Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 138/2022-57
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem titul jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 12 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 4. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení a co do úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 3. 2019 do 27. 4. 2019 zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 351,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 4. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení a co do úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 3. 2019 do 27. 4. 2019 zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 351,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 27. 12. 2018 smlouvu o úvěru s původním věřitelem právnická osoba, na základě, které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, která měla být splacena nejpozději do 27. 3. 2019. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč a případný poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 500 Kč. K uzavření smlouvy mělo dojít dle žalobkyně tak, že se žalovaný zaregistroval na webových stránkách webová adresa, byl mu zde zřízen uživatelský účet, žalovaný prostřednictvím svého uživatelského účtu požádal o poskytnutí konkrétního úvěru, který mu byl po údajném posouzení úvěruschopnosti (tj. lustrace v ISIR, CEE, CRKI a BRKI) poskytnut. Dne 27. 12. 2018 byla žalovanému na jím uvedený účet poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný do dnešní doby poskytnutou částku nevrátil, dne 3. 12. 2021 mu byla zaslána upomínka k úhradě. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit nesplacenou jistinu ve výši 10 000 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 500 Kč, tedy celkem částku 12 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 28. 3. 2019 do zaplacení. Na výzvu soudu k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dne 14. 7. 2022 uvedla, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla ověřena lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a dále žalovaný odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle všeobecných obchodních podmínek prohlásil, že má pravidelný příjem a že je schopen zápůjčku splatit a řádně zvážil své možnosti.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
4. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovaný uzavřel za použití prostředků komunikace na dálku se společností právnická osoba ujednání, ve kterém se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 0 Kč (celková částka k úhradě tak činí 10 000 Kč) do 27. 3. 20219. Z potvrzení o platbě a sdělení právnická osoba o majiteli účtu ze dne 1. 6. 2021 vyplývá, že na účet žalovaného byla dne 27. 12. 2018 odeslána a dne 27. 12. 2018 přijata částka 10 000 Kč od právnická osoba anonymizováno, kdy z výpisu z účtu číslo vyplývá, že na něm byla v měsíci prosinec 2018 činěna řada operací včetně velké řady čerpání a splácení úvěrů. Dle čl. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru, může klient požádat o prodloužení doby splatnosti, v případě, že mu bude vyhověno, uzavřou smluvní strany dodatek ke smlouvě zohledňující nový termín splatnosti zápůjčky a klient bude povinen uhradit poplatek za prodloužení termínu splatnosti dle dodatku. Dle čl. 3 .1.6 všeobecných obchodních podmínek odesláním žádosti klient potvrzuje, že je schopen splatit zápůjčku a poplatek za zápůjčku, pokud má klient o tomto pochybnosti, tak je povinen kontaktovat právnická osoba a společně posoudit svoji schopnost splácet. Klient současně dává dle čl. 7 všeobecných obchodních podmínek souhlas s tím, aby právnická osoba uskutečňoval dotazy na úvěrové registry případně jiné databáze umožňující jeho posouzení úvěruschopnosti. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný požádal právnická osoba o prodloužení termínu splatnosti zápůjčky o 30 dní, tedy do 27. 4. 2019 a zavázal se zaplatit poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2021 soud zjistil, že právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovaného o tomto informovala. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 12. 2021, včetně dodejky vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.
10. Na základě výše uvedených důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že se žalovaný registroval na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a uzavřel s ní ujednání, na základě kterého byla na jeho bankovní účet poskytnuta částka 10 000 Kč a on se zavázal tuto částku vrátit do 27. 3. 2019. Následně žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně další ujednání, kterým došlo k prodloužení splatnosti do 27. 4. 2019. Nebylo prokázáno, že by žalovaný na dlužnou částku cokoli uhradil.
11. právnická osoba jako podnikatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli za užití prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Je skutečností, že na žalobkyni (právnická osoba) byla pohledávka postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku , když smlouva byla uzavřena právnická osoba Na základě uvedené smlouvy byla na bankovní účet žalovaného poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaný povinen peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl právnická osoba dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. právnická osoba měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. právnická osoba tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výplatní páskou, rozhodnutím o přiznání sociální dávky) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků…) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Toto dle všeho právnická osoba vůbec neučinila a při posouzení úvěruschopnosti žalovaného se omezila pouze na to, že údajně prověřila nebankovní registry. Dle všeobecných obchodních podmínek mělo k posouzení úvěruschopnosti žalované dojít pouze tehdy, když by si žalovaný nebyl jistý tím, zda bude schopna úvěr splácet. právnická osoba tedy postupovala v rozporu s ustanoveními § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když neposoudila úvěruschopnost na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť poskytovatel zápůjčky před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalovaný tak měl částku 10 000 Kč, která mu byla prokazatelně na jeho účet poskytnuta žalobkyni, vrátit, a to dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud vycházel z toho, že si žalovaný s právnická osoba dohodl prodloužení doby splatnosti do 27. 4 2019, tuto lhůtu tak soud považuje za dobu vrácení odpovídající možnostem žalovaného, když žalovaný tuto lhůtu pro vrácení dlužné částky nijak nerozporoval. Jestliže tedy žalovaný částku 10 000 Kč nevrátil do 27. 4 2019, následující den se dostal s její úhradou do prodlení a je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen uhradit i zákonný úrok z prodlení z této částky. Žalovaný je jistinu ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení povinen zaplatit žalobkyni, na kterou pohledávka ze smlouvy přešla. Jelikož byl žalovaný z důvodu neposouzení úvěruschopnosti povinen zaplatit pouze poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem a to do 27.4. 2019, byl nárok žalobkyně ve zbývajícím rozsahu zamítnut.
12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle kterého má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Pokud jde o výši nákladů právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb. , konkrétně z ustanovení § 14b o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když byl návrh podán na ustáleném vzoru opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (např. sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Žalobkyni by při úplném úspěchu náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem) ve výši celkem 900 Kč, režijní paušál ve výši 300 Kč (3x10 0 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 2 252 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 80 %, naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu 20 %, žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 60 %, tedy částka 1 351,20 Kč.
13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.