Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 373/2021-35

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Hermanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 29 560 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 560 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 619,72 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 070,99 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 000 Kč od 16. 1. 2021 do 21. 8. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 22. 8. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 8. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 18,96 % ročně z částky 17 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 560 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 619,72 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 070,99 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 000 Kč od 16. 1. 2021 do 21. 8. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 22. 8. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 8. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 18,96 % ročně z částky 17 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 560 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 619,72 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 3 070,99 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 18,96 % ročně z částky 17 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba IČO uzavřel dne 14. 12. 2018 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 17 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr hradit formou 60-ti pravidelných týdenních splátek ve výši 526 Kč počínaje dnem 21. 12. 2018. Spolu s jistinou se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit také úrok ve výši 3 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 400 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, poplatek za pojištění ve výši 420 Kč a poplatek za asistenční služby ve výši 540 Kč. Žalovaná se zároveň zavázala za poskytnutí spotřebitelského úvěru zaplatit úrok ve výši 32,15 % ročně, avšak žalobkyně se rozhodla požadovat úrok pouze ve výši 18,96 % ročně. Žalovaná po celou dobu trvání smluvního vztahu zaplatila celkem částku ve výši 2 000 Kč, kterou žalobkyně použila na úhradu dlužného úroku a poplatků. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. Žalovaná ani přes zaslanou výzvu k úhradě na pohledávku nezaplatila ničeho.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení , vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek ( ). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu a , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Podle Karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr podepsané žalovanou dne 14. 12. 2018, požádala žalovaná právního předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba o poskytnutí finančních prostředků ve výši 25 000 Kč v hotovosti. Jako druh bydlení žalovaná uvedla nájemní realizované na základě nájemní smlouvy od 1. 6. 2018. Zaměstnaná byla od 14. 5. 2017 na dobu neurčitou prostřednictvím pracovní agentury právnická osoba s čistým měsíčním příjmem ve výši 17 550 Kč. Žalovaná nemá žádnou vyživovací povinnost a jako své měsíční výdaje uvedla částku 4 500 Kč představující výdaje na bydlení včetně energií a částku 4 000 Kč představující osobní výdaje tedy náklady na jídlo, oblečení, dopravu, léky a telefon.

6. Podle y Zařazení zákazníka do programu poskytování asistenčních služeb anonymizována dvě slova, kterou žalovaná podepsala dne datum, byla žalovaná zařazena do programu, ve kterém jí byly ze strany společnosti právnická osoba poskytovány asistenční služby na anonymizována dvě slova.

7. Podle Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti, kterou žalovaná podepsala dne 14. 12. 2018, čerpala žalovaná úvěr ve výši 17 000 Kč, který jí byl společností právnická osoba vyplacen v hotovosti. Za poskytnutí úvěru byla žalovaná povinna společnosti shora zaplatit úrok v celkové výši 3 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 400 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, poplatek za pojištění anonymizována dvě slova ve výši 420 Kč a poplatek za asistenční služby UA ve výši 540 Kč. Sjednaný úrok činil 32,15 % ročně. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr hradit formou 60-ti pravidelných týdenních splátek ve výši 526 Kč.

8. Podle pracovní smlouvy uzavřené dne 14. 5. 2017 mezi žalovanou a agenturou zprostředkování zaměstnání právnická osoba byla žalovaná zaměstnána na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba jako operátorka ve výrobě.

9. Podle výplatní pásky žalované za měsíc září 2018 byla žalované po odečtení srážky ve výši 3 000 Kč vyplacena čistá mzda ve výši 17 550 Kč. Podle výplatní pásky žalované za měsíc říjen 2018 byla žalované po odečtení srážky ve výši 3 000 Kč vyplacena čistá mzda ve výši 17 550 Kč. Podle výplatní pásky žalované za měsíc listopad 2018 byla žalované po odečtení srážky ve výši 3 000 Kč vyplacena čistá mzda ve výši 17 550 Kč.

10. Podle Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 1. 2021 postoupila společnost právnická osoba na společnost právnická osoba pohledávky vzniklé ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky.

11. Podle dopisu ze dne 5. 8. 2021 adresovaného žalované na adresu adresa žalované

12. Podle Podacího lístku České pošty s.p. odeslala žalobkyně žalované dne 22. 2. 2021 zásilku na adresu adresa žalované.

