Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 509/2022-23
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 13 956 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 13 956 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13 956 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 13 956 Kč od 17. 12. 2021 do 16. 3. 2022, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 13 956 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13 956 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 13 956 Kč od 17. 12. 2021 do 16. 3. 2022, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 6. 10. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru
číslo ze dne 29. 4. 2021 uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně webová adresa, na kterém si žalovaná nastavila požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání, vyplnila žádost o poskytnutí úvěru, prostřednictvím služby právnická osoba UAB (sídlem adresa, Litva, registrované pod číslo) zpřístupnila svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli a následně kódem zaslaným na její telefonní číslo potvrdila elektronicky smlouvu. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 800 Kč na účet žalované č. bankovní účet a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč a poplatek ve výši 110 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Klidné spaní“ a poplatek ve výši 29 Kč za sjednanou volitelnou službu„ informační SMS servis“ pravidelnými měsíčními splátkami nejpozději do 29. 5. 2021. Žalovaná v souladu s čl. 2 sazebníku požádala o odklad splatnosti úvěru do 16. 12. 2021. Žalovaná celkem uhradila částku 17 788 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 31 SMS upomínkami, 35 emailovými upomínkami a 9 telefonáty. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu upomínkou před podáním žaloby dne 25. 8. 2022, avšak žalovaná na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 10 800 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 440 Kč, poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 116 Kč, náklady spojení s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč, na úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 13 956 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení a na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 13 956 Kč od 17. 12. 2021 do 16. 3. 2022.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto
ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v platném znění, dále jen„ o. s. ř. “, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů
a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci
bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním číslo ze dne 29. 4. 2021 a z občanského průkazu žalované soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou jako Dlužníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020 a Sazebník platný od 1. 9. 2020. Žalovaná byla ve smlouvě identifikována jménem, datem narození, rodným číslem, číslem občanského průkazu, trvalou adresou, e-mailem, telefonním číslem a číslem účtu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Dlužníkovi částku až do výše 10 800 Kč na její bankovní účet č. bankovní účet a Dlužník se zavázal vrátit věřiteli tuto částku spolu s poplatkem za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč, s poplatkem za službu„ informační SMS servis“ ve výši 29 Kč a poplatku ze sjednání Úvěru – při čerpání celého Úvěrového limitu ve výši 2 600 Kč. Výše úrokové sazby činila 0 %. Úvěr byl splatný dne 29. 5. 2021.
5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 29. 4. 2021 poskytla žalobkyně na účet žalované č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 10 800 Kč.
6. Z metodiky posuzování úvěruschopnosti společnosti právnická osoba soud zjistil, že žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba pak soud zjistil, že žalobkyně
při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z pravidelných měsíčních výdajů žalované ve výši 5 000 Kč, z ověřených čistých příjmů žalované ve výši 23 000 Kč, z čistého příjmu uváděného žalovanou ve výši 23 125 Kč, z minimálním měsíčních výdajů ve výši 7 430 Kč, z disponibilního příjmu ve výši 15 500 Kč, a že žalobkyně uzavřela, že má žalovaná„ úspěšné“ posouzení úvěruschopnosti.
7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 25. 8. 2022 a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána
k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh neuhradila ničeho.
8. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 12. 2022, č.j. 15 C 509/2022 -16 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení usnesení doplnila svá tvrzení ohledně toho, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení nedoplnila.
9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná označená jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem
a e-mailovou adresou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne
29. 4. 2021 s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout téhož dne na její bankovní účet úvěr ve výši 10 800 Kč a žalovaná se jej zavázal vrátit spolu s poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč do 29. 5. 2021. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne 29. 4. 2021 částku ve výši 10 800 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná na svůj závazek celkem uhradila částku 17 788 Kč.
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu
s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen „o. z.“,
na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb. ,
o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou,
je smlouva neplatná.
16. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům,
jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání,
které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno,
co měl po právu plnit sám.
19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho,
co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,
co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí
i v případě, byl-li závazek zrušen.
20. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku . Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017,
č. j. 23Co 365/2017 -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání
pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
21. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval,
že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést
(i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek;
to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
22. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele
by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být
s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
23. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru,
že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy a výdaje. Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
24. Shora uvedená smlouva o úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Plnění žalované ve výši 17 788 Kč proto pokrylo celou jistinu úvěru ve výši 10 800 Kč (shodně rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 30 Co 216/2017 ). Žalovaná podle žalobkyně zaplatila celkem 17 788 Kč, celý úvěr tedy uhradila a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
25. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.