Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 215/2022-68

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 25 948,19 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, do jednoho roku od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 948,19 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 21 559 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, na náhradu nákladů řízení částku 1 168 Kč do jednoho roku od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, do jednoho roku od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 948,19 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 21 559 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, na náhradu nákladů řízení částku 1 168 Kč do jednoho roku od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 25 948,19 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že dne datum uzavřela se žalovanou prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byla žalované vyplacena zápůjčka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku splatit včetně úroku ve výši 6 834 Kč a administrativního poplatku ve výši 6 000, tj. celkem 27 834 Kč ve 23 měsíčních splátkách, po 1 160 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána na datum. Žalovaná ničeho neuhradila a žalobkyně proto zápůjčku zesplatnila ke dni datum.

2. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny dluhu ve výši 15 000 Kč, dále úroku 3 109 Kč za dobu do dne sjednané první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění a dále administrativního poplatku ve výši 1 750 Kč za dobu do dne sjednané první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení za dobu do zesplatnění v kapitalizované výši 174,64 Kč a dále za dobu od zesplatnění do datum v kapitalizované výši 330,77 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty sjednané smlouvou o zápůjčce ve výši celkem 3 883,78 Kč žalobkyně dále nárokuje zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle smlouvy a sazebnímu ve výši 1 700 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaná nereagovala.

3. Úvěruschopnost žadatelky o zápůjčku žalobkyně posuzovala a ověřovala lustrací žadatelky v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí a zejména z informací získaných od žalované, předložením výpisů z účtu žalované za poslední tři měsíce a výplatními páskami prokazující příjem žalované ve výši 29 736 Kč. Dále provedla žalobkyně lustraci neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Výdaje žalované pro výpočet bonity vyhodnotila žalobkyně prostřednictvím scoringového sytému.

4. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstal zcela nečinná.

5. K jednání nařízenému ve věci dne datum, se žalovaná nedostavila.

6. Soud jednal v nepřítomnosti žalované a provedl dokazování listinnými důkazy: standartními informacemi o spotřebitelském úvěru, sazebníkem úroku, poplatků a smluvních pokut ze dne datum, formulářem příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelská úvěr, smlouvou číslo ze dne datum, elektronickým výpisem informací ze systému uzavírání smluv on-line ke dni datum, údaje internetového bankovnictví z účtu žalované za dobu od datum do datum, částečným výpisem z účtu žalobkyně ze dne datum, výzvou k úhradě dlužných splátek ze dne datum, oznámením o zesplatnění zápůjčky ze dne datum, předžalobní upomínkou ze dne datum, vyčíslením pohledávky ze smlouvy číslo ke dni datum, výpisem splátkového kalendáře, přehledem úhrad splátek, obchodními podmínkami pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru, kopií občanského průkazu žalované, výplatní páskou žalované za prosinec 2020, výpisem z bankovního účtu žalované za období od datum do datum, zprávou zaměstnavatele žalované ze dne datum a výpisem lustrovaných věcí Okresního soudu v Blansku.

7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil soud tentýž závěr o skutkovém stavu:

Dne datum uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy byla žalované dne datum vyplacena částka 15 000 Kč na účet žalované. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit ve 24 splátkách s úrokem 39 % měsíčně a administrativním poplatkem 250 Kč měsíčně. Celková dlužná částka činila 27 834 Kč. Úvěruschopnost žalované byla posuzována na základě lustrace žadatele v CEECR, ISIR, v databázi neplatných dokladů, z výpisu internetového bankovnictví účtu žalované a z informací poskytnutých žalovanou, dle kterých byla žalovaná ke dni datum zaměstnána na dobu neurčitou, od listopadu 2018 s čistým příjmem 28 000 Kč, svobodná s jedním dítětem, středoškolského vzdělání s maturitou a bydlící u rodičů.

8. Z registru obyvatel soud zjistil, že v době sjednávání předmětného úvěru byla žalovaná svobodná a měla jedno dítě (ročník 2013).

9. Z výpisu lustrovaných věcí Okresního soudu v Blansku soud zjistil, že v letech 2019 – 2021 bylo proti žalované zahájeno šest občanskoprávních řízení, z nichž většina se týká spotřebitelských úvěru poskytovaných nebankovními subjekty.

10. Ze zprávy stát. instituce, odbor personální ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla ke dni datum zaměstnancem anonymizováno. Služební poměr byl ukončen na žádost žalované k datum a během pracovního poměru byly žalované prováděny srážky ze mzdy na exekuční příkaz stát. instituce ve výši 11 802 Kč v lednu 2021, 11 366 Kč v únoru 2021, 12 820 Kč v březnu 2021 a 12 482 Kč v dubnu 2021.

11. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že na tento účet byla vyplacena mzda žalované ve výši

17 824 Kč v lednu 2021, ve výši 16 299 Kč v únoru 2021, 16 081 Kč v březnu 2021.

12. Závazkový vztah, vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem číslo , a zákonem číslo a zákonem číslo , o spotřebitelském úvěru.

13. Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

17. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

18. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn.

, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. ) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. : Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

19. Žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce jako o spotřebitelskou smlouvu. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalované sdělení o jejích veškerých příjmech, které měla prokázat a dále si vyžádat přehled jejích výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit.

20. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

21. Soud posoudil úvěruschopnost žalované ke dni datum dle zjištěných informací,

v souvislostech poskytnutého úvěru, a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny příjmy ani výdaje žalované. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně vycházela z údaje žalované o výši příjmu až 29 736 Kč čistého měsíčně (dle výplatné pásky za prosinec 2020) a ověřovala tento údaj z výpisu z bankovního účtu žalované, ze kterého však vyplývá, že datum byla žalované na účet vyplacena částka 17 824 Kč. Rozdíl 12 916 Kč označený ve výplatní pásce jako„ pohledávka ostatní“ není žalobkyní nijak zohledněn. Soud postrádá jakékoli další zkoumání důvodu srážek ze mzdy žalované v nemalé výši ze strany poskytovatele. Skoringový model žalobkyně vychází z částky 3 860 Kč zahrnující životní minimum. Soud postrádá zohlednění informace žalované o jednom dítěti do 26 let bez vlastního příjmu ve společné domácnosti. V daném případě měl poskytovatel úvěru základní informace o tom, že žadatelka má stabilní příjem, z tohoto příjmu jsou však prováděny srážky ve výši téměř 45 - 50 % celkové výše mzdy. Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatele bližší informace k jeho majetkové situaci.

22. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla, si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalované lze úvěr poskytnout. Posouzení úvěruschopnosti bylo v daném případě provedeno pouze formálně, bez dostatečných podkladů, to vše s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalované zkoumána (a s kladným výsledkem) byla. Zcela účelově byly věřitelem přehlédnuty evidentní rozpory ve zjištěných informacích ohledně čistého měsíčního příjmu žadatelky, nebyly zkoumány pravidelné a nezbytné výdaje žadatelky. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.

23. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum. Důsledkem toho jsou nároky žalobkyně vůči žalované omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, neboť v případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud.

24. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění 15 000 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně ničeho nezaplatila. Uvedené tvrzení žalovaná nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 15 000 Kč. Soud proto žalovanou k zaplacení této částky žalobkyni zavázal.

25. K požadovanému zákonnému úroku z prodlení, soud okazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.

Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

26. Soud proto rovněž zamítl požadovaný úrok z prodlení z přiznané částky 15 000 Kč.

27. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době„ přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalované v řízení a také ke skutečnosti, že veškeré soudní písemnosti byly žalované doručovány náhradním doručením, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznané jistiny dluhu v přiměřené době jednoho roku od právní moci rozsudku, tak aby žalované poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň ji nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 25 948,19 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 15 000 Kč, tj. v rozsahu

15,62 % (čistý úspěch). Žalobkyni přísluší náhrada jí účelně vynaložených nákladů řízení, která sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 038 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno c) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo , a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 4 × 300 Kč dle , , písmeno a), d) vyhlášky číslo , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (např. , a ) a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů 4 × 100 Kč dle písmeno a) této vyhlášky, 336 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle .

Dále bylo přiznáno cestovné osobním vozem Škoda Octavia, registrační značka, na jednání k procesnímu soudu obec - obec a zpět (458 km, průměrné spotřebě 4,5 l číslo km, ceně nafty 44,10 Kč l a sazbě 5,20 Kč km). Cestovné celkem činí 3.291 Kč. Náhrada za ztrátu času byla přiznána za 10 půlhodin (cesta k procesnímu soudu cca 2 hod. 20 minut, totéž cesta zpět), tedy v částce 1 000 Kč, včetně DPH pak 1210 Kč.

Náklady advokáta činí 6 437 Kč a náklady řízení žalobkyně celkem (včetně uhrazeného soudního poplatku) činí částku 7 475 Kč, z toho 15,62 % činí 1 168 Kč. Splatnost náhrady nákladů řízení pak byla stanovena shodně s úhradou jistiny dluhu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.