Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 160/2022-74

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 61 995 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 21. 8. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 065 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 21. 8. 2021 do zaplacení, částky 9 930,10 Kč a úroku ve výši 64,85 % ročně z částky 43 000 Kč od 21. 8. 2021 do 13. 9. 2021 ve výši 1 787,28 Kč úroku ve výši 8,25% ročně z částky 43 000 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 21. 8. 2021 dosáhne částky 118 152 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám právní zástupkyně anonymizováno jméno příjmení náklady řízení ve výši 7 670,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 21. 8. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 065 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 21. 8. 2021 do zaplacení, částky 9 930,10 Kč a úroku ve výši 64,85 % ročně z částky 43 000 Kč od 21. 8. 2021 do 13. 9. 2021 ve výši 1 787,28 Kč úroku ve výši 8,25% ročně z částky 43 000 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 21. 8. 2021 dosáhne částky 118 152 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 7 670,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 52 065 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 21. 8. 2021 do zaplacení, dále částku 9 930,10 Kč představující smluvní pokutu a dále úrok z úvěru ve výši 64,85 % ročně z částky 43 000 Kč od 21. 8. 2021 do 13. 9. 2021 ve výši 1 787,28 Kč a úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 43 000 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 21. 8. 2021 dosáhne částky 118 152 Kč, a to vše z titulu nesplněných povinností vyplývajících pro žalovaného ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky dne datum. Žalobkyně dle této smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši 43 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši úrokové sazby 64,85 % ročně splácet v 36 měsíčních splátkách po 3 117 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2021 dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaný sjednané podmínky smlouvy řádně neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvních pokut dle bodu 6.1. smluvních ujednání v celkové výši 998 Kč, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky číslo o délce 30 dnů, přičemž smluvní pokuta ve výši 499 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a dále žalobkyni vzniklo právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy s úhradou splátky číslo o délce 15 dnů, a to ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tj. v celkové výši 400 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to k datu datum. Podle bodu 6.4. smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši celkem 49 903,44 Kč (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 43 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 6 903,44 Kč) byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni v den následující po dni zesplatnění. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném smluvní pokutu v částce 9 930,10 Kč, a to dle bodu 6.5 smluvních ujednání ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši 49 903,44 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do dne vyhotovení žaloby, tj. do dne datum. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr podle Přílohy číslo dané smlouvy celkem ve výši 764 Kč. Uvedené částky žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 14. 2. 2022.

2. K nařízenému jednání se žalovaný, který byl řádně předvolán, nedostavil, doručení má vykázáno fikcí v místě trvalého bydliště. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení

3. Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum (dále jen smlouva) ve spojení s přílohou číslo k návrhu na uzavření smlouvy, dodatkem číslo ke smlouvě, oznámením věřitele o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, předsmluvním formulářem, formulářem pro hodnocení klienta včetně dokladu o příjmu žalované ze zaměstnání, prohlášením klienta, výpisem záznamu z registru příjmení, dokladem o vyplacení úvěru a kartou klienta má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 43 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal splácet včetně sjednaného úroku v úrokové sazbě ve výši 64,85 % ročně, a to v 36 měsíčních splátkách po 3 117 Kč splatných počínaje od června 2021 vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali jako důsledek vyplývající z prodlení spotřebitele (žalovaného) oprávnění úvěrujícího (žalobkyně) požadovat zaplacení smluvních pokut. Podle bodu 6.1. smluvních ujednání pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou takovou splátku. Podle bodu 6.2 smluvních ujednání pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 15 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli náhradu účelně vynaložených nákladů vniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, a to za každou takovou splátku. Podle bodu 6.5. smluvních ujednání jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den následující po dni zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení. Z oznámení o schválení úvěru a přílohy číslo smlouvy o úvěru má pak soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 43 000 Kč spolu s poplatkem za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 382 Kč měsíčně. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne datum byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu žalobkyně částka 43 000 Kč. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalovaný na úhradu poskytnutého úvěru nezaplatil ani jednu splátku. O splácení byl žalovaný upomínán, jak plyne z upomínek ze dne 16. 7. 2021 a ze dne 16. 8. 2021, ve kterých žalobkyně upozornila žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru s tím, že jde o automatické zesplatnění, a dále na povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení se zaplacením nové jistiny. Dne 19. 8. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému, že vzhledem k prodlení s úhradou úvěru v délce 65 dnů, došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění celého úvěru. Zásilka zaslaná žalovanému na adresu trvalého bydliště se vrátila žalobkyni zpět s tím, že žalovaný si ji nevyzvedl. Z y hodnocení klienta ke smlouvě číslo ve spojení s doklady o příjmech žalovaného ze zaměstnání je prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 2. 2022 včetně poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

4. Soud při právní kvalifikaci uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum vycházel z ust. , (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Podle o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

