Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 277/2022-21
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Brožíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaná dne datum cestovala anonymizována čtyři slova, čímž došlo mezi žalovanou a žalobkyní k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyni tak vznikl v souladu s § 2550 o.z. nárok na zaplacení jízdného ve výši 30 Kč a v souladu s čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek nárok na zaplacení přirážky k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. Žalovaná do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatila ničeho, přestože byla dne datum předžalobně upomenuta.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již v podané žalobě (č.l. 5 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Žalovaná dne datum cestovala anonymizována čtyři slova provozovanou žalobkyní, přičemž na zastávce anonymizováno byla vyzvána k předložení platného jízdního dokladu. Žalovaná se na výzvu platným jízdním dokladem neprokázala (zápis číslo o provedené přepravní kontrole ze dne datum). Dle čl. 8 odst. 2 Smluvních přepravních podmínek anonymizováno je Přepravní kontrolor oprávněn požadovat od cestujícího předložení jízdního dokladu. Cestující je povinen na vyzvání pověřené osoby kdykoliv během přepravy nebo během pobytu ve vyznačeném přepravním prostoru a v okamžiku vystoupení z tramvaje, z autobusu, z trolejbusu nebo z plavidla nebo v okamžiku, kdy opouští přepravní prostor, neprodleně předložit jízdní doklad. V případě jízdy bez platného jízdního dokladu nebo jiného porušení Smluvních přepravních podmínek je přepravní kontrolor oprávněn ukládat a vybírat stanovenou přirážku a odebrat neplatnou jízdenku (Smluvní přepravní podmínky anonymizováno, Tarif anonymizována tři slova). Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému (informace pro cestující, předžalobní upomínka ze dne datum včetně potvrzení o odeslání).
Podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatila, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.