Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 3/2023-29

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 5 760 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 3 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 100 Kč

od datum do zaplacení.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 660 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 221,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem

ve výši 765,53 Kč, s úrokem ve výši 28,47 % ročně z částky 4 000 Kč od datum

do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč

od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 660 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 119 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 3 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 100 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 660 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 221,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 765,53 Kč, s úrokem ve výši 28,47 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 660 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 119 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 5 760 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně“ nebo„ původní věřitelka“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Původní věřitelka na základě této smlouvy poskytla žalované částku 4 000 Kč a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým kapitalizovaným úrokem ve výši 660 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 1 200 Kč, formou 45 týdenních splátek po 148 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku 900 Kč. Žalovaná tak doposud neuhradila dlužnou jistinu ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 765,53 Kč (úrok 28,47 % ročně z dlužné jistiny za období od datum do datum), kapitalizované úroky z prodlení ve výši 221,83 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za shora uvedené období), úrok ve výši 28,47 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně tvrdila i skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitelky. Žalovaná ke dni podání žaloby ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu , (dále jen „ “), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek , neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

3. Soud k důkazu provedl y, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z y označené jako smlouva o úvěru soud zjistil, že společnost právnická osoba (dále jen„ původní věřitelka“) uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit spolu s dohodnutým kapitalizovaným úrokem ve výši 660 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 1 200 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 148 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum Smlouva byla vyhotovena písemně a je stvrzena podpisem i žalovanou. Jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, které nebyly sporovány, žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku 900 Kč. K posouzení úvěruschopnosti předložila žalobkyně zákaznickou kartu, z níž má soud za prokázané, že je zaměstnána s příjmem 15 120 Kč měsíčně, bydlí v nájmu a platí nájemné ve výši 3 500 Kč měsíčně, druhou půlku manžel. Další y k posouzení úvěruschopnosti žalobkyně nedoložila. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalovaná má četné exekuce na svůj majetek. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužného nároku požadovaného žalobou do datum. Tato upomínky byla odeslána na poslední známou adresu žalované.

5. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu a násl. , (dále jen „o. z.“).

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce (listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především a spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo).

7. Soud dospěl k závěru, že v daném případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů, neboť pokud jde o výdaje žalované, spoléhala jen na její prohlášení v hodnocení klienta a nevyžádala si k tomu od žalovaného žádné doklady týkající se aktuálních příjmových možností, které by byly doloženy. Navíc soud postrádá šetření např. ohledně exekucí či výkonů rozhodnutí vedených na majetek posuzované. Náklady na bydlení a osobní spotřebu se soudu jeví zcela zjevně podhodnocené a navíc z obsahu spisu ani nevyplývá, že by žalobkyně prověřila žalovanou ve veřejně dostupných databázích dlužníků.

8. Jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na webová adresa). Ke stejným závěrům dospěl i Soudní dvůr Evropské Unie ze dne datum, ve věci C číslo, který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých

9. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy o úvěru řádně a smlouva o úvěru je tedy podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

10. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná rovněž z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny sjednána„ cena peněz“ v podobě úroku. Nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky za administraci a hotovostní inkaso ad. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

11. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnutých jistin. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je nutné s ohledem na ustanovení § 87 cit. zákona, který je ve vztahu k ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 2993 o. z. v poměru speciality, tedy jinak řečeno vrátit takto poskytnutou jistiny v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni finanční prostředky zčásti vrátil (tato skutečnost zůstává v rovině tvrzení žalobkyně), proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistiny 3 100 Kč (4 000 Kč – 900 Kč) poskytnuté žalované z neplatné smlouvy o zápůjčce.

12. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě toliko z částky 3 100 Kč. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu o. z. ve výši, kterou požadovala v žalobě, přičemž ta je nižší než k prvnímu dni prodlení určená výše úroku z prodlení daná Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne datum, tedy dnem následujícím po dni splatnosti určeném žalobkyni v předžalobní výzvě ze dne datum.

13. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ) za situace, kdy žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu.

14. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o zápůjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také žalobní nárok na zaplacení úroku z prodlení.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za situace, kdy úspěšné žalobkyni (v rozsahu 54 %) přiznal účelně vynaložené náklady řízení, a to ve výši 8 % z celku. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle bodu 2 , ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 5 790 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle , ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 189 Kč ( ) Celkem tedy náklady řízení činí 1 489 Kč. S ohledem na částečný neúspěch ve věci proto žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 119 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.