Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 262/2021-85
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, ohledně úroku z prodlení z částky
částka od datum do datum, ohledně částky částka a ohledně úroku
ve výši 67,03 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kterého
se žalobce domáhal až do doby, kdy úrok dosáhne částky částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za řízení ve výši částka,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], ohledně částky [částka] a ohledně úroku ve výši 67,03 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kterého se žalobce domáhal až do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % ročně
od datum do zaplacení, pohledávku ve výši částka a úrok ve výši 67,03 % p.a.
z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému poskytl dne datum částku částka na základě smlouvy o úvěru. číslo kterou žalovaný podepsal dne datum. Žalovaný byl na základě této smlouvy povinen poskytnutou částku zároveň s úrokem ve výši 67,40 % ročně splatit žalobci v anonymizováno měsíčních splátkách
po částka, přičemž z důvodu marketingové akce činily první dvě splátky polovinu jejich původní výše a snížení úroku na 67,03% ročně. Žalovaný sjednané splátky řádně neplatil
a úvěr byl v důsledku toho ke dni datum zesplatněn. Celkově žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil částku částka. Žalobce tak požaduje dlužnou jistinu, úrok, smluvní pokuty, náhradu nákladů a úrok z prodlení. Dále žalobce uvedl, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobcem prověřena na základě dokladů a informací získaných
od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.).
2. Na písemné výzvy soudu se žalovaný k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se dostavil pouze žalovaný. Žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1996 Sb., občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř. “), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalobce.
3. Žalovaný u uvedeného jednání uvedl, že je pravda, že uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru dne datum, na základě které mu byla poskytnuta částka částka, a že on na tuto smlouvu zaplatil částka. Žalovaný uvedl, že splácel uvedený úvěr, ale po uzavření smlouvy se mu stal pracovní úraz, kvůli čemuž byl anonymizováno měsíce na nemocenské, pak začal covid, takže provoz u zaměstnavatele, ve které pracuje žalovaný, byl omezený, jeho příjmy se snížily, kvůli čemuž nebyl schopen splácet sjednané splátky, a proto přestal platit splátky na úvěr. Ví, že by měl doplatit, co mu bylo půjčené, ale považuje požadované úroky
za hrozně přemrštěné, protože mu bylo poskytnuto částka, on už zaplatil částka
a žalobce ještě chce částka. Žalovaný v době uzavírání úvěru měl dvě svoje děti,
ale v domácnosti žil se třemi. Tehdy se na inkaso žalovaného nikdo neptal. To platí anonymizováno let ve výši částka měsíčně. Při uzavírání smlouvy dokládal svůj příjem, ale na výdaje
se ho nikdo neptal, nikdo se ho neptal na inkaso, jiné splátky, výživné apod. Má pocit,
že snad po něm byl vyžadován výpis z konta, ale není si jistý. Tento úvěr potřeboval
na opravu domu. V době uzavírání úvěrové smlouvy už u anonymizováno měl jiný úvěr, který v té době ještě nebyl splacený, ale řádně jej splácel, a na to se ho žalobce vůbec neptal. Žalovaný navrhl, aby soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen doplatit jistinu,
ale nepřiznat žalobci ty přehnané úroky.
4. U jednání soud provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.
5. Žalobce existuje od datum, pod výše uvedenou obchodní firmou podniká
od datum a do předmětu jeho podnikání od datum patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z obchodního rejstříku a z úplného výpisu ze seznamu ČNB regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).
6. Na základě předložené kopie listin y označené jako smlouva o úvěru číslo datované dnem datum, dokumentu ze dne datum označeného jako vánoční akce a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému dne datum částku částka jako úvěr, a to na základě uvedené smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit i s úrokem ve výši 67,40 % ročně
v anonymizováno měsíčních splátkách po částka vždy k 15. dni v měsíci, se splatností 1. splátky
k datum, a to na účet žalobce č. bankovní účet, přičemž první dvě splátky byly poloviční. Ve smlouvě byly ujednány sankce za neplnění závazků žalovaného (zjištěno z označené smlouvy a ze splátkového kalendáře). Dopisem datovaným dnem datum žalobce žalovanému sdělil, že úvěr ve výši částka byl schválen (zjištěno z uvedeného dopisu a z doručenky).
