Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 201/2022-29
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 576 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 576 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 524 Kč od 9. 10. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1 052 Kč od 2. 10. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 576 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 524 Kč od 9. 10. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1 052 Kč od 2. 10. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala na základě účastnických smluv, uzavřených v rámci zákaznické smlouvy číslo mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně příjmení právnická osoba, zaplacení částky 1 576 Kč s příslušenstvím z titulu dlužné platby za neuhrazené služby třetích stran.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně příjmení právnická osoba a žalovanou byla v rámci zákaznické smlouvy číslo dne datum uzavřena účastnická smlouva číslo dne datum účastnická smlouva číslo (včetně nastavení služeb), na základě kterých se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a související služby (zprostředkování služeb třetích stran), za což se žalovaná zavázala hradit ceny dle ceníku. Ceny služeb předchůdkyně žalobkyně a třetích stran vyplývaly z ceníku služeb. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky společnosti anonymizováno právnická osoba Žalovaná předchůdkyni žalobkyně neuhradila vyúčtování služeb číslo to služby třetích stran – platební služby v celkové výši 1 052 Kč, splatné 1. 10. 2017. Žalovaná neuhradila ani vyúčtování služeb za služby třetích stran – platební služby a zprostředkované služby číslo v celkové výši 524 Kč, splatné dne 31. 8. 2017. K vyúčtováním byl doložen souhrnný přehled služeb, které žalovaná využila. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu výzvou ze dne 21. 8. 2017. Z důvodu prodlení žalované předchůdkyně žalobkyně vypověděla účastnické smlouvy výpovědí ze dne 29. 10. 2018.
4. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2020. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dopisem ze dne 11. 9. 2020, v té byla vyzvána k úhradě dlužné částky.
5. Soud vzal z předložených důkazů za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně příjmení právnická osoba na základě účastnických smluv poskytovala žalované služby elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Současně žalobkyně žalované v souladu se smluvními podmínkami zprostředkovala služby třetích stran - platební a zprostředkované služby ve smyslu § 2 písmena n) zákona, poskytované třetími subjekty, které byla oprávněna účtovat předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná cenu poskytnutých služeb neuhradila. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu výše uvedených služeb. Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., který stanoví, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená“. Žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 524 Kč ve výši 8,05 % ročně od 9. 10. 2017 do zaplacení a z částky 1 052 Kč od 2. 10. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala svůj nárok, její žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.
6. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč. Soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.