Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 134/2022-51

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 3 544,39 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 2 114,20 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 81,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 162,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 114,20 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 20,5 % ročně z částky 2 114,20 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení a dále částku 1 430,19 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 27,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 576,65 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 430,19 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 20,5 % ročně z částky 1 430,19 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 2 114,20 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 81,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 162,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 114,20 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 20,5 % ročně z částky 2 114,20 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení a dále částku 1 430,19 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 27,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 576,65 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 430,19 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 20,5 % ročně z částky 1 430,19 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 3 544,39 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 108,82 Kč (za dobu od 21. 1. 2020 do 10. 7. 2020), kapitalizovaný úrok ve výši 5 739,46 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 114,2 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 1 430,19 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 20,5 % ročně z částky 2 114,2 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení, úrok 20,5 % ročně z částky 1 430,19 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 448 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 261 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 488 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 337 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplatil, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když na předmětnou pohledávku uhradil pouze 17 145,92 Kč nepravidelnými splátkami do 20. 1. 2020, poté uhradil ještě 2 987,56 Kč.

2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 317 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 055 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 989 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 307 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplatil, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když na předmětnou pohledávku uhradil pouze 16 313,08 Kč nepravidelnými splátkami do 20. 1. 2020, poté uhradil ještě 2 111,44 Kč. Předmětné pohledávky byly na žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, když toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí byla posouzena schopnost žalovaného splácet zápůjčky, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, když tyto informace byly zaznamenány v zákaznických kartách žalovaného a dále bylo ověřeno, že žalovaný není v insolvenci. Zákaznické karty žalovaného přitom nebyly dohledány, proto je žalobkyně soudu nepředložila.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení byl nečinný.

4. Soud provedl listinné důkazy, které ke svým tvrzením doložila žalobkyně. Z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaný podepsali tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalovanému byla poskytnuta částka 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 1 448 Kč (kapitalizované úroky), administrativní poplatek ve výši 2 261 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 488 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 337 Kč.

5. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně z titulu výše uvedené smlouvy částku 17 145,92 Kč nepravidelnými splátkami do 16. 1. 2020, dne 21. 1. 2020 uhradil 3 051,08 Kč.

6. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaný podepsali tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 1 317 Kč (kapitalizované úroky), administrativní poplatek ve výši 2 055 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 989 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 307 Kč.

7. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně z titulu smlouvy číslo částku 16 313,08 Kč nepravidelnými splátkami do 16. 1. 2020, dne 21. 1. 2020 uhradil 2 047,92 Kč.

8. Výzvou k plnění ze dne 11. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, a to do 26. 11. 2021, výzva mu byla odeslána dne 12. 11. 2021.

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, soud zjistil, že pohledávky za poskytnutí peněžitých částek byly postoupeny na současnou žalobkyni. Současně byl žalovaný výzvou v oznámení vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu, který byl dle podacího lístku odeslán 14. 2. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne 20. 1. 2020, tedy došlo k poustoupení pohledávek ve smyslu a násl. , , „dále jen o. z.“

10. Posléze přípisem žalovaný sdělil, že nemůže pohledávku uhradit najednou a žádal o splátkový kalendář (uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy právnická osoba). Dále bylo doloženo uznání dluhu ze dne datum se splátkovým kalendářem, na základě kterého žalovaný uznal svůj dluh vůči předchůdkyni žalobkyně ve výši 20 833 Kč, vzniklý na základě výše uvedených smluv, a zavázal se jej splácet splátkami ve výši 1 000 Kč do 25. 11. 2019 s tím, že pokud tak neučiní, ztrácí výhodu splátek.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele, a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

12. V dané věci se jedná o nárok žalobkyně, vyplývající z jí tvrzených spotřebitelských úvěrů, kdy předchůdkyně žalobkyně měla, na základě smluv o zápůjčce (o spotřebitelských úvěrech ve smyslu ), žalovanému poskytnout částky 11 000 Kč a 10 000 Kč a v těchto smlouvách se dále měli dohodnout na úrocích, administrativních poplatcích a poplatcích za bezhotovostní inkaso.

13. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

14. Předtím než poskytovatel poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr, je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je to po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých, do veřejné sociální sítě narušených rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr, snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr, či jiné služby již dříve. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečným nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka a nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle z. č. 110/2006 o existenčním a životním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (judikatura NS ).

16. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 11 000 Kč + 10 000 Kč, tj. celkem 21 000 Kč, žalovaný vrátil částku 38 558 Kč. Dále bylo prokázáno, že k poskytnutí této finanční částky došlo na základě spotřebitelských smluv. Právní předchůdkyně žalobkyně však řádně nezkoumala ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet předmětné úvěry, předchůdkyně žalobkyně neověřila příjmy a výdaje žalovaného. Za situace, kdy žalobkyně nedoložila žádné konkrétní informace o zkoumání úvěruschopnosti a nepředložila k tomu žádné doklady od žalovaného, je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně na splnění své povinnosti s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost žalovaného naprosto rezignovala. Uplatní se přitom domněnka ve smyslu § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, dle které„ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.“ Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost stanovenou § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a smlouvy o zápůjčkách jsou tedy absolutně neplatné.

17. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy jsou absolutně neplatné, je povinností žalovaného vydat žalobkyni tzv. bezdůvodné obohacení (srov. § 2991 a násl. o. z.), rovnající se částce, která mu byla poskytnuta ve výši 21 000 Kč po odečtení uhrazené částky ve výši 38 558 Kč. Žalovaný poskytnutou částku zcela vrátil, proto žalobkyni nevznikl nárok na žádnou částku. Žalobkyni nevzniklo právo ani na úrok z prodlení podle o. z. ve spojení s , když bylo prokázáno, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem ze dne 20. 1. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky), který byl odeslán dne 14. 2. 2020, tedy dle zákonné fikce (srov. o. z.) se má za to, že dopis mu byl doručen dne 18. 2. 2020 a od té doby běžela 10 denní lhůta, která byla stanovena k úhradě bezdůvodného obohacení. Žalovaný měl zaplatit do 28. 2. 2020, k tomuto dni však již byla dlužná částka zcela uhrazena. Soud proto žalobu zcela zamítl, když se jednalo o požadavek z absolutně neplatných smluv a na bezdůvodné obohacení ani zákonný úrok z prodlení žalobkyni právo nevzniklo.

18. Soud k tomu dále dodává, že sice došlo k uznání dluhu žalovaným. Uznání dluhu však neznamená, že z neplatného závazku vznikne splatný. Úvěrové smlouvy byly od počátku neplatné, což se uznáním dluhu nezměnilo. Jak vyplývá z mnohačetné judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 28. 4. 2002, uznání dluhu je právem akcesorickým. Znamená to mimo jiné, že dohoda o uznání dluhu je platná jen tehdy, vznikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, neboť ačkoliv je to žalovaný, který byl zcela úspěšný ve věci, žádné náklady mu nevznikly, a proto mu nebyly přiznány.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).