13. Podle dopisu ze dne 13. 5. 2021 adresovaného žalované na adresu adresa žalované.

14. Podle Podacího lístku České pošty s.p. odeslal zástupce žalobkyně žalované dne 14. 5. 2021 zásilku na adresu adresa žalované.

15. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

16. Dne 14. 12. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalovanou smlouvu, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 17 000 Kč Částku ve výši 17 000 Kč vyplatil právní předchůdce žalobkyně žalované v hotovosti při uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem v celkové výši 3 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, poplatkem za pojištění anonymizována dvě slova ve výši 420 Kč a poplatkem za asistenční služby UA ve výši 540 Kč formou 60-ti pravidelných týdenních splátek ve výši 526 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně od žalované vyžádal doklady o jejích příjmech, a to pracovní smlouvu, která byla uzavřena na dobu neurčitou a výplatní pásky z nichž byla patrná skutečnost o exekučních srážkách, které byly vůči žalované realizovány.

17. Žalobkyně nicméně nedoložila žádnou relevantní dokumentaci ohledně prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, když při posuzování schopnosti žalované úvěr splácet právní předchůdce žalobce rezignoval na zjišťování výdajů žalované. Spokojil se pouze s vyplněným dotazníkem, ve kterém žalovaná uvedla výši měsíčních výdajů ve výši 8 500 Kč, avšak bez doložení relevantních listin jako jsou doklady o výši nákladů na bydlení např. nájemní smlouvy, smlouvy k odběru energií, smlouvy o jiných závazcích a dluzích žalované. Přitom již z doložených výplatních pásek vyplývala skutečnost, že žalovaná je již z minulosti zatížena exekučními srážkami prováděnými ze mzdy. S odkazem na tuto skutečnost soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně jako nedostatečné, protože z předložených důkazů vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně nevycházel ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. právnická osoba pak pohledávku za žalovanou včetně práv spojených s pohledávkou postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. Dne 13. 5. 2021 zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky.

18. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně:

19. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

22. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu (dále jen „ “), kdy se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 17 000 Kč, na jejichž úhradu žalovaná částečně plnila, avšak celkově poskytnutou částku řádně a včas nesplnila. Při uzavírání smlouvy však nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované, čímž bylo poručeno ustanovení ZSU. Následkem této skutečnosti je uzavřená smlouva dle ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle odst. 2 , neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. K závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C číslo, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

24. Protože právní předchůdce žalobkyně žalované prokazatelně poskytl finanční prostředky ve výši 17 000 Kč, vznikl mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou závazek nikoli ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale z bezdůvodného obohacení, a žalované povinnost žalobkyni, na níž v souladu s  a násl. přešla pohledávka za žalovanou ze společnosti právnická osoba, vydat vše, oč se na základě neplatné úvěrové smlouvy obohatila. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na dluh uhradila 2 000 Kč, tedy stále jí zůstává povinnost vydat žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele částku ve výši 15 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že soud došel k závěru, že uzavřená smlouva byla od počátku neplatná, nemohlo dojít ze strany žalobkyně k započítání částečné úhrady žalované na příslušenství pohledávky tak, jak uvádí v žalobě. Soud o částečnou úhradu žalované tak ponížil poskytnutou částku.

25. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou právnímu předchůdci žalobkyně, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách. Proto soud o částečnou úhradu žalované ponížil poskytnuté peněžní plnění nikoli žalobkyní požadované poplatky a smluvní úroky. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalované soudem, to při použití ustanovení a odst. 4 dne 20. 8. 2021. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 21. 8. 2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 22. 8. 2021 do prodlení ve smyslu Neboť žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, avšak ke dni prodlení žalované s úhradou peněžitého dluhu dle byl zákonný úrok z prodlení k rozhodnému okamžiku prodlení žalované ve výši 8,75 %, přiznal soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle Ve zbývající části předmětu řízení, v podrobnostech viz výrok ad II., soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

26. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalované by v daném případě náležela náhrada nákladů řízení, neboť byla v řízení úspěšná žalovaná, ale jelikož soud z obsahu spisu zjistil, že jí žádné náklady nevznikly, bylo soudem rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.