Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 391/2022-36
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 10 959 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 959 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů
od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 252 Kč, a to
do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 959 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 17. 10. 2022 domáhala
po žalovaném zaplacení částky 10 959 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyni žalobkyně, společnosti právnická osoba, vznikla tato pohledávka z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené s žalovaným dne 22. 12. 2020. Termín splatnosti byl sjednán na 16. 1. 2021. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil a je tak v prodlení. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, požaduje úhradu celkové dlužné částky
ve výši 10 959 Kč s příslušenstvím tj. s úrokem z prodlení v zákonné výši, neboť žalovanému byla marně zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky dne 3. 4. 2022.
2. Okresním soudem v Olomouci byl ve věci dne 27. 10. 2022 vydán platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit, proto byl usnesením ze dne 24. 11. 2022 zrušen. Žalovaný
se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: právnická osoba, sídlem adresa, poskytla dne 22. 12. 2020 žalovanému v souladu s obchodními podmínkami na základě formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy úvěru číslo ze dne 22. 12. 2020 peněžní prostředky
ve výši 8 000 Kč, a to bankovním převodem na číslo účtu bankovní účet, jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek webová adresa,
na které si žalovaný do nabídky na uzavření smlouvy nastavil dle vlastní volby dostupné parametry-splatnost a výši úvěru a uvedl své osobní údaje k prověření úvěruschopnosti. Poté žalovaný na webové stránce vyplnil formulář s jeho osobními údaji, jak plyne z identifikační karty zákazníka, a tímto učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru. Dle Potvrzení o platbách žalovaný dne 22. 6. 2020 uhradil registrační poplatek ve výši 1 Kč ze svého bankovního účtu na účet společnosti a ta mu následně zaslala na účet poskytnutý úvěr 8 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil a je od 17. 1. 2021 v prodlení. Společnost proto uzavřela Smlouvu o postoupení pohledávky dne 18. 3. 2022 s žalobkyní. O postoupení pohledávky byl žalovaný uvědoměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 4. 2022 spolu s předžalobní výzvou právního zástupce. Dle podacího lístku byla žalovanému zaslána zásilka dne 3. 4. 2022.
4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
5. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené
o 8 procentních bodů.
7. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Soud vyhodnotil, že jednáním žalovaného a postupitelky došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť postupitelka převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Postoupením pohledávky na žalobkyni vznikl nárok žalobkyně na vymáhání této pohledávky po žalovaném. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitelka dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil, a že tato pohledávka byla na ni postoupena. Tuto povinnost žalobkyně splnila a bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil
a prokázal, že na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo pro svou procesní pasivitu prokázat splnění povinnosti, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně příslušenství, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou.
8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna
za zastoupení advokátem v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí
a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná
o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně DPH 21 % z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto dle §137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo
plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.