Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
22 C 125/2022-48
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 20 510,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 475,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 475,61 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 035 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 391,40 Kč, úroku ve výši 23,76 % ročně z částky 20 510,61 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 510,61 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 035 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku z žaloby částku 205 Kč České republice – Okresnímu soudu v Karviné ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 475,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 475,61 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 035 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 391,40 Kč, úroku ve výši 23,76 % ročně z částky 20 510,61 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 510,61 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 035 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku z žaloby částku 205 Kč České republice – Okresnímu soudu v Karviné ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 510,61 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně (původní věřitelka) společnost právnická osoba, IČO, (dále jen jako„ BNP Paribas“), postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o revolvingovém úvěru na základě žádosti číslo ze dne datum, kterou BNP Paribas akceptovala. BNP Paribas se zavázala poskytnout žalovanému úvěr číslo s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Výše minimální měsíční splátky byla 5 % z dlužné částky nejméně 500 Kč, a to vždy k 17. dni v měsíci. Předchůdkyně žalobkyně se rovněž zavázala uhradit z úvěrového účtu na účet zprostředkovatele prodejní cenu zboží či služeb a dne datum zaslala na účet zprostředkovatele částku 13 889 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, od data prodlení je úvěr úročen sazbou 23,76 %. Předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovaný celkem čerpal 25 153,40 Kč a uhradil částku 11 035 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu nesplacené jistiny úvěru 18 796,91 Kč, poplatku 700 Kč, pokut 374,50 Kč, pojistného 639,20 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 391,40 Kč, úroku ve výši 23,76 % ročně z částky 20 510,61 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 510,61 Kč od datum do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla posouzena na základě informací získaných od žalovaného, který uvedl, že je podnikatelem, jeho čistý měsíční příjem je 28 000 Kč a celkové náklady domácnosti jsou ve výši 11 135 Kč. Dále uvedl, že nemá další finanční závazky a bydlí v nájmu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listin y označené jako žádost/smlouva o revolvingovém úvěru číslo bylo zjištěno, že obsahuje ujednání mezi právnická osoba Paribas jako poskytovatelem úvěru a žalovaným, podle kterého se právnická osoba Paribas zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč s minimální splátkou 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč k 17. dni v měsíci, dále bylo sjednáno specifické čerpání ve výši 13 889 Kč s úrokem 19,34 % ročně, přičemž tuto částku měl žalovaný splácet v 11 měsíčních splátkách ve výši 1 388 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, je podnikatel s příjmem 28 000 Kč měsíčně, celkové náklady domácnosti má 11 135 Kč měsíčně, další finanční závazky nemá a má jednu vyživovací povinnost.
4. Z přehledu úvěrového účtu číslo bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr celkem ve výši 25 153,40 Kč a že již uhradil 11 035 Kč.
5. Z listin y označené jako odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba Paribas oznámila žalovanému, že z důvodu prodlení žalovaného se splácením, odstupuje od smlouvy a úvěr se ke dni datum stává splatným v celém rozsahu.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že právnická osoba Paribas postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným.
7. Z listin y označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že obsahuje oznámení žalobkyně adresované žalovanému, ve kterém oznamuje, že pohledávka byla postoupena žalobkyni.
8. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 7 dní od odeslání.
9. Z poštovního podacího archu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému byla žalobkyní odeslána poštovní zásilka téhož dne.
10. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.
11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru číslo podle které se právnická osoba Paribas zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč s minimální splátkou 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč k 17. dni v měsíci, dále bylo sjednáno specifické čerpání ve výši 13 889 Kč s úrokem 19,34 % ročně, přičemž tuto částku měl žalovaný splácet v 11 měsíčních splátkách ve výši 1 388 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalovaného. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, je podnikatel s příjmem 28 000 Kč měsíčně, celkové náklady domácnosti má 11 135 Kč měsíčně, další finanční závazky nemá a má jednu vyživovací povinnost. Žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložila výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. BRKI, NRKI, příjmení, nedoložila žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. Z těchto údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný na svůj závazek dle žalobkyně uhradil 11 035 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě do 7 dní od odeslání v předžalobní výzvě, která byla odeslána žalovanému dne datum.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
15. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky.
20. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Věřitel je rovněž povinen využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne datum ve věci C číslo (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 .
21. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Pokud se jedná o příjmy a výdaje žalovaného z žádosti o úvěr nevyplývá, že by skutečnosti uvedené žalovaným předchůdkyně žalobkyně nějakým způsobem ověřovala. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečně a správné, právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména pokud se týká výdajové stránky. Proto soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný.
22. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný čerpal celkem 25 153,40 Kč a uhradil pouze 11 035 Kč, soud ho zavázal k úhradě rozdílu ve výši 14 118,40 Kč. Splatnost uvedené částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní výzvě ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to ve lhůtě 7 dnů. K odeslání výzvy prokazatelně došlo datum na adresu žalovaného. Třetí pracovní den tak došlo dle zákonné fikce k doručení výzvy, tj. datum, do datum měl žalovaný plnit a od datum, tedy ode dne následujícího je v prodlení a vznikla mu v souladu s § 1970 o. z., povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
24. Žalobkyně byla zavázána zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 205 Kč, neboť podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky vyšší než 20 000 Kč, činí poplatek 5 %, tedy 1 026 Kč, přičemž žalobkyně již uhradila 821 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.