5. V dané věci bylo specifické, že obdobné spory z obdobných smluv již byly předmětem přezkoumání zdejším soudem, ale i nadřízeným Krajským soudem v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře. Na tuto skutečnost byla žalobkyně opakovaně upozorňována jak písemně, tak ústně při jednání s tím, že není důvod se odchylovat od ustálené judikatury. Konkrétně se jedná o rozsudky, kde také vystupovala na straně žalobkyně a které jsou jí tedy dobře známy, a to např. ze dne 22. 3. 2018, č. j. –93, ze dne 22. 3. 2018, č.j. -129 nebo ze dne 9. 5. 2018, č.j. -64. Ve všech výše uvedených rozhodnutích, jakož i v předchozích rozhodnutích zdejšího soudu např. ze dne 23. 11. 2017, č. j. -36; ze dne 29. 11. 2017, č. j. -50; ze dne 4. 12. 2017, č. j.  - 100; ze dne 27. 2. 2019, č. j.  - 69; ze dne 19. 12. 2019, č. j.  - 67, je žalobkyně upozorňována na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to zejména na rozhodnutí ve věcech sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. z n. , od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. Nejvyšší soud ČR dovodil, že„ Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm Nejvyšší soud odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů ( ) a věc uzavřel se závěrem, že„ Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. lze úroky z prodlení„ posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Přičemž po přijetí závěru o neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení je třeba se zabývat nárokem na zákonný úrok z prodlení (srov. shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2008, sp. zn. a obdobně rozsudek ze dne 11. srpna 2005, sp. zn. ).“ Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti , (dále jen obč. zák.) je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz Lavický, P. a kol., I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091).

6. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou o úvěru ze dne datum byla mezi účastníky sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 64,85 % ročně. Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou (dále jen ČNB) pro období červen 2021 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 7,36 % ročně. Dohodnutá výše úroků 64,85 % ročně tedy podstatně převyšuje (téměř devítinásobně) výše uvedenou obvyklou úrokovou míru evidovanou ČNB, což vede soud k jednoznačnému závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné. Nemůže přitom obstát argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání přitom nejsou vyloučena ze soudního přezkumu, naopak tyto musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy.„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). Na toto posouzení nemá žádný vliv ust. § 1793 o. z. nebo § 1813 o. z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; přičemž právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci. Na uvedených závěrech nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalobkyně ode dne 14. 9. 2021 do zaplacení požaduje úrok ve výši 8,25 % ročně, neboť soud poměřuje korektivem dobrých mravů právní jednání účastníků, tedy uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne datum, a nikoli nyní žalobou uplatňovaný úrok. I zde se jedná o shodný právní závěr, jaký je i ve všech výše uvedených rozhodnutích odvolacího soudu. Součástí ujednání o výši úroků z úvěru je dle názoru soudu i ujednání o maximální možné souhrnné výši požadovaných úroků z úvěru, která činí částku 118 152 Kč, tj. s odkazem na výše uvedené soud i toto ujednání považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Co se týče smluvních pokut dle odstavců 6.1., 6.2. a 6.5. smlouvy, tyto nejsou samy o sobě v rozporu s dobrými mravy, avšak při zohlednění navyšování dluhu (úročeného 64,85 % ročně) jednorázovými smluvními pokutami ve výši 499 Kč, 200 Kč a 0,1 % denně za prodlení s úhradou jednotlivých splátek, respektive za prodlení po zesplatnění dluhu, již jsou citelným zásahem do majetkové situace dlužníka. Takto sjednaná výše smluvních pokut jen dále účelně navyšuje již uvedenou nemravnou výši úroků a pouze podtrhuje v celkovém souhrnu zjevnou nevyváženost smlouvy. Ústavní soud v nálezu sp. zn. dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce podle Obdobně a již konstantně rozhoduje i Nejvyšší soud (např. rozhodnutí sp. zn. , , nebo ), podle nějž je namístě shledat celé takto požadované plnění za nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka. Tato rozhodnutí je vhodné aplikovat již v řízení nalézacím, neboť exekuční řízení je určeno primárně k výkonu daného rozhodnutí. Na věci nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný takto koncipovanou smlouvu podepsal a s uvedenými ujednáními souhlasil, když z charakteru tohoto smluvního vztahu je zřejmé, že silnější ze stran předkládá formulářovou smlouvu straně slabší, která nemá reálnou možnost jakékoliv její modifikace.

7. V daném smluvním vztahu účastníků řízení proto soud shledal absolutní neplatnost nejen, co se týče úrokové sazby, která zcela zjevně vybočuje z přípustných mezí, ale i dalšího sankčního nároku žalobkyně, a konečně i celé uzavřené smlouvy, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastníky řízení je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. S ohledem na neplatnost právního základu smluvního vztahu je podle pravidel bezdůvodného obohacení na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 43 000 Kč, žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil. Proto byla žalobkyni přiznána dosud neuhrazená část poskytnutého úvěru ve výši 43 000 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši dle vládního Ve zbytku nárokovaných částek byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , v situaci, kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Ke dni rozhodnutí soudu žalobkyně požadovala na nové jistině a nákladech spojených s prodlením žalovaného částku 61 995 Kč, přiznáno jí bylo 43 000 Kč, tj. Žalobkyně byla úspěšná ze 70 %, neúspěšná z 30 %, má tedy nárok na poměrnou část nákladů ve výši rozdílu úspěchu a neúspěchu tj. 40 % Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek 3 100 Kč a dále náklady právního zastoupení a to odměna advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 10 740 Kč (1 úkon ve výši 3 580 Kč dle advokátního tarifu), 3 paušální částky náhrady nákladů dle advokátního tarifu, cestovné advokáta k jednání soud dne datum ve výši 1 246 Kč, náhrada za ztrátu času dle advokátního tarifu ve výši 400 Kč a 21 % DPH z uvedených částek tj. 2 790 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činí 19 176 Kč, z toho přiznaných 40 % je 7 670,40 Kč. Splatnost nákladů vyplývá z ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.