Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 187/2022-30

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 62 763 Kč s příslušenstvím – úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30.000 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 32.763 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62.763 Kč od 16. 10. 2020 do 27. 1. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32.763 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30.000 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 32.763 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62.763 Kč od 16. 10. 2020 do 27. 1. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32.763 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 62.763 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi její právní předchůdkyní společností právnická osoba a žalovaným byla dne 15. 9. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 32.763 Kč. Úvěr byl splatný ke dni 15. 10. 2020. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. Žalovaný žalovanou částku ani přes opakované výzvy žalobkyně neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s  soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 9. 2020 ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla tohoto dne za použití prostředků komunikace na dálku uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa smlouva o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 32.763 Kč do 15. 10. 2020. Žalovaný se na těchto stránkách nejprve zaregistroval a zřídil si uživatelský účet, kde uvedl své osobní a kontaktní údaje včetně bankovního účtu, kam mu byl následně úvěr poskytnut. Úvěr ve výši 30.000 Kč byl žalovanému pod variabilní symbol poskytnut dne 15. 9. 2020 na účet č. účtu bankovní účet (viz potvrzení o platbě). Úvěr byl splatný ke dni 15. 10. 2020. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti spolu s poplatkem žalobkyni nevrátil. Na jeho úhradu neuhradil ničeho. Žalovaný byl ke dni 15. 9. 2020 majitelem a disponentem bankovního účtu č. účtu bankovní účet, kam mu byla dne 15. 9 2020 společností právnická osoba poukázána pod variabilní symbol platba ve výši 30.000 Kč (viz sdělení banky ze dne 5. 10. 2022). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021, o čemž byl žalovaný zpraven dopisem ze dne 20. 1. 2022 zaslaným mu spolu s předžalobní výzvou dne 20. 1. 2022 doporučeně na adresu adresa žalovaného.

6. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. , (dále jen jako„ “). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí

7. Dle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle z. č. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

13. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení a zákona o spotřebitelském úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši 30.000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z této částky, a proto jí soud částečně ve výroku I tohoto rozsudku vyhověl. Ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu a násl. , na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaný jako spotřebitel, což je zřejmé z označení žalovaného uvedeného v záhlaví smlouvy. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá z. č. , o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. ). Žalobkyně v žalobě a následně i po výzvě soudu v jejím doplnění uvedla, že žalovaného ohledně jeho schopnosti splácet prověřovala pouze ve veřejně dostupných databázích, a to například v databázích ISIR, CEE, SOLUS, CRKI a EUCB a že stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně nedisponuje žádnými listinami. Z uvedeného tedy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na své povinnosti vyplývající ze spotřebitelského zákona, když nejenom, že nezjistila reálné příjmy a výdaje žalovaného a tyto si jím nenechala doložit, ale ani je nikterak formálně či prakticky nezkoumala. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s informacemi z veřejných rejstříků a žádné další relevantní informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet ani nezjišťovala, natož, aby se jeho schopností jej splácet nějak konkrétně zabývala. I přesto byl úvěr žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně dne 15. 9. 2020 poskytnut. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dle soudu zjevně nepostupovala při zkoumání schopností žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalovaného ani nezjišťovala, natož pak aby se zabývala prověřením konkrétních příjmů a výdajů žalovaného a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit smlouvu o úvěru uzavřít a smlouvě dostát. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze jeho výší či pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Příjmovou i výdajovou stránku žadatele o úvěr má právní předchůdkyně žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jeho příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je jeho reálná schopnost zvažovaný úvěr řádně a bez problémů splácet. Pokud se tedy právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy spokojila pouze s negativním výsledkem lustrace žalovaného ve veřejných registrech, tak při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na ustanovení pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 zn. či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

15. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky.

16. Žalovaný ale na základě neplatné smlouvy o úvěru převzal od právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně dne 15. 9. 2020 částku 30.000 Kč a tuto částku měl také jako bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit. Žalovaný dle žalobkyně na tuto částku neuhradil ničeho. Soud tak žalovaného zavázal k úhradě částky 30.000 Kč, a to dle a násl. .

17. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit žalobkyni dlužnou částku řádně a včas, má žalobkyně vedle práva na jistinu ve výši 30.000 Kč i právo na její příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonem stanovené výši dle . S ohledem na skutečnost, že doba plnění pro vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a ani v daném případě nebyla mezi stranami sjednána, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle (viz např. rozsudek Nevyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. ). Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze považovat dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 20. 1. 2022, který byl téhož dne dán k poštovní přepravě a žalovanému v souladu se zákonnou domněnkou dojití dle došel třetí pracovní den, tj. dne 24. 1. 2022 a za dobu bez zbytečného odkladu lze považovat dobu tří dnů, která skončila dne 27. 1. 2022. Až ode dne následujícího, tj. od 28. 1. 2022, se nárok na vydání bezdůvodného obohacení stal splatným. Soud tedy žalobkyni přiznal úrok z prodlení v zákonem stanovené výši od 28. 1. 2022 do zaplacení dlužné částky, a to dle ve spojení s Byť byl v době vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky zákonný úrok z prodlení vyšší, soud je vázán žalobním petitem, a proto zavázal žalovaného k úhradě úroku z prodlení ve výši 8,25 %, a to v souladu s žalobním návrhem, neboť tento soud nemůže překročit. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá z uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným dle a násl. . Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky, neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný.

18. Ve zbylém rozsahu, tj. co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 32.763 Kč s tam uvedeným příslušenstvím, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II rozsudku).

19. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 62.763 Kč. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do zaplacení částky 30.000 Kč a procesně neúspěšná co do částky 32.763 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku II tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci ( ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud, aniž by kapitalizoval příslušenství, ve vztahu, ke kterému byla žalobkyně v řízení procesně neúspěšná, porovnáním částek 62.763 Kč (100 %) a 32.763 Kč (52 %), dospěl k závěru, že v řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému ale podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud dle rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.