Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
130 C 1/2023-61
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky ve výši 15 386,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 008 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 13 008 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 15 579,43 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 14 012,93 Kč od 23. 12. 2021 do 27. 1. 2022 a z částky 1 004,93 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 008 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 13 008 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 15 579,43 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 14 012,93 Kč od 23. 12. 2021 do 27. 1. 2022 a z částky 1 004,93 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 15 820,20 Kč s příslušenstvím v podobě úroku a úroku z prodlení s odůvodněním, že na ni byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 postoupena pohledávka původní věřitelky právnická osoba ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené s žalovaným dne 22. 6. 2020. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 12 888 Kč, spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku ve 14 měsíčních splátkách do 22. 8. 2021. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru původní věřitelka zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Ve sjednané době splatnosti žalovaný uhradil pouze 1 992 Kč, z toho 987,07 Kč bylo započteno na jistinu a 1 004,93 Kč na příslušenství. Předmětem žaloby byla jistina ve výši 14 012,93 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 256,57 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 824,99 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 294,36 Kč, inkasní poplatek ve výši 2 507,15 Kč, náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 373,27 Kč vypočtená jako 0,1 % jistiny denně za dobu od 23. 8. 2021 do 29. 11. 2021. Dále žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 12 447,43 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 319,80 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 23. 12. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne 23. 2. 2023 v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení.
3. Z žádosti o úvěr ze dne 22. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že má příjem ze zaměstnání ve výši 30 647 Kč měsíčně, zaměstnán je na dobu určitou od 1. 11. 2019 do 31. 1. 2020, má střední vzdělání, bydlí v nájmu, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost k dětem, má výdaje ve výši 3 000 Kč na bydlení a energie a ve výši 4 000 Kč na dopravu a jídlo.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo formuláře pro standardní informace soud zjistil, že mezi právnická osoba a žalovaným byla dne 22. 6. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč. Oproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnutou částku a zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí částky ve výši 15 000 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky s podacím archem soud zjistil, že na základě smlouvy uzavřené dne 22. 12. 2021 byla pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným postoupena na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022, které bylo odesláno žalovanému dne 12. 1. 2022, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 37 459,05 Kč ve lhůtě do 10 dnů od obdržení dopisu.
6. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že výpis byl pořízen z interního systému žalobkyně a obsahuje přehled úkonů realizovaných ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky, a to cesty pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu žalovaného ve dnech 7. 4. 2022 a 9. 5. 2022.
7. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy uzavřené s původní věřitelkou ve výši 37 459,05 Kč do 12. 5. 2022. Předžalobní výzva byla odeslána dne 4. 5. 2022.
8. Z tabulky KIE C/5 číslo a z oznámení žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 soud nečinil žádný závěr o skutkovém stavu.
9. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky právnická osoba ze smlouvy uzavřené dne 22. 6. 2020 se žalovaným. Na základě této smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 12 888 Kč ve sjednaných měsíčních splátkách. Po obsahové stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce uzavřenou dle ust. § 2390 občanského zákoníku . V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích ust. § 86 odst. 1 , 2 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, k tomuto tvrzení však nenabídla žádné důkazy, resp. předložila k důkazu pouze žádost o poskytnutí úvěru. Z té je zřejmé, že původní věřitelka nezkoumala řádně výdajovou stránku majetkových poměrů žalovaného, zejména skutečnou výši výdajů na bydlení a živobytí, a nesprávně vyhodnotila jeho příjmovou stránku, když z žádosti vyplývá, že pracovní poměr, z něhož žalovanému plynul jediný příjem, byl uzavřen na dobu určitou od 1. 11. 2019 do 31. 1. 2020, tedy v době uzavření smlouvy již netrval. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by soudem v souladu s ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o tom, že soud nemá za splněnou povinnost tvrzení a důkazní povinnost žalobkyně stran prokázání schopnosti žalovaného zápůjčku splácet. Soud proto smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona.
10. Stejně tak by žalobkyně byla poučena o tom, že neprokázala, že jí skutečně vznikly náklady mimosoudního vymáhání ve výši 434 Kč a že byly vynaloženy účelně.
11. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil pouze 1 992 Kč, je žalovaný povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni rozdíl ve výši 13 008 Kč. Splatnost pohledávky nastala dne 27. 1. 2022 na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslaného žalovanému dne 12. 1. 2022. V souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku náleží žalobkyni od následujícího dne z částky ve výši 13 008 Kč úrok z prodlení.
12. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 008 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ode dne 28. 1. 2022 a ve zbytku žalobu zamítl.
13. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšnější než žalobkyně a kterému by tak náležela poměrná náhrada nákladů řízení, v tomto řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Pro účely nákladů řízení a posouzení procesního úspěchu přitom soud vycházel ze základu tvořeného jistinou zápůjčky, smluvní pokutou, kapitalizovaným příslušenstvím a náklady spojenými s vymáháním pohledávky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.