Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 144/2022-44
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 736 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 27. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 736 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 894 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně, anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 27. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 736 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 894 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 736 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne datum, uzavřené prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů (2. 8. 2021), a to včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč. Žalovaný nevrátil poskytnuté finanční prostředky dohodnutým způsobem a žalobkyni tudíž dluží na jistině částku 3 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč, a na účelně vynaložených nákladech 200 Kč. Dále se žalobkyně domáhá smluvní pokuty 90 Kč (3 % z nesplacené jistiny). Vedle toho žalobkyně požadovala také zákonný úrok z prodlení za dobu od 27. 12. 2021 do 14. 2. 2022 ve výši 43,5 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 3 736 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení. Žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jeho lustrací v registru NRKI a BRKI, SOLUS, CEE a ISIR a na základě informací od žalovaného, žalobkyně vycházela při určení výdajů žalovaného i z částky životního minima jednotlivce 3 410 Kč měsíčně, výdaje domácnosti žalovaného byly zjištěny z údajů ČSÚ. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti využila rovněž statistický model, který vychází ze statistických dat (údajů o jiných spotřebitelích s podobným profilem) a zohledňuje empirickou a odbornou zkušenost žalobkyně se splácením spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně zohlednila i schopnost žalovaného dosahovat příjmů v budoucnosti, vypočetla kreditní skóre žalovaného a dospěla k tomu, že je schopen úvěr splatit. Žalobkyně přitom dle jejího názoru není povinna doložit doklady od žalovaného prokazující jeho příjmy a výdaje, ale je pouze povinna mechanismus ověřování doložit, vysvětlit a odůvodnit.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání.
3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum podepsána úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč (opis výpisu proplacení smlouvy ze dne 1. 7. 2021, potvrzení o provedené platbě). Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky, a to společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč do 31. 7. 2021. Za službu bezpečná splátka se měl žalovaný uhradit 99 Kč měsíčně (odložení splátky o 30 dnů v případě nečekané životní události), za službu expres výplata 199 Kč, za službu SMS servis 49 Kč měsíčně. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána jednak smluvní pokuta ve výši 3 % z jistiny úvěru a jednak povinnost hradit žalobkyni náklady vynaložené na vymáhání dlužných částek (100 Kč za měsíc vymáhání). Žalovanému byl na telefonní číslo uvedené v žádosti o poskytnutí úvěru zaslán podpisový SMS kód, jak bylo uvedeno ve smlouvě. Smlouva byla následně podepsána zadáním tohoto SMS kódu žalovaným v chráněném webovém rozhraní žalobkyně (printscreen ze systému k prokázání odeslání SMS kódu). Žalovanému byl rovněž poskytnut formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byl i sazebník poplatků.
4. Žalobkyně dále doložila občanský průkaz žalovaného, a že z účtu žalovaného byla dne 1. 7. 2021 zaslána platba 1 Kč na účet žalobkyně (potvrzení o přijaté platbě), čímž byla ověřena totožnost žalovaného před poskytnutím úvěru a skutečnost, že je majitelem daného účtu.
5. Žalobkyně doložila printscreeny ze systému žalobkyně, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době uzavření smlouvy exekuce, neprocházel registrem ISIR a SOLUS. V žádosti o poskytnutí úvěru uvedl příjem 21 000 Kč měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti 5 000 Kč měsíčně. Jako výdaje domácnosti bylo uvedeno 7 000 Kč. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovanému byla 4krát odmítnuta žádost o úvěr.
6. Žalovaný neuhradil žádnou částku, žalobkyně u něj eviduje dluh uvedený v žalobě, což bylo zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 30 dnů od sepsání výzvy.
7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § 2395 tak, že„ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum úvěrovou smlouvu. Žalovaný jednal jako spotřebitel. Žalobkyně jakožto úvěrující či věřitel si svoji povinnost ze smlouvy o úvěru splnila tím, že poskytla žalovanému dohodnutou částku ve výši 3 000 Kč.
8. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně měla povinnost posoudit před sjednáním smlouvy úvěruschopnost žalovaného, který jednal jako spotřebitel, v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Soud vzal z předložených důkazů za prokázané, že tvrzený příjem ze zaměstnání, tvrzené příjmy ostatních členů domácnosti ani výdaje žalovaného nebyly před podpisem úvěrové smlouvy ověřeny. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost žalovaného zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Příjmy žalovaného ani příjmy ostatních členů domácnosti nebyly žádným způsobem přezkoumávány. Výdaje žalovaného rovněž nebyly ze strany žalobkyně řádně prověřeny, a to ani náklady spojené s bydlením, jež zpravidla tvoří podstatnou část výdajů každého člověka. Ve vztahu k ostatním životním nákladům jako jsou například náklady na stravování, drogerii a ošacení (osobní výdaje), se v zásadě jeví jako přijatelné, aby žalobkyně vycházela z částek životního minima jednotlivce dle příslušných právních předpisů, neboť jde o náklady, které lze poměrně snadno přizpůsobit aktuální finanční situaci. To však nelze říct o nákladech spojených s bydlením. Lze tedy uzavřít, že ohledně příjmů i výdajů žalovaného žalobkyně na jejich zjišťování v podstatě rezignovala a spokojila se s pouhým (ničím nepodloženým) prohlášením žalovaného. Dle názoru soudu se není možné spokojit s pouhými tvrzeními, když spotřebitel ve snaze získat úvěr může zamlčet některé podstatné skutečnosti, které přitom žalobkyně mohla alespoň částečně dokumentárně ověřit dotazem u žalovaného a předložením např. nájemní smlouvy, výplatní pásky atd., popř. telefonicky dotazem u zaměstnavatele žalovaného. Za dostatečné ověření přitom soud nepovažuje porovnání údajů uvedených žalovaným se statistickými údaji žalobkyně.
9. Jestliže pak žalobkyně tvrdí, že využila statistické modely a hodnotila schopnost žalovaného dosahovat příjmů ze zaměstnání v budoucnosti, toto nebylo žádným způsobem objasněno. Nebylo objasněno, jakým způsobem dospěla žalobkyně ke skutečnosti, že žalovaný bude příjmů dosahovat v budoucnosti, žalobkyně ani nesdělila jejich potenciální výši. Rovněž nelze dle názoru soudu relevantně sestavit statistický model, když nejsou ověřena vstupní data – tj. samotná skutečnost, že žalovaný má skutečně příjem ze zaměstnání a další údaje. V závislosti na daných okolnostech žalobkyně neobjasnila, jak provedla zhodnocení úvěruschopnosti bez ověřování příjmů a bez bližších informací o žalovaném, když žalobkyní ani nebylo zjištěno, v jakém oboru měl žalovaný vzdělání, ani na jaké pozici byl zaměstnán, ani jiné bližší informace o jeho rodinné situaci. Poskytovatel úvěru musí být schopen mechanismus ověřování informací od žalovaného doložit, vysvětlit a odůvodnit a objasnit statistický model, popř. uspokojivě odůvodnit, proč se spokojil s neověřenými tvrzeními žalovaného o výši příjmů a výdajů, což se v tomto případě nestalo.
10. Za této situace nelze učinit závěr o tom, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti řádně posoudit příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a tedy to, zda je schopen úvěr splatit. Žalobkyně nejednala v souladu s § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že„ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 “, když žalobkyně dostatečně nedoložila dokumenty o příjmové a výdajové stránce a tím neprokázala, že splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná, když podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ,„ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.“ Byť z § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2009 , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger,
C- 76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance) konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. S ohledem na to, že žalobkyně nesplnila svou povinnost dostatečně doložit, že (s kladným výsledkem) zkoumala úvěruschopnost žalovaného, i když mu poskytla předmětný úvěr, soud konstatuje, že předložená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků, neboť smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 o. z., který stanoví, že„ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“
11. Na základě shora předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný tak žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (podle § 2991 odst. 2 o. z.,„ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, atd.“) zůstal dlužen 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost prvního dne po dni, do kterého byl žalovaný povinen plnit. K vrácení bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván ve výzvě ze dne 26. 11. 2021, ve které žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání plnění – bezdůvodného obohacení. Žalovaný byl na základě výzvy povinen plnit do 30 dnů od sepsání výzvy, tj. do 26. 12. 2021, ode dne následujícího se dostal do prodlení s úhradou částky. Žalobkyni proto vznikl nárok na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a to z částky 3 000 Kč od 27. 12. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V této části soud žalobkyni její nárok přiznal, ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť se jednalo o nároky žalobkyně z neplatné smlouvy.
12. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu v částce 3 000 Kč (80 %) a neúspěchu co do 736 Kč (20 %), což v tomto případě odpovídá 60 % Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení § 14b ) písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 14b ) písm. c) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 3 736 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b ) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny. Celkem tak veškeré náklady řízení činí 1 489 Kč. Žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 60 %, tedy 894 Kč. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11 , tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát. Navíc je nárok uplatňován vůči spotřebiteli ze spotřebitelského úvěru, který je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem. Soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby ze dne 17. 6. 2022 a 14. 9. 2022, neboť tato podání měla být součástí žaloby a jsou tudíž neúčelná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.