového výměru pak zjistil měsíční plat ve výši 17.400 Kč.
11. Z výplatního lístku za měsíc červenec rok soud zjistil, že žalovaný měl na účet obdržet výplatu ve výši 15.313 Kč.
12. Z ostatních soudem provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.
13. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
14. Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí (§ 75 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016; dále„ z. s. ú.“).
15. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku
z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.).
16. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 z. s. ú.).
17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú).
18. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).
19. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).
20. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč
se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2
o. z.).
21. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný (§ 1970 o. z.).
22. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku , ve znění účinném
od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené
o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
23. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).
24. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16 , IV. ÚS 702/20 ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.
25. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.
26. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se právní předchůdce žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento soudu nepředložil žádné výdajové dokumenty žalovaného, ze kterých žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel, tedy soudu není vůbec zřejmé, jak žalobce dospěl k výším výdajů uvedeným v kartě zákazníka. Ostatně z uvedené karty ani nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce nějaké výdajové dokumenty žalovaného vůbec ověřoval. Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobce v rozporu se svou povinností řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného vyšel z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka. Soud proto podle § 87 odst. 1
z. s. ú. považuje uvedenou smlouvu o úvěru za sjednanou absolutně neplatně.
27. Soud pak má za prokázané, že na základě této neplatné smlouvy byla ve prospěch žalovaného poskytnuta částka 20.000 Kč. Jelikož žalovaný na poskytnutou částku zaplatil pouze 5.400 Kč, je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši 14.600 Kč žalobci jakožto postupníku vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2
o. z. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z částky 14.600 Kč za dobu od datum do zaplacení v požadované výši sazby 8,25 % ročně, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem datum, což je den následující po dni určeném ve výzvě k úhradě uplatněné jistiny ze dne datum, jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalovanému dne datum výzva odeslána, tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum se považuje zásilka za doručenou, a žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do 10 dnů po obdržení výzvy, což vychází na den datum (splatnost). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku rok, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky
0,25 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
14.600 Kč od datum do zaplacení.
28. Z důvodu shledání absolutní neplatnosti smlouvy tak žalobce nemá právo na úhradu žádných jiných nároků než nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.
29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nebudou-li splněny dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.