7. Soudu byl předložen doklad označený jako„ hodnocení klienta“, který vyhotovil zprostředkovatel úvěru dne datum, v němž je uvedeno, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem částka, a to ze zaměstnání, že výdaje žalovaného činí částka měsíčně, z čehož částka je životní minimum žalovaného, částka výdaje na 2 děti v domácnosti a částka výdaje na bydlení, a že jeho volné zdroje činí částka. Z jakých konkrétních dokladů byly zjištěny údaje o všech výdajích žalovaného, v tomto dokladu není uvedeno. Z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaný měl
ke dni datum skóre anonymizováno bodů, tj. patřil do nejlepšího segmentu klientů. Dle výpisu záznamů z registru příjmení ke dni datum žalovaný k tomuto dni neměl žádný záznam
o dlužných splátkách. Z pracovní smlouvy, z dodatku k této pracovní smlouvě, z částečného výpisu z běžného účtu žalovaného a z výplatních lístků žalovaného za srpen
a září rok soud zjistil, že žalovaný byl do října rok zaměstnaný a že jeho čistý měsíční příjem se pohyboval kolem částka. V uvedeném částečném výpisu z běžného účtu žalovaného jsou uvedeny pouze záznamy o přijatých částkách od zaměstnavatele žalovaného v září, říjnu a listopadu roku rok. Dle předložené karty klienta vedené žalobcem k úvěrové smlouvě číslo žalovaný celkem na tuto smlouvu zaplatil
ke dni datum částku částka. Žalobce soudu předložil kopie 4 výzev k zaplacení dlužných splátek a oznámení o okamžitém zesplatnění úvěru ze dne datum, ale žádný doklad o doručení těchto písemností žalovanému. Žalobce soudu předložil předžalobní výzvu datovanou dnem datum a podací arch ze dne datum, avšak žádný doklad
o doručení této výzvy žalovanému.
8. Předmětem řízení je nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona
č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“), ve znění platném
ke dni uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády
č. 351/2013 Sb. , podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo
k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud
je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo
i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů
a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel
je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran
s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
11. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16 , IV. ÚS 702/20 ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo
je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce,
že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr. Soud se proto zabýval těmito otázkami z úřední povinnosti a dospěl k závěru, že z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobce vůbec zjišťoval běžné výdaje na základě konkrétních dokladů, jelikož žádné doklady o výdajích žalovaného soudu předloženy nebyly, žalobce ani předložení takových dokladů žalovaným v době sjednávání úvěru netvrdil a ani v hodnocení úvěruschopnosti žalovaného žádné takové doklady uvedeny nejsou. Dle názoru soudu tak žalobce porušil svoji předsmluvní povinnost úvěrujícího posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a uvedený úvěr za sjednaných podmínek poskytl žalované v rozporu s ustanovením § 86 ZSÚ, a proto soud považuje předmětnou úvěrovou smlouvu podle § 87 ZSÚ za absolutně neplatnou.
12. Vzhledem k uvedeným závěrům o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené účastníky dne datum považuje soud prokázané poskytnutí částky částka dne datum žalobcem žalovanému za poskytnutí plnění bez platného právního důvodu.
13. Podle § 2991 odst.1 OZ , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten,
kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první OZ , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobce tak má s ohledem na učiněná zjištění, výše uvedené závěry soudu a citovaná ustanovení § 87 ZSÚ a § 2991 a § 2993 OZ vůči žalovanému pouze právo na vrácení poskytnuté částky, a jelikož je mezi účastníky nesporné, že žalovaný již žalobci vrátil částku částka, je žalovaný povinen žalobci ještě zaplatit částku částka. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).
14. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení v sazbě 8,25 % ročně, pak soud žalobci přiznal pouze úrok z prodlení z přiznané částky v požadované sazbě za dobu od datum do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal až dnem následujícím
po dni, kdy mu byla doručena první výzva k úhradě žalované částky. Splatnost přiznané částky totiž nemohla nastat dle ujednání neplatné smlouvy. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo zjištěno doručení konkrétní výzvy žalovanému, ale bylo prokázáno odeslání předžalobní výzvy žalovanému dne datum a žalovaný potvrdil, že nějakou výzvu k úhradě obdržel, má soud za to, že to byla právě tato předžalobní výzva, a považuje
ji za doručenou žalovanému dnem datum, a to v souladu s ustanovením § 573 OZ , podle něhož se považuje došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb za došlou třetí pracovní den po odeslání. Zákonná sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila ke dni datum 8,5 %, tj. byla vyšší než žalobcem požadovaná, proto soud přiznal žalobci úrok z prodlení v jím požadované sazbě (výrok I. tohoto rozsudku).
15. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Převážně úspěšným
byl v tomto řízení žalovaný, proto by měl podle citovaného ustanovení právo vůči žalobci na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalovaný však žádné náklady řízení nepožadoval, proto je soud nepřiznal žádnému z účastníků (výrok III. tohoto rozsudku).
17. O povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek za řízení soud rozhodl podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně je navrhovatel. Výši soudního poplatku za řízení soud stanovil dle položky 1 odst.1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, tj. jako 5 % z žalované částky, což je 5 % z částky částka,
což je částka (výrok IV.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.