Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 250/2022-48

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 16.778,32 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 29.857,99 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky 10.181,02 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 29.857,99 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky 10.181,02 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že právní předchůdce žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřel s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru číslo ze dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím úvěru ve výši 18.894 Kč, které sestává z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou dlužnou částku 40.894 Kč se žalovaný zavázal vrátit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2.921 Kč. Žalobkyně dále zdůrazňuje, že smlouva o podnikatelském úvěru byla uzavřena mezi subjekty v rámci jejich podnikatelské činnosti, tudíž se nejedná o spotřebitelský úvěr. Žalovaný pak nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky z uzavřené smlouvy. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku 22.842,01 Kč, která odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl právním předchůdcem žalobkyně zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 10.181,02 Kč za období od datum do datum, tj. ve výši 6.597,30 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení celé pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobkyni, s účinností k témuž dni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 36.695,10 Kč. S ohledem na osobu žalovaného však žalobkyně učinila v soudním řízení rozhodnutí neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty a postoupeného smluvního úroku po splatnosti, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 10.181,02 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 463,28 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.757,68 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 902,29 Kč, inkasního poplatku ve výši 1.747,72 Kč, smluvního úroku ve výši 2.711,22 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.807,48 Kč z částky jistiny 10.181,02 Kč od datum do datum, účelně vynaložených nákladů mimosmluvního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokuty ve výši 6.597,30 Kč. Uplatněný nárok tedy celkem 29.857,99 Kč s příslušenstvím. Ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovaný byl o zaplacení upomínán.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z y označené jako„ Žádost o úvěr pro podnikatele“ ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o úvěr ve výši 22.000 Kč. Žalovaný ve své žádosti uvedl, že má základní vzdělání a je držitelem podnikatelského oprávnění v oboru činnosti: přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Žalovaný pak prohlásil, že jeho měsíční příjem z podnikání činí 45.000 Kč, měsíční výdaje, včetně výdajů domácnosti činí 9.503 Kč a jeho čistý měsíční příjem tak činí 35.494 Kč. Žádné doklady, které by prokazovaly, resp. ověřovaly příjmy žalovaného, však připojeny nebyly, když kolonky s označením daňové přiznání, výpis z bankovního účtu či jiný doklad jsou nezaškrtnuté. Žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti. Žalovaný dále uvedl, že má dluh u věřitele„ anonymizována dvě slova“ ve výši 20.000 Kč.

4. Z y označené jako smlouva o podnikatelském úvěru číslo anonymizováno, ze dne datum, vč. přílohy číslo – předpis splátek, má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. o.z.

V záhlaví smlouvy je výslovně uvedeno, že věřitel se zavazuje dlužníkovi, který tuto smlouvu uzavírá v rámci své podnikatelské činnosti, poskytnout úvěr ve výši 22.000 Kč. Úvěr poskytnutý podle této smlouvy představuje neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Nedílnou součástí této smlouvy je předpis splátek, který tvoří přílohu číslo této smlouvy. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 22.000 Kč, který převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s úroky ve výši 2.118 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 10.780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.036 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.960 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 40.894 Kč se pak žalovaný zavázal splácet ve 14 měsíčních splátkách po 2.921 Kč. Pro případ porušení povinnosti žalovaného uhradit jakoukoli splátku, dle této smlouvy řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum spolu s příslušným seznamem postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě ze dne datum, má soud prokázáno, že pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla celá převedena na žalobkyni s účinností k témuž dni.

6. Z dopisu o oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum má soud prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalovaného informoval o postoupení pohledávky a změně věřitele.

7. Z výzvy k plnění ze dne datum má soud prokázáno, že žalobkyně žalovaného řádně vyzvala k plnění před podáním žaloby. Z podacího archu soud zjistil, že tato upomínka byla žalovanému odeslána dne datum.

8. Soud dále provedl následující důkazy i bez návrhu účastníků, neboť v průběhu řízení vyšla najevo potřeba takové důkazy provést za účelem řádného zjištění skutkového stavu ( ).

9. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud ověřil, že žalovaný získal živnostenské oprávnění v oboru činnosti: přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Oprávnění vzniklo ke dni datum. Živnost pak byla přerušena v období od datum do datum. K zániku oprávnění došlo ke dni datum.

10. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. , zejména rozsudku ze dne 6. 5. 2020 pod č.j.  – 12, soud zjistil, že předmětem řízení byl nárok z titulu spotřebitelského úvěru ze dne datum, který měla žalovanému poskytnout právnická osoba s.r.o. ve výši 28.373 Kč na nákup mobilního telefonu.

11. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. , zejména rozsudku ze dne 16. 12. 2022 pod č.j.  – 23, soud zjistil, že předmětem řízení byl nárok uplatněný žalobkyní z titulu úvěru označeného jako podnikatelský úvěr ve výši 15.000 Kč, který měla žalovanému poskytnout společnost právnická osoba, na základě smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne datum.

12. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. , zejména rozsudku ze dne 4. 2. 2022 pod č.j.  – 34, soud zjistil, že předmětem řízení byl nárok uplatněný žalobkyní z titulu úvěru ve výši 8.000 Kč, který měla žalovanému poskytnout společnost právnická osoba, na základě smlouvy o úvěru ze dne datum.

13. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

14. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle , (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná (§ 419 o. z.). Ze samotné definice spotřebitele vyplývá, že spotřebitelem může být i fyzická osoba podnikatel, protože se předpokládá, že určitá osoba koná mimo rámec své podnikatelské činnosti. Tato podmínka je splněna nikoliv jen v případě, kdy osoba není vůbec podnikatelem, ale i v tom případě, kdy jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti (obdobně v literatuře např. CSACH, K. In: MELZER, F., TÉGL, P. a kol. - velký komentář. Svazek III. -654. Praha: Leges, 2014, s. 4). Ustanovení na ochranu spotřebitele by měla být aplikována i na vztahy, v nichž vystupuje fyzická osoba, jež má podnikatelské oprávnění, avšak v těchto vztazích se jako podnikatel nechová (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. ).

20. Rozhodující pro posouzení, zdali strana ve smluvním vztahu je či není v postavení spotřebitele, je, zdali v tom smluvním vztahu vystupuje jako podnikatel a smluvní vztah se týká jeho podnikatelské činnosti. Rozhodující je tedy především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. , ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. ).

21. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právnická osoba anonymizována dvě slova, a.s, byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne datum. Rozhodně se však nejedná o úvěr podnikatelský, byť je tak označen na předtištěném formulářovém tiskopise, ve kterém je zachycen projev vůle účastníků. Samotná taková okolnost ve spojení s předtištěným prohlášením, že dlužník o úvěr žádá v rámci své podnikatelské činnosti, nemůže automaticky vést k závěru, že se jedná o podnikatelský úvěr. Naopak dále zjištěné skutečnosti svědčí o tom, že se o podnikatelský úvěr nejedná. Především je třeba předeslat, že v době uzavírání předmětného právního jednání bylo žalovanému 20 let a držitelem podnikatelského oprávnění byl od datum, tj. pouhých 6 měsíců! Přesto měl v poměrně běžném oboru své činnosti (přípravné a dokončovací stavební práce) dosahovat měsíčních příjmů ve výši 45.000 Kč s tím, že jeho veškeré měsíční výdaje, včetně výdajů domácnosti, měly být ve výši jen 9.503 Kč. Už z toho je zřejmé, že takové údaje jsou zcela mimo realitu a nesmyslné. Taková výše nákladů rozhodně nemohla zahrnovat veškeré povinné odvody (zálohy na sociální a zdravotní pojištění), náklady na bydlení žalovaného v nájmu, včetně výdajů na domácnost, spotřebu, splácení dluhu atd. Věřitelka tyto údaje ostatně ani neověřovala, byť tomu nic nebránilo. Žalovaný uváděl, že je majitelem bankovního účtu. Daňové přiznání nemohl mít žalovaný zatím samozřejmě k dispozici. Podle výpočtu věřitelky tak měl žalovaný čistý měsíční příjem 35.494 Kč (45.000 - 9.503). Žalovaný byl tedy solventní a není tedy jasné, proč by si musel brát neúčelový úvěr ve výši 22.000 Kč. Ze smlouvy o úvěru se také žádná souvislost s předmětem podnikání žalovaného (např. na realizaci podnikatelského záměru) nepodává. Současně nelze přehlédnout, že žalovaný i přes výši čistých měsíčních příjmů měl dluh u právnická osoba ve výši 20.000 Kč. Jak bylo zjištěno z rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 5. 2020 pod č.j.  – 12, jednalo se o závazek z titulu spotřebitelského úvěru ze dne datum, který měla žalovanému, poskytnout právnická osoba s.r.o. ve výši 28.373 Kč na nákup mobilního telefonu. Žalovaný, byť byl již držitelem živnostenského oprávnění, přitom mobilní telefon zakoupil jako spotřebitel.

22. Soud tedy na základě shora uvedeného uzavřel, že žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel v postavení spotřebitele, a proto se v poměrech projednávané věci uplatní ustanovení a násl. o.z. a právní úprava , o spotřebitelském úvěru, jak citováno shora.

23. S ohledem na právní povahu sjednaného úvěru tak poskytovateli ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. vznikla povinnost posoudit tzv. úvěruschopnost žalovaného. Splnění uvedené, svojí povahou předsmluvní, povinnosti představovalo nezbytnou podmínku poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž její nesplnění příslušná právní úprava ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. sankcionuje neplatností. Charakter takto stanovené povinnosti pak svým významem přesahuje rovinu dvoustranného soukromoprávního poměru úvěrujícího a úvěrovaného a jako takový odráží i veřejný zájem na zajištění společensky akceptovatelné výměny majetkových hodnot tak, aby tato ve svém důsledku nezatěžovala veřejné sociální systémy. Přeneseně řečeno tak povinnost zkoumat tzv. úvěruschopnost přispívá k udržování veřejné pořádku, neboť:„ předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (citace viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018).

24. Vzhledem k absenci důkazů týkajících se náležitého posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného, tak soud nemohl vzít za prokázané, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdce a poskytovatel úvěru, řádně přezkoumal tzv. úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyni totiž v návaznosti na uplatněný nárok vznikla procesní povinnost nejen dotvrdit (tzv. břemeno tvrzení), ale též doložit (tzv. břemeno důkazní), že splnila veškeré hmotněprávní povinnosti, jimiž je vymezeno postavení úvěrujícího ve smyslu o. z., a to s přihlédnutím ke specifikům spotřebitelského charakteru sjednaného závazku. Splnění uvedených procesních povinností vyplývá z projednací zásady, jíž je civilní řízení sporné obecně ovládáno (viz zejména a ). Přičemž právě zásada projednací v občanskoprávním soudním řízení vymezuje břemena důkazní i tvrzení jako procesní odpovědnost za výsledek řízení, která, pod sankcí neúspěchu ve věci, stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby soud uznal tvrzenou skutečnost za prokázanou (shodně viz např. nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. ze dne datum). Z projednací zásady také dále plyne i tradičně traktovaný závěr, že„ co není v řízení dokázáno, jako by nebylo“.

25. V projednávané věci se ale žalobkyně z jednání omluvila a vyslovila souhlas tím, aby byla věc projednána v její nepřítomnosti (tedy za využití již předložených důkazních prostředků), v důsledku čehož soud vůbec neměl zákonný podklad pro to, aby bylo možné v projednávané věci procesní poučení ve smyslu aplikovat.

26. Za daného stavu věci proto soud musel vycházet ze závěru, že původní věřitel při posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného v rozporu s § 86 odst. 1 z. s. ú. nepostupoval s náležitou pečlivostí. Proto závazek ze smlouvy o úvěru soud po právní stránce vyhodnotil jako absolutně neplatný ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., a to pro rozpor se zákonem.

27. Plnění poskytnutá na základě smlouvy o úvěru je tudíž na místě právně kvalifikovat jako závazek z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Právě a pouze pohledávku z tohoto závazku také žalobkyně ve smyslu § 1879 o. z. včetně jeho příslušenství mohla z titulu postoupení pohledávky nabýt.

28. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

29. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

30. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

31. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

32. Jestliže právní předchůdce žalobkyně přes neplatnost úvěrové smlouvy poskytl žalovanému částku 22.000 Kč, plnil dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo mu tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. V daném případě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 22.000 Kč a zaplaceno bylo postupně celkem 22.842,01 Kč. Za této situace tak žalovaný není povinen již cokoliv splácet. Soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

33. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl ve smyslu , když žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, neboť žaloba byla zamítnuta. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.